Bosch

Tenhle detektivní seriál mi k srdci přirostl hned po shlédnutí prvního dílu. Velmi sympatický hlavní hrdina není žádný Rambo, ale spíš přemýšlivější typ detektiva, který ale umí přitvrdit, když je toho třeba. Stejně jako hlavní role, tak i celková atmosféra seriálu působí tak nějak příjemně starosvětsky. A pro fanoušky Hi-Fi jsou tu lahůdky v podobě Harryho sestavy, kde na starém gramofonu Marantz 6300 poslouchá přes elektronkový zesilovač McIntosh na reprobednách Ohm Walsh staré jazzové desky. Ač jazz není moje krevní skupina, tady se to skvěle hodilo a perfektně to podkreslovalo celkovou atmosféru. Hodně silné 4 hvězdičky, rád přehodnotím po druhé sérii, která už se nejspíš natáčí. (20.09.2015)

Po shlédnutí první řady musím konstatovat, že na mne je to kapánek utahané. Napětí i dialogy jsou smysluplné, atmosféra až "devadesátkově" drsná, nicméně děj se posunuje kupředu tak zoufale pomalu, že jsem místy usínala. Obsazení super, postavy mají hloubku a jsou uvěřitelné. Určitě se nejedná o povrchní plytkou detektivku, nejspíše je chyba ve mně, ale se shlédnutím druhé řady si dám na čas. Od Connellyho jsm četla dvě knihy, byly opravdu hodně dobré, lepší jak seriál. Za mne 70%. (27.11.2018)

Zase jednou po čase po skončení seriálu chrochtám blahem jak to malé selátko. A při tom stačilo po první sérii změnit opravdu jen málo. Vysadit hloupou dějovou linku s masovým vrahem a vsadit na jednoduchost a přímočarost. Sice opět dvě linie, ale mnohem uvěřitelnější a řekl bych i ucelenější. O kvalitách tohoto seriálu svědčí nejlépe fakt, že jsem poslední díl dal dokonce i s anglickými titulky, což se mi stává opravdu jen ve výjimečných případech, silné, seriálové závislosti. Tohle byl jeden z nich. Co dokázal Stellan v Riverovi, to stejné platí pro Tituse a jeho Bosche. Perfektní a dokonalé představení, které mě uspokojilo na 110 procent. (18.03.2016)

Pilot: Bosch je frajer a zatím to příjemně odsýpá. Spousta povědomých herců dostává konečně větší prostor. Parádně napsané postavy. Příběhově zatím v pohodě, hezky čitelné, čekám jak se to zašmodrchá. Annie Wersching je pořád kus. Po první řadě: Musím říct, že jde o výbornou záležitost. Něco mezi Wirem a Dr. Housem a čím blíž konci tím lepší je. Návykovka. Titus perfektní, atmosféra hustá a nejede to v zavedených kolejích. Začal jsem číst Connellyho Kufrové tango. Bosh je v druhé řadě jistější v kramflecích a výlety do Vegas nabízí lákavé prostředí plné casin a šlapek. Shodou okolností je Kufrové tango, které sloužilo za hlavní zdroj inspirace druhé řady, první Connelyovka co jsem četl a její převedení do seriálové podoby mě potěšilo. Dokonce vylepšilo slabší části knížky. Výhledy z Boshova domu jsou luxusní. Návnada v podobě nové stopy ohledně vraha matky jako finále super. To abychom nepřišli o pesimistickou pachuť v závěru. Těším se na třetí řadu. Pomalejší a sevřenější třetí řada, která i přes pár silnějších momentů ničím nevytrhává. Kromě posledního dílu, to je pane Bosch v nejlepší formě. Vygradovaný dialog s J. Edgarem je třešničkou na dortu. (09.08.2016)

Seriál má nesporné kvality. Například relativní objektivitu, s jakou ukazuje proměnu Ameriky posledních let - už není důležitá svoboda a spravedlnost, více se přihlíží na procesní a formální správnost. Jak je to představa mylná, si může každý za pět minut vyjůtůbit pod heslem třeba "US police brutality" - já jsem to jednou udělal, a pak jsem nemohl týden spát, pořád mi před očima běhaly ty desítky online zastřelenejch, mrtvejch nebo aspoň zmlácenejch lidí pro nic za nic. Tehdy jsem si taky udělal o americe představu v tom smyslu, že tamější systém je už dnes víceméně taková "hezčí" forma nacismu. Dále je tu hezky vidět, jaký ovoce nese řízený multikulturalismus (jenž v americe probíhá intenzivně posledních 15 let, a tady v evropě - samozřejmě pod brutálním americkým tlakem - začíná masově právě nyní): vězení narvaný hispáncema, na lapáku nápisy zásadně dvojjazyčně atd. Co se mi ale na seriálu nelíbilo, byla hlavní postava ztvárněná nějakým římským císařem, nebo jak se ten kokot jmenuje. To je taky, rodičové zřejmě trpěli nějakým komplexem, že pro svýho synáčka viděli takovou sqělou budoucnost.. No jen si to představte: přinesli si z porodnice kus uřvanýho pokakanýho masa - a to je prosím TITUS!!! Postihové. No nic, on je prostě pro mě ztělesnění americký arogantní nadřazenosti. Tyhle typy maj tak divně přerostlý žvýkací svaly (asi jak pořád žerou ty gumový housky v hamburgerech), že jim to dělá hranatý ksichty, který jsou TÁÁÁK americký! Tenhle pán je navíc fakt samolibej frajírek, takže jsem to celkově moc nedával. (15.09.2015)