Kočka

Velmi dobré psychologické drama se skvělými hereckými esy francouzské kinematografie pojednává o vztahu stárnoucích manželů, z něhož se vytratila jiskra a láska, avšak jisté pouto a cit k druhému úplně nezmizel. S každou uplynulou minutou snímku je jasnější a jasnější, že příběh nemůže skončit dobře, napětí mezi hlavními postavami narůstá a tragédie na sebe nenechá dlouho čekat. Posledních pár minut není prosto emocí a nezbývá, než se sklonit jak před hereckým umem Gabina a Signoret, tak před celým tímto snímkem. K dokonalosti mnoho nechybí a k páté hvězdě také ne. (05.01.2015)

Opravdu smutný, chladný a depresivní film. Manželé o kterých film je už spolu nejsou schopní ani příliš komunikovat (do toho všeho ještě Gábinova číča.) Vzpomínají na staré časy, na mládí. A v hloubi duše věří, že má jejich vztah jestě naději. Deferre vytvořil neopakovatelnou atmostféru, do dvou hlavních roli vybral ty nejlepší možné herce a s touto kombinací vytvořil skutečnou špičku. Vlastně všemi svými stránkami je Kočka skutečně vyjímečný film. Dojmě mě jen když si na něj vzpomenu, nadchne mě pokaždé, když ho vidím. Mnohdy nepotřebuje ani slova, aby vyjádřil myšlenku. Pouze mlčky jako malíř dokončuje obraz krutého staří, nemoci, šedě a temnoty. Ukazuje nelítostně nelítostný svět. Ukazuje životní peklo, kdy už si přejete snad jenom smrt. A nakonci.... Vás totálně, ale totálně dostane. Neznám film, který by byl takto silný. Kočka je ztělesním filmového zážitku. Ale takového, který vás může velmi poznamenat a zarazit. Jenomže, není právě úmění, když film dokáže vyvolat takové emoce? Je. A Jestli existuje nějaké filmové nebe, tak tam musí být 3 obrovskééé židle. Jedna pro pro Signoret, herečku která svou roli ani nehraje, ona ji žije. Další pro mistra Gabina který nepotřebuje ke slovům slova a stejně jako Signoret svou roli žije. A třetí pro pana Deferre, který tohle všechno natočil. A jestli je tohle opravdový obraz staří a společnosti. Tak... Tak radši nic. (23.03.2016)

Mrazivo presná a chladná štúdia jedného nefungujúceho partnerského vzťahu v čase, kedy sa už láska zmenila na domnelú nenávisť. Prečo domnelú? To ľudia pochopia, až toho druhého stratia, no žiaľ to už je vždy neskoro a už sa s tým nedá nič robiť. Tak reálne, tak zo života až to bolo nepríjemné. Koľko podobných príbehov sa odohráva za oknami domov a činžiakov? Veľa, veľmi veľa... (24.08.2016)

Reziser Pierre Granier -Deferre /Vdova 1971, La metamorphose des cloportes/ natocil silne dusivu psychopatologicku dramu. Je to najlepsi film rezisera Granier -Deferra, spolu s Heroinom 1970. Skvela Symone Sygnoret /Vdova/ a Jean Gabin /Sicilsky Klan, trilogia o Maigretovi/ hraju manzelov, ktori sice obyvaju spolocne jeden stary osumely dom, ale takmer vobec nekomunikuju a takmer vsetko delaji oddelene. Herecke vykony su skutocne obdivuhodne a rejza sa vyznal do remesla - film je natoceny fakt vyborne a skusenou rukou. Skoda len toho stareho osumeleho baraku, radsej bych privital luxusny palac plny depresivnej dusivej atmosfery. 100 % (23.07.2016)

Nejmrazivější emoční film "Staré Francie".! Pro svou neutěšenou atmosféru zchudlého předměstí francouzského velkoměsta. Pro tak silný emotivní zážitek, kterým si každý nutně musí projít, když jej shlédne. Bolí mne u srdce za ty dva, když si vzpomenu na plačtivou melodii zpovzdálí brutálních hádek a neúprosného života staršího páru, jež spolu více nemůže vydržet, ale za vším je jen silná láska, pouto, které však ani jeden z nich neumí již po těch letech vyjádřit a jen smrt nalezne pro oba odpověď. S naším Romeo a Julie je to vrchol filmové a tv tvorby.! (09.12.2006)