Mefisto

Právem oceňovaný film a jsem ráda, že jsem ho viděla až teď, ve zralejším věku. Dříve bych možná nerozuměla. Čemu? Všem těm situacím, kdy se lámal chleba a kdy se Mefisto musel vyjádřit, zachovat. Je jich tam hrozně moc a děj plyne, aniž mnohé postřehneme. Ze začátku mi byl ambiciózní herec silně nesympatický, ale postupem času, když kolem mizeli a ubývali lidé, jsem ho čím dál tím víc chápala. Vždyť vlastně nedělal nic špatně, jen plul s proudem. Je odsouzeníhodné, že člověk nechce vybočit z davu? Že není statečný a nepálí za sebou mosty? Že chce jenom být dobrý ve své profesi? Vždyť několikrát využil svého postavení a přimluvil se za své kolegy. Je to málo? Kdo z nás by dokázal víc, kdo by riskoval víc? Odpovězte si a snažte se být upřímní, nikdo vás u toho nevidí. Sama na tyto otázky nedokážu odpovědět a ještě dlouho mi budou ležet v hlavě. Pokud jde o hodnocení filmu, jasný plný počet. (07.04.2017)

Madarsku kinematografiu teda nesledujem, a od kultoveho Uzenet a Jovobol - A mezga Csalad Kulonos Kalandjai uz ubehol nejaky ten piatok, tak sa mi dostal do ruk tento film Mefisto od rezisera Ystvana Szabo. Tematicky je film dobry, pribehovo hned zaujme, hlavny herec vybraty dobre a dobre to zahral. Knihu som cital, a myslim, si , ze film je miestami este lepsi ako kniha, herecke vykony vo filme su na urovni. Zeby najlepsi film Ystvana Szabo? 89 % (07.03.2015)

Naprostá dokonalost. Myšlenková, filmařská socha. Neomylně přesné sdělení, jak se zcela pochopitelně a uvěřitelně stane z člověka zločinec nebo aspoň významný spoluviník, aniž si to byl schopen uvědomit. Přesně takhle v Němcích narůstal fašismus až do zrůdnosti. Přesvědčováním o vlastní nadřazenosti má tvor lidského rodu schopnost s čistým svědomím překročit všechny hranice lidskosti. Kdyby nebyl herec, byl by se Hofgen schopen stát ve stejném vnitřním rozpoložení velitelem koncentráku. (24.10.2009)

Szaboova středoevropská trilogie křísí polozapomenutou středoevropskou identitu, která ještě před šedesáti lety byla živou součástí veřejného povědomí všech národů a států "užší" střední Evropy. Brandauerovy výkony jsou vynikající a v zásadě vyvážené ve všech filmech tohoto širšího ideového celku. Důležitá je právě ona horní časová hranice před rokem 1945. Podobenství filmu je vlastně detailně zachyceným procesem nomenklaturizace jinak schopného, ve své profesi silného a odolného jedince (jedinečná je dech beroucí rekonstrukce avantgardních scén dvacátých let ve výmarském Německu. Slušnost přechází do zločinu tiše, zpolehounka, krůček za krůčkem. Zrod zločince a lumpa je zdánlivě pevně propojen a jasně dán. Včetně virtuální útěchy menšího zla a domnělých dílčích zásluh téměř opozičních. Už se nejedná jen o Hitlera, ale o jasné vymezení lidství oproti jeho zločineckým mantinelům včetně časově mladších totalit druhé poloviny minulého století. Konec - ve shodě s Mannovým stejnojmenným románem - je otevřený. Stejně jako naše znalosti tohoto zdánlivě neatraktivního, ale životně důležitého tématu. Navíc na případě strhujícího filmu již dnes poprávu považovaného za klasický. (23.09.2007)

S ďáblem se nedá smlouvat. 1) Předlouhý film přecpaný divadelními monology je zřejmě určen divákům, kteří se chtějí v klidu zamyslet nad polopaticky podanými příměry a pravdami o paralelách divadla a theatra mundi._____ 2) Herci, dramatikovi a homosexuálovi Klausu Mannovi posloužil pro napsání částečně autobiografického příběhu jeho pravděpodobný milenec, herec Gustaf Grundgens. Tento pruský státní rada za nacistů pomáhá po válce obnovovat divadelní život v sovětské (!) zóně, aby posléze přeběhl do západního Německa, kde hladce naváže na předválečnou slávu. Inu, divadlo mě potřebuje a každý režim potřebuje divadlo._____ 3) Třiačtyřicetiletý režisér István Szabó natočil podle knihy třicetiletého spisovatele oskarový film, který ovšem navzdory několika výpravnějším scénám svým důrazem na text, vyprávěním do kamery a absencí akce připomíná spíše televizní inscenaci. První hodinu filmu bych klidně postrádal i s její ukecaností a vážným rozebíráním trivialit._____ 4) Přesvědčivého Goringa (Rolf Hoppe, král z Tří oříšků pro Popelku) i ostatní herce doslova válcuje svým obrovským hereckým nasazením Rakušan Klaus Maria Brandauer (titulní role), jehož fantastický herecký výkon se, přinejmenším v mých očích, rozhodujícím způsobem podílí na vyznění jinak dost nevýrazného filmu. (30.09.2009)