Běž!

Nenechte se odlákat divným názvem, divným plakátem a divně vypadajícím hlavním hrdinou. Není to žádná trhlá japonská komedie, ale drama o klukovi, který to nemá v životě zas až tak lehké. Navíc se konečně někdo pustil i do sociální kritiky Japonska, což jsem doposud u žádného filmu neviděl (možná je to jen mou chybou, protože jsem se doteď setkal s Kurosawou, Miyazakim, spoustou dalšího anime a romantickými dramaty a komediemi). A abyste to v průběhu filmu nezapomněli: tohle je LOVE STORY. - 80 % (23.05.2011)

Jak si žije dospívající Korejec v Japonsku? Cítí se být více Japoncem, nebo Korejcem? Kde je jeho místo ve světě? Kdo jsou jeho přátelé a lásky? Jak žít s japonským a korejským rodičem? Dvě hodiny s Go jsou opravdu výživné. Člověk zvyklý na hollywoodské pojetí filmu o dospívání "outsidera" bude poněkud zaskočen. A to jak japonským stylem vyprávění/scén, tak i obsahem. Je to tvrdé, drsné a až moc reálné. A díky tomu je to i nadmíru sympatické. Go má své vrtochy, ale i tak je to kousek, co stojí, pokud máte alespoň trochu rádi japonsko/japonskou kinematografii, shlédnout. (23.08.2015)

Tak ako formou dravá a divoká expozícia časom prejde do subtílneho radenia scén plných krehkosti a nevypovedanej jemnosti, tak sa aj nálada vo vašom vnútri počas sledovania bude meniť. Tento film vás dokožáže udržať v napätí, aby vo vás v nasledujúcej chvíli vykúzlil úsmev a krátko na to aj nevtieravou, veľmi jemnou poetikou stihol potešiť i vaše srdce. Tak ako zaujímavo dokáže podať vzťah medzi otcom a synom, dokáže aj vážne predostierať otázky rasovej segregácie a z toho plynúcich etnických problémov ruka v ruke s nachádzaním "seba samého" v dospievajúcom veku. Film, ktorý je všeličím a pritom zostáva tým najhlavnejším -> slovami hlavného hrdinu "This is my lovestory". (20.02.2006)

První láska, hledání sebe sama, problémy s vlastní minulostí, národností i rodinou. Tím vším mladík Sugihara proběhne ve filmu Go. Agresivní vizuál, zrychlovačky, zpomalovačky, všechno tu najdete. Pokud se Vám líbili o 3 roky mladší korejští Flying Boys dejte i Běž! šanci. 75 % (23.11.2008)

Asi tak prvních pět min. (akční scénka v tělocvičně + masivní záběr na Sugiharovo, tušim, botky a fusky Nike) jsem si říkal: "Tak tohle bude největší s***ka Eiga-Sai, možná ani nedokoukám". A ono to potom už bylo celou dobu jen dobré. Téma těžkého údělu přistěhovalců nedostalo (zaplaťbůh) více prostoru, než je třeba a do filmu se vešlo překvapivé množství obsahu. Nás, obyvatele postsocialistického sektoru, navíc potěší scénky ze školy v SK:) (21.01.2008)