Neposlušní

U Nepolušných jsem docela dlouho lavírovala mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami – obvykle zarovnávám hodnocení níž, ale po vyslechnutí názorů z okolí mi nadhodnocení připadalo snad i oprávněné, ikdyž jsem po něm nakonec nesáhla. Autorský počin mladé srbské filmařky připomene celou řadu snímků pohrávajících si s obdobím léta jako bezčasí, kde je vše bez následků dovoleno – od Sedmikrásek, přes Jízdu až po Moonrise Kingdom. Filmy navíc spojuje také infantilní chování hrdinů, jež umělým návratem do dětství utíkají před problémy 'dospělého' světa. Hrátky hlavních hrdinů a jejich uzavřený svět posilují dlouhé záběry s kontrastním používáním barev a především zvuk, který je oproti filmovým zvyklostem až nepatřičně zesílen (dech, jezení rajčete) a v případě větrné smršti hrozí, že vám utrhne hlavu. Celý příběh se soustředí spíš na jednotlivé okamžiky a epizody než na jejich propojení a osvětlení všech souvislostí, postupuje líným tempem, dusí vás v očekávání a zklamává podvratným vypravěčem, jež přispěchá na pomoc vždy, když už ho dávno nepotřebujete. Film diváka vmanipulovává do přímého domýšlení událostí a možná právě jejich neuspokojivé vyústění, nevhodné i ve svém načasování asi jako ohňostroj za denního světla, se odrazilo také do celkového hodnocení. (14.06.2014)

Neposlušní jsou ten typ filmu, u něhož nemá smysl rozebírat ani jeho postavy, ba ani děj. Ten totiž prakticky neexistuje - jednoduchý příběh o snaze mladého srbského páru jít rebelsky proti proudu a navrátit se do dětských let je poskládán z velmi izolovaných epizodek. Ústřední duo zas tvoří nepříliš sympatičtí a nepředvídatelní blázni, kteří spolu hrají prapodivnou psychologickou hru bez pravidel. Na snímku zaujme jedině balkánské venkovské prostředí a tvarované tělo hlavní hrdinky, jinak je ale tahle poetická, pocitová a na estetice obrazu založená road movie na kolech poměrně zbytečná a divácky nepřívětivá. Na to, jak jednoduché poselství sděluje, tak ho sděluje opravdu dost dlouho a navíc neatraktivním způsobem. (13.06.2014)

Hravý, letní, trochu absurdní, vážný i nezbedný, ale hlavně balkánský. Takový je snímek Miny Djukič. Ústřední dvojice setkavší se po letech zkouší navázat na ztřeštěné taškařice z dětství, ale s dospělostí vstupují do hry i city a hranice mezi rozpustilou bujností a zraněnou láskou je tak tenká... Když náš pár navíc na svých toulkách přibere třetího do party, budou se možná muset začít chovat jako dospělí. Otázkou je, zda to alespoň jeden z nich umí. Režisérce se výborně povedlo vpravit do bezstarostných lyrických motivů vážné tóny a zakončit film realisticky, byť úplný konec měl být kratší. Chválím i herecké výkony, perfektní hudbu a nádhernou Hanu Selimovic. Nakonec u mě však Neposlusni na čtyři hvězdičky těsně nedosáhnou. (12.06.2014)

Nepatřím ke zklamaným divákům u tohoto filmu, ba naopak. Co ale musím dát za pravdu je, že z příběhu příliš nevyplývají další souvislosti a celková pointa je tak trochu pohřbená. Ostatně tím "pohřbením" se nám film představuje a zárověň ním vrcholí. Je škoda, že když už se film snaží o realitu, tak je pak podivné chování okolí v těsné blízkosti herců. Filmová nálada by se dala přirovnat k písničce od The Naked and Famous - Young Blood. I já v Neposlusni cítím mladou krev kýžící po neustálém dobrodružství, po posunování hranic. Přesně taková je herecká dvojice a já si jejich přednes vychutnal. Úplně jsem viděl sebe v jejich situacích, při tom když jen tak řádili. Odhalení jejich intimity na mě působilo přirozeně a dávalo atmosféře ten správný nádech. Po technické stránce nemám větších výhrad. Až nečekaně příjemně na mě působila hudba a já odcházím s spokojen na cizí svatbu... (13.06.2014)

Kouzelná výprava, což je pro mě poměrně důležité v takovýchto road trip filmech, navíc skvělá práce s hudbou a barvičky. Bohužel příběh mě nijak výrazně neoslovil. Od prvního propojení moči to celé bylo trochu divné. Hledala jsem ve všem nějaký symbol a snažila jsem se číst mezi řádky a vždy, když už jsem měla pocit, že jsem našla to, co tam má být ukryté, se objevil nejvíc úchylně vypadající divnej chlapík, který pojal roli vypravěče "mluvím přímo k tobě diváku" a sdělil mi, že to, co jsem viděla, je přesně to, co se stalo. (14.06.2014)