Neposlušní

Hravý, letní, trochu absurdní, vážný i nezbedný, ale hlavně balkánský. Takový je snímek Miny Djukič. Ústřední dvojice setkavší se po letech zkouší navázat na ztřeštěné taškařice z dětství, ale s dospělostí vstupují do hry i city a hranice mezi rozpustilou bujností a zraněnou láskou je tak tenká... Když náš pár navíc na svých toulkách přibere třetího do party, budou se možná muset začít chovat jako dospělí. Otázkou je, zda to alespoň jeden z nich umí. Režisérce se výborně povedlo vpravit do bezstarostných lyrických motivů vážné tóny a zakončit film realisticky, byť úplný konec měl být kratší. Chválím i herecké výkony, perfektní hudbu a nádhernou Hanu Selimovic. Nakonec u mě však Neposlusni na čtyři hvězdičky těsně nedosáhnou. (12.06.2014)

Dva blízcí přátelé z dětství měli vlastní imaginární jazyk, ale jejich vztah v dospělosti na anarchii dětství nedokáže navázat. Cyklistické road movie pustou srbskou krajinou zakončí tornádo. Největším pozitivem je herečka Hana Selimović, na druhé straně bez vševědoucího vypravěče bych se býval rád obešel. (14.07.2014)

No já vám nevím... Chvílemi vše vypadalo tak krásně...skotačivé barevné titulky, ještě skotačivější srbské lidovky skoro jako od Káji Gotta, inspirující obrazy, absurdity kontrastů dětství a dospělosti.. A nejkouzelnější malý dítě na světě, co loví ryby a je tisíckrát moudřejší a dospělejší než všichni kolem! Jenže pak..všechno se to zadrhává na čím dál nudnějších a zmatenějších situacích, hlavní hrdinové vám začnou lézt na nervy a film nějak ztrácí poentu. A ten slizký děda, co se ji pokouší vysvětlovat, ani plešatej motorkář, co dělá ohňostroje, nic nezachraňují. A jak se to počáteční kouzlo z filmu vytrácí, začne mít člověk pocit, že jde asi jen o další film, kde hlavní hrdina prostě jen dlouho čeká, než se s ní konečně vyspí a pak odjede.. Jen teda pořád nevím, proč režisérka nezvolila nějakou levnější variantu a nenapsala o tom radši dívčí románek... (14.06.2014)

Kouzelná výprava, což je pro mě poměrně důležité v takovýchto road trip filmech, navíc skvělá práce s hudbou a barvičky. Bohužel příběh mě nijak výrazně neoslovil. Od prvního propojení moči to celé bylo trochu divné. Hledala jsem ve všem nějaký symbol a snažila jsem se číst mezi řádky a vždy, když už jsem měla pocit, že jsem našla to, co tam má být ukryté, se objevil nejvíc úchylně vypadající divnej chlapík, který pojal roli vypravěče "mluvím přímo k tobě diváku" a sdělil mi, že to, co jsem viděla, je přesně to, co se stalo. (14.06.2014)

Smyslový film, který se vyjadřuje hlavně formou přírodní a intimní lyriky. Kompozice snímku je zcela epizodická a dílo jako celek postrádá spád i kompaktnost. Hlavní postavy se v absenci myšlenky pokoušejí o vzdor, není však jasné proč a vůči komu. Celá ta slavná provokace tak ztrácí na smyslu a působí spíše bláznivě v koktejlu bezpředmětných emocí a zoufalé snahy o návrat k dětskosti. Kamera mistrně zachycuje ospalý srbský venkov, na mnoha místech si originálně pohrává se světlem a vymezuje se proti pokulhávající hudební složce například v ikonickém záběru s Lazarem na kole v bouři. 5/10 [KVIFF 2014] (13.06.2014)