Recenzie (2)
"Jednoho dne to pomalu dochází. Něco se mění. Nálada se ztrácí. Zrak se zakalí, z čeho to pochází? Myšlenky těžknou a sny se vytrácí. Nohy se loudají a marně hledají směr. Venku je podzim a ty nejsi připraven. Síly ubývají a úkolů nepoměr. Cesta je jedna, už musíš z kola ven. Ruce jsou chladný. Mysl je bezradná. Po dlouhým mejdanu deprese vítězí. Naivně hledáš, jak odrazit se od dna. Spánek už není. Nápad je přítěží. Vůbec už nevíš, co tě baví. Jestli má cenu chodit dál. Všechno do cesty se ti staví, osud určuje pravidla. + refrén: Dívat se do zrcadla bolí, když už ti bylo čtyřicet. Kam se poděl ten úsměv smělý? Vše, cos chtěl světu vykřičet?!" Začínam si už veru i ja klásť podobné otázky ako týpkovia z pražskej kapely Plexis. Štyridsiatka sa mi už pomaličky približuje, ale punk rock mám stále rád. Takže nehrozí žiadna "Krize". Punk´s not dead! Old Punks never die! Forever Punk!!! **** ()
Stará punková kapela, sa ešte ukázala v dobrom videoklipovom svetle. ()