Gomora

zde se ukázaĺo v praxi jako pravdivé pořekadlo "Ševče drž se svého kopyta "Italové si to natočili podle svého bez obvyklého randálu a chaosu který točí jiné země..Neznámé neotřelé tváře,vynikající kamera.prostředí do kterého je seriál zasazen.Potěšilo že šly dva díly za sebou protože čekat týden na svých padesát minut otráví a tak nějak si člověk rozmyslí jestli to chce podstupovat půl roku (07.01.2018)

Po první sérii jsem moc spokojenej. Tohle nejsou elegantní a vtipní gangsteři jako od Richieho nebo styloví staří siciliáni jako v Kmotrovi. Tohle je primitivní, podezíravá verbež v teplakových soupravách, co dealuje drogy a člověka sejme kvůli nesmyslu. V podstatě nikomu se tu nedá fandit a zejména Cirovi ne. Skvělý. Fakt. (10.10.2020)

Jako první mě napadlo, že členové Camorry nemají vkus. Teplákovku pokládají za společenské oblečení, v domě je pozlacené všechno od rámu televize po záchodovou štětku a kdo nemá v uchu diamantovou náušnici, jako by nebyl. Pak se děj rozběhl a já jsem podobné úvahy pustil z hlavy. Neapolská mafie je parta opravdu drsných chlapů, kteří žijí podle svého vlastního kodexu. Ten stojí na třech pilířích - loajalita ke klanu, láska k rodině, víra v Boha. V tomto pořadí. Vše ostatní je slabost. Zapomeňte na Kmotra a jeho téměř romantické líčení mafiánských praktik. Gomorra ukazuje podsvětí v celé jeho syrovosti, odpornosti a nekompromisnosti. Pro spoustu lidí to může být problém, protože se není s kým ztotožnit. Všechny postavy jsou záporné, nemorální, špatné a jejich neúspěch je zisk pro společnost. Vtip je v tom, že sledujete "svoje" zlé bojující proti zlým, jejichž příběh neznáte. Postavy si tuto ironii pochopitelně neuvědomují, při pohledu zvenčí je ovšem nepřehlédnutelná. Gomorra je těžko stravitelná, jak pro svou morální relativitu, tak pro svůj občas až dokumentární styl. Nedává odpovědi, neidealizuje ani neodsuzuje. Nezúčastněně popisuje tu část společnosti, kterou by většina lidí pro svoje vlastní dobro nejraději sprovodila ze světa. Díky vynikající atmosféře, skvělým hereckým výkonům a zdrcujícímu ději je ovšem vysoce návyková. (11.10.2016)

Gomora dává úplně nový rozměr proslulému výroku Vidět Neapol a umřít. Nekonečná, odpadky a chudobou zamořená panelová sídliště, komunity, které se chovají podle zastaralých a morálně nepřijatelných norem, selhávající instituce, strach, korupce a beznaděj - to všechno je součást světa, které ovládá Gomora. Americké seriály mají tendenci organizovaný zločin často líčit romantizujícím způsobem, jeho zločiny relativizují a dávají jim punc zábavy, uhlazují je a banalizují. Autoři Gomory na to jdou jinak a organizovaný zločin demýtizují. V čele klanu stojí zbohatlická rodina bez vzdělání a dobrého vkusu (jediný záběr na kýčovitý portrét rodiny visící na zdi hovoří za vše) s velmi svérázným pojetím univerzální a osobní morálky. Šéf gangu považuje své podřízené za spotřební materiál, bez zaváhání řadu z nich obětuje pro posílení osobní prestiže. Scénárista sice sleduje osudy členů gangu, ale spíš než o zachycení osobních dramat mu jde o popsání fungování mafie jako celku, jako patologické organizace, která na společnosti parazituje a rozkládá ji. Divák se nejspíš se členy Gomory neztotožní, bude je pozorovat jako rybičky v akváriu. Celkový dojem: 90 %. (03.02.2016)

S touhle velmi zajímavou a silně návykovou italskou sérií, která adaptuje velmi těžké a literárně nevyrovnané čtení Roberta Saviana, dostává rčení "Vidět Neapol a zemřít" zcela nový rozměr.. Tímto zdravím Milana Gudaulina, který čelil zjevně téže asociaci jako já.. ;) Počkám si, zatím těžko soudit.. (30.01.2016)