Sud prachu
Bure baruta
Буре барут
Baril de poudre
Pyritidapothiki
Cabaret Balkan
Réžia:
Goran PaskaljevičScenár:
Filip DavidKamera:
Milan SpasičHudba:
Zoran SimjanovičHrajú:
Mira Banjac, Aleksandar Berček, Bogdan Diklič, Milena Dravič, Nebojša Glogovac, Mirjana Jokovič, Predrag Tasovac, Mirjana Karanovič (viac)Obsahy(1)
Tragikomedie absolventa pražské FAMU, renomovaného srbského režiséra Gorana Paskaljeviće (nar. 1947), který dnes žije střídavě v Paříži a v rodném Bělehradě, vznikla podle úspěšné divadelní hry makedonského autora Dejana Dukovského. Ten psal toto dílo původně jako filmový scénář, který je mozaikou dvanácti epizod, jež za jedinou noc prožil či zahlédl mladý taxikář. Tématem filmu je srbská národní mentalita. Dušan Petrović napsal, že film se sice odehrává v rozpětí necelých 24 hodin, ale je v něm ukryto na deset milionů autentických událostí, které jsme prožili v průběhu posledních let. Prostřednictvím několika příběhů, jejichž aktéry jsou zástupci různých generací a rozdílných sociálních a kulturních skupin, se rozvíjí výpověď o iracionální nenávisti a právě takové lásce, jakých je schopen homo balkanikus. Režisér Paskaljević o svém Sudu prachu řekl: Až jej uvidíte, pochopíte, že to není film, podbízející se Západu. Je to možná první snímek, z něhož se svět může dovědět, co se odehrává v našich duších a odhalit, že existuje i jiné Srbsko, odlišné od toho, pro které má zahraniční tisk jen negativní přídomky Lidé nejsou ani jen dobří, ani jen zlí. Za to, jací jsou, může často situace, v níž se ocitli. Násilí je nejednou důsledkem ztráty životní rovnováhy a o tu člověk přijde, když už dál nedokáže vzdorovat vnějším tlakům. je schopen homo balkanikus. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (40)
Naprosto typickým problémem snímku složeného z mnoha povídek je samozřejmě velice kolísavá kvalita jednotlivých povídek. Na jedné straně tedy máme úžasné a vtipné povídky s úžasnou tmavě černohumornou pointou(boxeři, autobus) a na druhé straně máme povídky o hovně(automobilová srážka, bohatý navrátilec), které jsou ke všemu nesmírně otravné. Ve výsledku tedy jaksi nemohu hodnotit lépe než lehce nadprůměrně. Každopádně si pro nás Paskaljević připravil hezkou a trefnou sondu do smýšlení obyvatelstva z oblasti, které se neříká balkánský sud se střelným prachem nadarmo. ()
Povídkový film o zvláštnostech jugoslávské povahy, pokud tedy něco takového jako jugoslávská povaha vůbec existuje. Jednu chvíli mi to připomnělo film Incident, který byl ovšem mnohem sugestivnější. A Knoflíkáři byli mnohem propracovanější, měli neskonale lepší logickou návaznost jednotlivých povídek a dokonce oplývali skutečným vtipem. Nejzajímavější na Sudu prachu je tak moje překvapení z toho, jak moc se mi líbí jugoslávská hudba. Naše dechovka mi způsobuje bolest ušních bubínků, jugoslávská muzika mě nutí vstát a zmítat se v rytmu hektické hudby. /// Viděno v rámci Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií. ()
Pohľad na balkánsku mentalitu. Silná tragikomédia, ktorá až veľmi realisticky podáva pohľad na situáciu v povojnovej Juhoslávii a hlavného mesta porazeného Srbska Belehradu, ktoré malo ešte pred bombardovaním NATO. Scénky sú veľmi tvrdé a často končia smrťou, ale tak to často aj pri mnohých incidentoch počas vojny a po vojne končilo. Musím pochváliť skvelých hercov, no vadili mi tam prílišné nadávky, ale znova treba pripomenúť, že dodávajú tomu realitu, ale myslím, že aj bez nich by sa to nejak dalo, len to chce veľmi dobrého režiséra, ktorý si to nezľahčí a vôbec nad tým bude rozmýšľať. Vo filme je neobyčajne skvelá hudba, čierny humor, skoro úplne to vynecháva cigáňov, skrátka ukazuje to rozpaky, rozčarovanosť, úpadok kultúry a normálnosti, sklamanie, smútok, depresiu, bláznovstvo a trápenie. Takto je to film pre dospelých a odo mňa má 90%. ()
Knoflíkáři v Bělehradě... Taky taxikář, taky propletené osudy, taky různí magoři... - ale skoro každý příběh vrcholí smrtí. Je to brutální, groteskní, vtipné a šílené. Na konci už z toho máte fakt hodně divný pocit ;) Anglicky se to jmenovalo "Kabaret Balkán", což je možná výstižnější... Čtyři hvězdičky a kousek navrch - jen těch ukrutných hlášek co tam je! ()
Hektická balkánska koláž viac či menej nesúvisiach scénok, ktorá napriek epizódnosti vôbec nepôsobí rozkúskovane ale prekvapivo celistvo. Nepríjemná naturalistická atmosféra navždy zostane reliktom krutej doby, v ktorej film vznikol a o ktorej rozpráva, bohužiaľ nezaujímavý obsah jednotlivých scén už čas neprežil. ()
Galéria (14)
Fotka © Pyramide Distribution
Súvisiace novinky
Febiofest má letos Deneuve i stan na Václaváku
Pětadvacátý ročník Mezinárodního filmového festivalu Praha - Febiofest letos nabízí velmi kvalitní dramaturgii a zajímavé hosty. Tím jistě nevyhledávanějším bude francouzská herečka Catherine Deneuve… (viac)
Reklama