Réžia:
Goran PaskaljevičScenár:
Filip DavidKamera:
Milan SpasičHudba:
Zoran SimjanovičHrajú:
Mira Banjac, Aleksandar Berček, Bogdan Diklič, Milena Dravič, Nebojša Glogovac, Mirjana Jokovič, Predrag Tasovac, Mirjana Karanovič (viac)Obsahy(1)
Tragikomedie absolventa pražské FAMU, renomovaného srbského režiséra Gorana Paskaljeviće (nar. 1947), který dnes žije střídavě v Paříži a v rodném Bělehradě, vznikla podle úspěšné divadelní hry makedonského autora Dejana Dukovského. Ten psal toto dílo původně jako filmový scénář, který je mozaikou dvanácti epizod, jež za jedinou noc prožil či zahlédl mladý taxikář. Tématem filmu je srbská národní mentalita. Dušan Petrović napsal, že film se sice odehrává v rozpětí necelých 24 hodin, ale je v něm ukryto na deset milionů autentických událostí, které jsme prožili v průběhu posledních let. Prostřednictvím několika příběhů, jejichž aktéry jsou zástupci různých generací a rozdílných sociálních a kulturních skupin, se rozvíjí výpověď o iracionální nenávisti a právě takové lásce, jakých je schopen homo balkanikus. Režisér Paskaljević o svém Sudu prachu řekl: Až jej uvidíte, pochopíte, že to není film, podbízející se Západu. Je to možná první snímek, z něhož se svět může dovědět, co se odehrává v našich duších a odhalit, že existuje i jiné Srbsko, odlišné od toho, pro které má zahraniční tisk jen negativní přídomky Lidé nejsou ani jen dobří, ani jen zlí. Za to, jací jsou, může často situace, v níž se ocitli. Násilí je nejednou důsledkem ztráty životní rovnováhy a o tu člověk přijde, když už dál nedokáže vzdorovat vnějším tlakům. je schopen homo balkanikus. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (40)
Vynikající Paskaljevićův povídkový film, odehrávající se v Bělehradě někdy v období po válce v Bosně (mediálně sviňsky zdemagogizované), který syrově a naturalisticky ukazuje, jak může lehce explodovat potlačovaná frustrace a nasranost mezi obyčejnými lidmi. Tedy ne mezi všemi obyčejnými lidmi - Čech se v podobných případech ventiluje zpravidla tak, že nadává v hospodě nebo doma u televize, zatímco třeba takový Srb bere do ruky nůž. Nebo pistoli. Nebo granát... Krutý a přitom poetický film s jednou krásnou makedonskou lidovou písní, zpívanou ovšem za poněkud tísnivých okolností. Chovám k Srbsku a k Srbům všeobecně sympatie a film na mě opravdu výrazně zapůsobil; dodnes si živě vzpomínám, jak jsem kdysi odcházel z kina jako opařený z jeho existenciální síly. ()
Knoflíkáři v Bělehradě... Taky taxikář, taky propletené osudy, taky různí magoři... - ale skoro každý příběh vrcholí smrtí. Je to brutální, groteskní, vtipné a šílené. Na konci už z toho máte fakt hodně divný pocit ;) Anglicky se to jmenovalo "Kabaret Balkán", což je možná výstižnější... Čtyři hvězdičky a kousek navrch - jen těch ukrutných hlášek co tam je! ()
Juhoslovanská obdoba Pulp fiction, ktorá mi prvú polhodinu pripadala ako meisterstuck, ale zvyšok času ako prehnane cynická paródia s vyberaným južanským slovníkom, v ktorej boli použité skoro všetky spôsoby zabitia, okrem atómovej bomby. Preexponovaný humor stál tento film jednu hviezdičku. IFF BA 2012. ()
Jak víme, na Balkáně vždy probíhaly války, takže odtamtud mírumilovní lidé odešli a zůstali tam jen zločinci a „Kabaret Balkán“ zobrazuje, jak jejich stát vypadá. Vypadá to, že na věc nahlíží spíše z negativní stránky, ale viděla jsem už několik filmů z Balkánu a všechny v tomto byly podobné, takže to vypadá, že to tam tak skutečně chodí. Neřekla bych, že se film točí kolem taxikáře, protože se tam myslím nevyskytoval více než někteří jiní, spíše jsou to krátké epizody o různých lidech. Tyto epizody jsou plné násilí a utrpení a nešetří se vulgaritami a vypadá to, že je to na denním pořádku. Uvaděč v kině správně řekl, že nám nemůže popřát, ať se nám film líbí, protože se nám tam asi nic líbit nebude. Nekoná se vůbec žádné hraní na city, nic vyumělkovaného se zde nevyskytuje, film se tváří naprosto přirozeně a je na nás, jak na nás srbská realita zapůsobí. Ve mně vyvolala dost silné pocity. ()
Báječný film, který stylově podává katastrofální situaci na Balkáně v období válek. Několik různě propletených příběhů nám má ukázat kam až může násilí vést...naturalistické zobrazení rozhodně přispívá účelu a celý film neoplývá jen kvalitou, ale i jistou morální hloubkou. Mimo to jsem se u některých scén i bavil a snímek mohu jen doporučit. Balkánská filmařská rodina a pražská FAMU se nezapřou..."Ať jsme živí, zdraví!" ()
Galéria (14)
Fotka © Pyramide Distribution
Reklama