Ďaleko od ľudí

Viggo Mortensen má prostě rád filmy, ve kterých se od odněkud někam jde. A je v tom velmi dobrý. Jako učiteli uprostřed Atlasu mu do života vstoupí alžírská revoluce. Jeho svět se začíná hroutit, víra, že naučí děti číst a udělá svět lepším taky. Arabové ho považují za Francouze, Francouzi za Araba. Jeho rodištěm a vlastí je Alžír, ale přesto ho tam nikdo nechce. Zbývá jen přežít a zachovat si jakous-takous důstojnost. Ztráta Alžíru je pro Francii dlouhodobým traumatem a čas od času se objeví film, který stojí za to vidět. Tento mezi ně bezesporu patří. Za závěr přidávám i hvězdu pátou. 85% (15.05.2016)

Videť to vo filmovom klube, odchádzam možno očarený artovou atmosférou a šupol by som tam štyri. Ďaleko od ľudí som ale videl v tv a i keď film vlastne nič nekazí, stále som mal pocit, že sa z témy dalo vyťažiť viac. Bezútešnosť prostredia i osudu hlavných aktérov má niečo do seba a pár momentov je pomerne silných, ale nič čo by poriadne chytilo za srdce... (07.02.2016)

Klasický klubový film, u něhož označení "western" poněkud pokulhává. Spíš jde opravdu o komorní příběh z vleklé osvobozenecké války alžírského lidu proti francouzským kolonizátorům. Učitel Daru se po skončení světové války rozhodně uchýlit nedaleko od svého rodiště na alžírském venkově uprostřed pouště, aby vzdělával děti. Úkol, který dostává, je pro něj těžký, má dovést domorodého vraha do města před soud. Postupně se zahryzáváme do psychiky obou hrdinů a Mohamed si získává stále větší naše sympatie; neskončí to jinak - Daru a Mohamed se stanou přáteli, což je utvrzeno v několika kritických okamžicích, kdy jde oběma v tlaku dvou znepřátelených stran o krk. Filmje trochu rozvleklý a možná mnohé začne nudit neustále se dívat na ten vyprahlý kout Sahary, ale jinak to je film velmi dobrý. (14.03.2017)

Chápu, že dnešní doba přeje efektní filmařině a dnešní generace je zvyklá na úplně jiné tempo. Současného teenagera může tenhle kousek svou melancholií a pomalým rytmem pouštní krajiny přivést na pokraj šílenství. Pro mě to byl ale zážitek vidět procítěnou filmařinu plnou emocí bez snahy lacině zaujmout. Je to jen pár let, co se v Evropě skončily krvavé události 2. světové války. Pobřeží severní Afriky je stále zaminované a váleční veteráni ještě nestihli zapomenout na svá traumata, když to ve městech a na venkově koloniálního Alžírska začíná vřít. Arabská většina zvedá hlavu a žádá sebeurčení, pro francouzské osadníky je vláda domorodců nepřijatelná. První protesty a sabotáže se mění v přepady a atentáty a ty přerůstají ve skutečnou válku. V odlehlém řídce osídleném horském sedle stojí škola, kde se scházejí žáci z širokého okolí a jejich učitel se snaží ve výuce najít nový smysl života a zapomenout na nepříjemné válečné zážitky. Ač původem cizinec, rozumí podstatě konfliktu, chápe mechanismus občanské války a ví, že zůstat v ní neutrální půjde jen stěží. Zná trpké konce válečných tažení a cenu, kterou platí nejen poražení, ale i vítězové. V době, kdy se jiní chápou zbraní, pokusí se naopak jeden cizí život předurčený smrti zachránit. Spíš než o válečný film nebo dobrodružný příběh jde o psychologické drama člověka, který jde proti proudu. Pro mě se jedná o mimořádný zážitek. Skládám poklonu Viggu Mortensenovi, pro kterého to byl do značné míry osobní projekt, kterým se vymanil ze škatulky postav typu gangsterského taťky z Dějin násilí. Celkový dojem: 90 %. (04.09.2017)

Ale ano, nakonec to ve mně nějaké emoce vzbudilo. Trvalo to sice dost dlouho, protože hlavně Viggo Mortensen není žádný citlivý týpek. Film o putování nehostinnou krajinou v nehostinné době. Dva muži hledají cestu k sobě i každý sám sebe. Film určitě neurazí, i délka je přiměřená ději. Po druhém shlédnutí zvyšuji hodnocení. Film stojí za to vidět, protože je o neobvyklém vztahu dvou mužů skutečně daleko od lidí. Pokud náhodou někoho potkají, většinou je to nepřítel a vrah. (15.03.2017)