Mafia vraždí len v lete

Nejmilejší film festivalu. Film "dle skutečných událostí" o vzestupu organizovaného zločinu v rodném městě režiséra. Film o mafii dětskýma očima. Bez množství násilí a vyprávěný specifickým humorem, kterým je obdařen neméně sympatický tvůrce (jedna z nejzábavnějších a nejzajímavějších diskuzí, co jsem na festivalu zažil). Dějová linka odehrávající se v dospělosti je možná trošku zbytečně natahovaná, ale výsledný dojem rozhodně nekazí - 90%. [49. MFF Karlovy Vary] (13.07.2014)

Až doteď jsem si myslel, že dokonalým koncům francouzských filmů se nic nevyrovná, ale tenhle film to dokázal. Tak krásný konec plný úcty a piety jsem snad ještě neviděl. Pokud jde o zbytek, tak film má dvě poloviny dětství a dospělost. Ta děstká část je krásná, protože dává do kontrastu drsnou realitu Palerma s dětsky naivní poetikou vidění světa a dětskou láskou a právě láska a mafie jsou spojovací můstek pro obě části filmu. Ta dospělácká část jak už to tak bývá mě přišla všednější a v kontextu s první půlkou ne tolik vymazlená, ale ten nádherný závěr to všechno vynahradil. (16.03.2015)

Pojedeme k moři tak trošku na italský způsob. Lehce úsměvný,(hlavně první polovina), která vyprávěná dětskýma očima má svoje nezaměnitelné kouzlo, které však funguje až skoro do konce. Vůbec by mě nenapadlo, že se dá na takto silné a citlivé téma natočit film v naprosto uvolněném a komediálním duchu, který na konci dokonce vyzní jako pocta všem bojovníkům proti mafii. Ale Pif ukázal, že v Palermu je možné skoro všechno a já jsem proti tomu absolutně nic nenamítal. (11.04.2015)

Začiatok vyzeral veľmi sľubne, detstvo a prvá láska, všetko ladilo v humornom pojatí. Keď sa dospelosťou hlavný hrdina dostáva do vážnejšej nálady, už aj rozprávač v jeho osobe začína byť prehnaný a otravný. Skutočné dokumentárne zábery procesov s mafiánmi som už vôbec neočakával, nepasovali mi tam. (04.03.2016)

Najlepšia komédia na EFA 2014... No osobne to určite viac považujem za vysoko kvalitnú drámu, keďže tá komediálna zložka sa tam viacmenej objavovala len čiastočne, aj to prostredníctvom čierneho humoru (niekedy až veľmi čierneho). Takže osobne som čakal niečo inšie (teda komédiu), ale možno som napokon aj rád, že film dospel k takému dramatickému stvárneniu. Pred pozretím filmu odporúčam naštudovať aspoň základy toho, čo sa dialo na Sicílii v spojitosti s Mafiou v tých 70tych, 80tych a 90tych rokoch, lebo inak prídete o veľmi mnoho súvislostí, ktoré vo filme nie sú príliš rozvinuté, a keď áno, tak len útržkovito (čo je možno jedna z najväčších nedostatkov tohto filmu). Pre obyvateľov Palerma žijúcich v týchto búrlivých rokoch prekvitania Mafie bude mať tento film určite o to väčší ohlas, a to aj vďaka mnohým autentickým záberom zakomponovaných do filmu. Mne osobne sa veľmi páčil aj formát akým to celé bolo podané - teda z pohľadu dospievajúceho chlapca Arthura, ktorý sa stal obrovským obdivovateľom Giulia Andreottiho, a zároveň svojej detskej platonickej lásky Flory. Spočiatku nepochopiteľné udalosti, ktoré sa Arthurovi premietali pred očami mu postupne dávajú čoraz väčší význam, a posledné scény pred titulkami v podobe prechádzky po Palerme boli naozaj senzitívne. (14.12.2014)