Nikde v Afrike

Nádherný a s citem natočený snímek. Vhodný i pro ty, kteří nemají rádi němčinu, neboť tak polovinu filmu se mluví jiným jazykem. Problém války a holocaustu (i když jen tušeně), problém vykořeněnosti a odlišnosti kultur a s tím se vším související problémy rodiny, to jsou témata, na kterých film rovnoměrně stojí. Jenže každé z nich je natolik skvěle propracované, že díky tomu absentuje nějaká vůdčí linie hlavní a film se ve svém účinku trochu rozmělňuje. Čtvrtý element - Afrika, funguje navíc spíše jako kulisa pro tyto konflikty. Režisérka se nejspíš bála určité kýčovitosti a spokojila se s konstatováním "je tu nádherně". Já bych ovšem více filmové poezie na úkor některých jiných scén uvítal. (25.01.2006)

Nejlepší německý film co jsem zatím viděl. Oscar je naprosto zasloužený. Stal se jedním ze tří mých nejoblíbenějších filmů odehrávajících se v Africe: Vzpomínky na Afriku, Snila jsem o Africe a teď Nikde v Africe. Všechny jsou "z Afriky", ale každý vnímám úplně jinak. Nikde v Africe má docela pomalý rozjezd, ale nakonec vás stejně vtáhne do děje a už vás z něho nepustí. Na konci jsem jen zoufale shlížel titulky a v duchu si říkal: já chci ještě... Dojemný, ale přesto věrohodný příběh jedné německé židovské rodiny, které Afrika zachránila život. Prvně jsem si myslel, že hlavní hrdinkou bude malá Regina, ale největší duševní proměnou projde její matka Jettel, jejíž představitelce, vynikající Juliane Köhler, jsem věřil každé slovo. I ostatní obsazení bylo výborné, přes Reginu až k Owuorovi. Nejvíce mě dojala poslední scéna, kdy domorodá žena podává Jettel banán a pak to co následuje... No prostě nečekaný, ale přesto krásný konec. Výborná hudba i kamera. Tenhle snímek se našim sousedům opravdu povedl, jen tak na něj nezapomenu. (01.03.2009)

Dlouho jsem váhal mezi čtyřmi apěti hvězdičkami, nakonec jsem se přiklonil k nižší "sazbě". K absolutnímu hodnocení ale tomuto dramatu schází jen velmi, velmi málo. Vzhledem k tomu, co nám je v posledních dvaceti letech z německé produkce nabízeno za filmy je třeba konstatovat, že Nikde v Africe drtivou většinu této tvorby převyšuje stejně, jako Empire State Building převyšuje nějakou chatrč v džungli. Zajímavý námět je působivě rozpracován do obsáhlého scénáře a s citem převyprávěn na filmové plátno. Pro nás neznámí herci ve svých rolích působí přesvědčivě, celé je to dochuceno báječnou hudbou a snímek je tak prostoupen zvláštní atmosférou. Škoda, že podobných filmových zážitků Němci netočí více. (22.03.2004)

Nádherný příběh jedné německé židovské rodiny, která utekla před fašismem do Afriky. Matka, původně nesmírně snobská a nadřazená, se postupně mění v krásnou lidskou bytost. Otec stále nejistý a hledající a malá Regina je úžasně silné a přizpůsobivé dítě, které si okamžitě zamiluje tolik rozdílné prostředí. 141 minut uběhne ani nevíte jak a já volám : "Chci pokračování !" (20.08.2005)

Já si naopak myslím, že jsem viděl v minulém roce mnohem kvalitnější evropské filmy, jež by si Oscara zasloužily mnohem víc. Během těch 140 minut se stalo takové množství věcí, že kdyby měl film klasickou hodinu a půl, možná by to bylo zajímavé. Ano, odehrává se v pěkném prostředí, herci hrají přesvědčivě (zejména jsem si oblíbil domorodého kuchaře Owuora) a hudba je asi na celém filmu to nejlepší, ale nic to nezmění na tom, že jsem s hrdiny příběh příliš neprožíval, nijak mě nezasahoval a když se hlavní mužský hrdina bál o svou rodinu, nějak mi to bylo šuma fuk. Kromě zmiňované hudby jsem si oblíbil i subzápletku Owuora-Regina, jejichž loučení byla jediná emotivní scéna z celého filmu (a že tak nějak v evropské art produkci očekávám nával emocí). Dvěma slovy řečeno - docela nuda. (28.05.2003)