Nikde v Afrike

Hned ze začátku mne potěšilo, že Linkové není cizí práce s metaforou. Rozhodně se nejedná o plochou protirasistickou pohádku, kterak židé a černoši na okraji společnosti dokázali žít v míru a pohodě, ačkoli přílišná idyličnost první třetiny filmu může leckoho otrávit. Nikde v Africe však neprezentuje zlo v syrové, hmatatelné podobě, ale spíše formou napjaté atmosféry, kterou ty stovky kilometrů změkčily jenom minimálně. A tak stačí jediný dopis o devatenácti slovech, aby pocit viny, bezmocnosti a osamělosti nabyl hrůzných proporcí. Jediné, co režisérka dostatečně nevychytala je větší množství konců. Kdyby s válkou skončil i příběh filmu, nemusel bych si teď hrát na člověka dobrosrdečného a na posledních třicet minut při vší dobré vůli zapomenout. 90% Zajímavé komentáře: berg.12, Pacco (29.06.2006)

Já bych nerad aby to vyznělo nějak nepatřičně nebo nedejcthulhu, že bych si stěžoval. Filmů o židovském utrpení přímo v centru dění (tedy Německo, okupované oblasti, koncentrační tábory) je hodně. což je dobře, nikdy jich není dost. Ale snad proto mě Nikde v Africe hrozně potěšilo a zaujalo. Hlavní hrdinové tohoto filmu utekli, jsou relativně v bezpečí a svobodní, přesto ale ne v klidu a pohodě, to utrpení s nimi šlo i za hranice kontinentu. Skvěle obsazený a herecky odehraný filmy, ve všech hlavních postavách (počínaje malou dcerkou, konče z počátku poměrně nepříjemnou Juliane Köhler, ale její proměna je nejvýraznější částí filmu). Zaujala mě práce s jazyky, odcizením a sžíváním. V podstatě hrozně smutný film. Já bych se už asi nevracel. (25.04.2017)

Caroline Link se podařilo natočit úžasně svěží film, který má navzdory dvěma a čtvrt hodinám takové vypravěčské tempo, že se nenudíte. Navíc mnoho motivů, které se nabízely jako kýčovitě sentimentální (loučení s Owuorem, čtení černouškům o andělech), se jí podařilo zrežírovat tak, že jsou vysoce emoční, ale přitom se uvedenému nešvaru vyhýbají jako čert kříži. (09.01.2006)

Nádherný a s citem natočený snímek. Vhodný i pro ty, kteří nemají rádi němčinu, neboť tak polovinu filmu se mluví jiným jazykem. Problém války a holocaustu (i když jen tušeně), problém vykořeněnosti a odlišnosti kultur a s tím se vším související problémy rodiny, to jsou témata, na kterých film rovnoměrně stojí. Jenže každé z nich je natolik skvěle propracované, že díky tomu absentuje nějaká vůdčí linie hlavní a film se ve svém účinku trochu rozmělňuje. Čtvrtý element - Afrika, funguje navíc spíše jako kulisa pro tyto konflikty. Režisérka se nejspíš bála určité kýčovitosti a spokojila se s konstatováním "je tu nádherně". Já bych ovšem více filmové poezie na úkor některých jiných scén uvítal. (25.01.2006)

Pomalu plynoucí poetický snímek, kde důležitou roli hrají záběry exotické krajiny a sama příroda. Intimní herectví zúčastněných bez velké okázalosti ukazuje příběh židovské rodiny, která se sice útěkem zachránila před genocidou, ale musí se potýkat s cizí kulturou, osamělostí, chudobou a nakonec vyrovnat i s dlouhodobým odloučením. Komorní, silná záležitost. Celkový dojem 80 %. (14.08.2006)