Nikde v Afrike

Největší plus (ale zároveň možná i mínus) vidím v tom, že oba hlavní představitelé jsou mimořádně věrohodní (přispívá k tomu i krásně nelibozvučná němčina) a peripetie jejich vztahu působí opravdu jako "ze života". Ze stejných důvodů jsou ale i lehce nesympatičtí a nelze jim moc fandit. A dvojice Owuor-Regina mi přijde zase příliš "hollywoodsky" přesympatičtělá ..... O půl hodiny kratší stopáž by mi taky nevadila. (12.06.2003)

Jeden z mála případů, kdy jsem opravdu rád, že jsem nečetl knihu. Ti, co takové štěstí neměli totiž protestovali, že to či ono je jinak a že něco chybí, takže k překvapivému vychutnání bych měl silně daleko. Takhle jsem totiž dostal lidský příběh s až bolestivě životnými postavami (skutečné události křičí velmi nahlas) a krásným, dlouho doznívajícím závěrem. (28.06.2006)

Film, nad kterým jsem váhal... Ale jen z počátku, než jsem se rozhodl ho pustit. Přes mírně vlažný začátek film dostává nový rozměr, když je válka potlačena do ústraní a nám je dovoleno nahlédnout do života afičanů. Už jsem viděl několik filmů s touto pěknou tématikou, ale většina z nich mě nedokázala tak zaujmout a zároveň i poučit. Na závěr snad stačí říci: I když je svět zahalen do válečného hávu, pořád existují místa, kde se dá prožít krásný život... (03.12.2005)

Dobře vybudovaný film. Neuhýbá před pravdou a nelakuje na růžovo, nýbrž je vcelku naturalistický. Přiznám se ovšem, že mi především zpočátku rytmus vyprávění připadal až moc rychlý. Je to daň široce rozmáchlému vyprávění, které musí nejprve mnoho věcí vysvětlit, aby se nakonec mohlo soustředit na vlastní příběh. A rozhodně má co vyprávět. Příběh židů, kteří uprchli před Hitlerem do Afriky. Příběh o rozdílech mezi lidmi, ale taky o neschopnosti sdílet a budovat partnerský vztah. Příběh odehrávající se povětšinou uprostřed exotické krajiny, kterou však režisérka nevyužívá více než je zdrávo. Rozhodně dobrý film, který stojí za opakované shlédnutí. Samozřejmě má pár much. Osobně bych uvítal nějaký "director's cut", neboť hodně věcí jenom naznačil, ale nestihl doříci. To má ovšem i své výhody - člověk si musí domýšlet, doplňovat nedořečené, což mi osobně vyhovuje. Neříká víc, než musí, nepoučuje. Mimochodem, není to feministický film, ale ženský pohled v něm je a je to dobře. Ne, že by Jettel nebyla bez kazu, ale Walterova svéhlavost je vskutku "na zabití", a to přesto, že právě zmíněná svéhlavost byla na počátku záchranou z jisté smrti v některém z nacistických koncentračních táborů... Ještě malá poznámka k předloze. Knihu jsem četl, je napsaná obratně, ale není to žádný literární skvost. Ve filmu jsou některé věci pozměněné, z některých zůstaly pouze drobnosti, ale to je přirozené. Převádět do filmové podoby nějakých 300 stran textu vážně nejde. Pokud jde o změny, skoro vždycky byly ku prospěchu věci... Celkový dojem: 80% Zajímavé komentáře: Matty, berg.12, gudaulin, kleopatra, Jossie, DaViD´82, maxi6, Altamir, dewy, Kubick, Damiel, Konvička (01.09.2008)

Nejlepší německý film co jsem zatím viděl. Oscar je naprosto zasloužený. Stal se jedním ze tří mých nejoblíbenějších filmů odehrávajících se v Africe: Vzpomínky na Afriku, Snila jsem o Africe a teď Nikde v Africe. Všechny jsou "z Afriky", ale každý vnímám úplně jinak. Nikde v Africe má docela pomalý rozjezd, ale nakonec vás stejně vtáhne do děje a už vás z něho nepustí. Na konci jsem jen zoufale shlížel titulky a v duchu si říkal: já chci ještě... Dojemný, ale přesto věrohodný příběh jedné německé židovské rodiny, které Afrika zachránila život. Prvně jsem si myslel, že hlavní hrdinkou bude malá Regina, ale největší duševní proměnou projde její matka Jettel, jejíž představitelce, vynikající Juliane Köhler, jsem věřil každé slovo. I ostatní obsazení bylo výborné, přes Reginu až k Owuorovi. Nejvíce mě dojala poslední scéna, kdy domorodá žena podává Jettel banán a pak to co následuje... No prostě nečekaný, ale přesto krásný konec. Výborná hudba i kamera. Tenhle snímek se našim sousedům opravdu povedl, jen tak na něj nezapomenu. (01.03.2009)