Obsahy(1)
Vzpomínka na mladého muže, který zahynul před dvěma lety. Bývalá snoubenka si opíše adresu u jeho jména ze středoškolské ročenky a pošle mu na ni dopis. Dopis do nebe. Odpověď překvapivě dorazí. Díky shodě okolností měl totiž její zemřelý snoubenec na střední škole spolužačku, která se jmenovala stejně jako on a které patřila adresa z ročenky. Korespondence mezi oběma dívkami začne vyplňovat mozaiku vzpomínek. (Jirka_Šč)
(viac)Recenzie (13)
ach aka strasna nuda a este k tomu aj 2-hodinova. cely cas somc akal ze sa film uz nejak rozbehne, ale oni stale dokola ostavaju pri tom svojom "ako sa mas?" cele nezazivne, uz dalsi film o Iwaiho, ktory ma takmer uspal. a mozno ze uz aj posledny. nechapem ako moze niekto skomentovat film slovami ako pomaly, zmatocny, usinal a napokon da 4*, ved to si uplne odporuje... ()
U Love Letter jsem si všiml, že když si přečtu o čem film je, tak se občas nevědomky více zaměřuji na zjištěné informace, než na jiné vyplývající přednosti, které má. ■ Děj by se dal shrnout v pár vteřinách, proto se divím, že jsem vydržel 2 hodiny bez nutkání jej trochu posunout. ■ Love Letter mě nikterak neokouzlil, ani to není film, který bych doporučil kamarádům, ale i přesto má co nabídnout. ()
Extrémně pomalu plynoucí a extrémně nostalgická korespondence mezi dvěma dívkami. Utápění se ve smutku a vzpomínkách připomíná Orsina z shakespearova Večera tříkrálového. Něco po polovině jsem si říkal, že nic extra. Jenže pak přišel závěr a mě došlo, že je tento příběh možná trochu jiný, než jakým se do té doby zdál. "Jsem příliš zahanbena, než abych Vám mohla doručit tento dopis." ■ P.S. Porovnávat s "Be With You" a "Crying Out Love, In the Center of the World" není zcela fér. Uvědomte si, prosím, že toto je o devět let starší, než oba zmíněné filmy. ()
Příběh dvou mladých žen, které spojí dopis, jenž si nedělal nárok na odpověď, je laskavý, jemný, dojímavý a přes svůj smutek nabittý pozitivní energií. Nenásilně proplétá minulost s přítmností a dává oběma hrtdinkám možnost poznat muže, který byl součástí jejich života a před divákem pomalu skládá příběh plný silných a na rozdíl od většiny americké produkce neuvěřitelně skutečných emocí. ()
Iwaiová romanca. Dve postavy, dve rozdielne línie, dve časti v ktorých je dominantná vždy jedna postava. Dve rozdielne emócie a dva žánrovo odlišné pohľady. Funkčné vo všetkých ohľadoch. Reminisencia zabudnutých spomienok. Snaha o pochopenie súvislostí a motivácií a zaujímavá( skvelo zmotivovaná) listová konverzácia, ktorá odhaľuje rôznorodosť niekoľkých pocitov. Komplexné. Príjemné. Emotívne presné a úprimné. Nezdiera to zbytočným tlačením na pílu. Iwai necháva nech sa do postáv zaľúbime. Nech im prajeme šťastie. Hoci všetko funguje ako má, línia z knihovníčkou je o trošku lepšia. Vzájomne ale tvoria originálny celok. Jeden z takých tých klenotov, ktoré som objavil až teraz. Tá klavírna hudba sa do zasneženého Japonska skvelo hodí. ()
Reklama