Ráno v Benátkách
Lundi matin
Monday Morning
Réžia:
Otar IosselianiScenár:
Otar IosselianiKamera:
William LubtchanskyHudba:
Nicholas ZourabichviliHrajú:
Mathieu Amalric, Pascal Aubier, Otar Iosseliani, Dato Tarielachvili, Jérémy Rochigneux, Jacques Bidou, Emmanuel de Chauvigny, Amiran Amiranašvili (viac)Obsahy(1)
Pondělí ráno. Vincent vstává v pět hodin, nasedá do svého opotřebovaného auta a hodinu a půl jede do továrny, kde se celý den věnuje tupé a monotónní práci, při které si nesmí ani zakouřit. Po návratu domů by nejraději maloval, samotu jeho ateliéru však permanentně narušují rodinné povinnosti. Práce, žena i děti mu ze života dělají peklo, a tak si jednoho dne koupí lístek do Benátek a bez varování odjíždí. Po dlouhé době se dokáže radovat z obyčejného dne, prochází se městem a potkává jistého Carla, který mu nabídne nocleh. Ráno je oba nezvykle brzo probouzí budík. Je pondělí a Carlo musí do továrny, kde se nesmí kouřit a kde se hodně a jednotvárně pracuje. Vincent raději cestuje dál, neznámo kam, a když se po zhruba osmi měsících jednoho večera opět ukáže ve svém stavení kdesi na francouzském venkově, zjišťuje, že rodina si jeho nepřítomnosti málem ani nevšimla. Ráno tedy v pět hodin vstane, nasedne do svého opotřebovaného auta a hodinu a půl jede do továrny, kde se celý den věnuje tupé a monotónní práci, při které si nesmí ani zakouřit.
Snímek byl na Berlinale 2002 oceněn Stříbrným medvědem za nejlepší režii. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (26)
Podivhudná agitace na město..a přírodu... ()
Nechápu čeký název filmu, kulisu mohla dělat klidně Budapešť nebo Dortmund a bylo by to stejně bezduché. Nuda od začátku do konce. ()
už dávno som tak urputne netlačil očami hodiny dopredu, ako pri sledovaní tohto filmu. Téma zo života OK, úsmevné momenty tiež príjemne zakomponované, bolo ich však žalostne málo a označenie komédia by som bral s veľkou rezervou. Najväčším mínusom sú však kamera a strih, ktoré filmu výrazne ubližujú. ()
Nudný, stereotypní život je stejný na francouzském venkově i v Benátkách. Teď vidím, že se krokodýl dostal až na obálku - že by to byla metafora na draka, sedícího na prameni zajímavějšího života? Hlavní hrdina ale určitě není svatý Jiří, který by byl schopen s tímto drakem bojovat. ()
Zejména první třetina je strhující: obraz monotónního, každodenního životního cyklu hrdinů, o nichž nic nevíme. Zvláštní koktejl chaosu, vtipu a deprese. Divák neví, co ho čeká, kam se film rozvine — bude z něj psychologický film? komedie? společenská kritika? Zbytek filmu nezklame, např. mentalita Benátčanů a některé absurdní scény i závěr jistě stojí za to. Velké překvapení od filmu, o jehož autorech jsem nic nevěděl a nic neočekával. ()