Zabijaci

Po napínavej Žene v klietke druhý parádny prípad oddelenia Q podľa románov Jussiho Adlera-Olsena. Zväčša bývajú filmové adaptácie slabšie ako knihy, v tomto prípade je to naopak. Oproti zbytočne rozťahanej a vnútorne rozháranej knihe je vo filme príbeh zjednodušený a výrazne sú zmenené niektoré postavy (Kimmie), vďaka čomu je to ale celé zovretejšie, logickejšie a v závere (ktorý tvorcovia zmenili úplne) vyhrotenejšie a napínavejšie. Réžia bezchybná, herecké výkony (hlavne ústrednej dvojky) úplne skvelé. To, že toto je typ kriminálky, kde páchateľov poznáme od začiatku, vôbec nevadí, aj tak nie je núdza o prekvapivé zvraty vo vývoji prípadu. Keď sa na takýto film zmôže česká alebo slovenská kinematografia (a objektívne natočeniu takéhoto filmu nič nebráni), môžeme si gratulovať. (24.04.2015)

Druhý film natočený na motívy knihy "Zabijaci" Jussi Adler-Olsena. V mnohých komentároch sa tu stretávam s výtkou, že to nie je natoľko zaujímavé, keď identitu vrahov poznáme takmer od začiatku. Mne sa práve toto na tom celom páčilo. Odkrytie identity páchateľov totiž umožňuje tú cestu do minulosti, ktorá dodáva celému príbehu charakter a prestavuje nám osudy postáv v podrobnejšom a zaujímavejšom šate, kde páchateľ nie je iba, v závere zadržanou a pár vetami popísanou figúrkou ale človekom z mäsa a kostí, ktorý sa stáva plnohodnotnou súčasťou deja. Už sa neviem dočkať ďalšej sfilmovanej predlohy, ktorá by mala prísť v tomto roku! (22.02.2015)

Druhý díl se Dánům povedl víc než první, řekl bych. Propracovanější a zajímavější příběh, vykreslenější postavy, akčnější a napínavější děj... Jasně, klišé, vyumělkovanost a melodramatický pathos jsou v tom furt, ale dá se to vydržet. A taky jsem se už smířil s šablonovitou postavou Assada, je to docela sympaťák a časy se holt mění - Němci mají na dálnicích Simira, komisařka Lescaut má barevnou půlku ansámblu, no a není možná daleko doba, kdy bude v nějakém dementním seriálu z planety Nova exhibovat policejní důstojník Dezider Čonka. (17.02.2015)

Zase mé oblíbené oddělení Q, pojaté jako solidní severská depka (trochu víc než kniha). Zajímavé je, že tenhle typ detektivek (knihu) si pamatuji velmi podrobně i po pár letech, zatímco jsou jiné, o kterých si po roce nejsem vůbec jist, zda jsem je vůbec četl, jak stékají po povrchu. Kniha... se mi zdála daleko přesvědčivější v hlavní osobě zápletky (Kimmie), ve filmu jsem jí prostě nevěřil, že je to reálná postava. Naopak proti prvnímu filmu jsem výrazně spokojenější s detektivy. A Rose... má být mladší neřízená střela, ale docela mi sedla. (17.05.2016)

Nejsem erudovaným specialistou na dánský právní systém, ale přesto si troufnu tvrdit, že důkazy získané neoprávněným policejním vloupáním nejsou příliš použitelné k usvědčení zločinců. Zejména těch z vyšších kruhů, kteří by si zasloužili řádně prošťourat konečník násadou od koštěte, ale místo toho se usmívají do kamer pod ochrannými křídly nejdražších právníků. V tomto směru jsem velkým fandou kakabusoidního výrazu komisaře Mørcka a jeho zarputilosti v boji s nedotknutelnou smetánkou, nicméně absence závěrečného překvapení při sledování detektivky mi nedovoluje udělit víc než tři hvězdy. (05.11.2015)