Anomalisa

Po shlédnutí traileru jsem se na film dost těšila, hlavně kvůli animaci, ale i na příběh jsem byla zvědavá. Popravdě řečeno - asi jsem zklamaná. Příběh nejspíš má dost "kliček a zákoutí", ale člověk vlastně ani nemá šanci je zachytit. Možná jsem dost nedávala pozor, ale takhle to na mě působilo. Hluchá místa a mezery tam nejspíš byli schválně, kvůli atmosféře filmu, ale ve výsledku mě to spíš nudilo, než že by to ve mně zanechalo nějaký silný pocit. Docela se mi líbila ta "ledabylá animace" (i když ledabylá ve skutečnosti asi nebyla, že?), ale to je tak všechno. A bohužel, vůbec nemám chuť se na film dívat znovu, abych do něj pronikla trošku víc. (02.02.2016)

Naprosto chápu všechny možné přesahy tohoto nového filmu Charlieho Kaufmana. Jenom jsem prostě nebyl ochoten přistoupit na jeho hru a vůbec jsem si k Anomalise nenašel cestu. Animace je naprosto odporná a depresivní. Ano slouží svému účelu a udělat film ve stylu stop-motion je také úctyhodný počin, ale mě to až neskutečně štvalo. Že všechny osoby mluví a vypadají stejně až na jednu je také velice zajímavý nápad, ale jestli ještě někde uslyším Toma Noonana, tak mi asi bouchne hlava. Příběh mě nechytil. Krize mužů středního věku už prostě nejsou in, ať už to podáte jakým stylem chcete. Jediná spása by snad přišla, kdyby se nějak lépe zaonačila snová pasáž. Takhle za mě rozhodně ne. Příště lépe Charlie. (07.02.2016)

Příběh i zpracování mě naprosto dostali. Poměrně obvyklý a fádní motiv postaršího američana znuděného dosavadním životem pojatý úlně novým způsobem. Figurky vytištěné na 3D tiskárně s vyměnitelnými výrazy v každodeních reálných situacích z tohoto filmu dělají jeden z nejpodivnějších, jaké jsem kdy viděla. (09.05.2016)

Jde o velmi malý, jednoduchý snímek o muži v krizi středního věku, kterého to doma už nebaví a tak se snaží uniknout všudypřítomné rutině, ženě i synovi a najít na světě zase kus radosti. Ten by mohl objevit v ne zrovna intelektuálně stimulující, zato však sympatické Lise, která jako jediná mluví jiným hlasem než zbytek světa. Doslova, všechny další postavy včetně žen a dětí nadaboval mužský hlas. Námět je to skutečně prostý a skoro by se nabízelo, že Kaufman tak dlouho hledal život ve složitosti, až ho našel v tom nejjasnějším a nejčitelnějším. Život je někdy zkrátka celkem povrchní, naše problémy malé a malicherné, cíle nenaplnitelné a naděje odsouzené k zániku. Anomalisa je odhalením hrůz a nostalgie všednosti, jimž se dá jen stěží unikat. V tomto Kaufman zůstal věrný sám sobě, byť mu k tomu stačilo méně než jindy. - "Our time is limited. We forget that." (29.09.2021)

Charlie Kaufman se zase jednou probral z hibernace, aby nás oblažil další existenciální onanií. Tentokrát však docela zbytečnou. Jako kraťas na YouTube kanálu by to asi uspělo, ale v devadesátiminutové stopáži se to téma odcizení a krize středního věku výrazně rozmělní. A nakonec vám v hlavě zůstanou jen ty loutky. A jedna chytlavá písnička. (22.02.2017)