Rozsudek

Po několika málo úvodních dílech jsem si říkal, že je na scénáři zřejmý rukopis odborníka, i když výsledek je po právní stránce poněkud žalostný. Po shlédnutí dalších dílů jsem však již měl pocit, že tento pořad je ve své úrovni naprostro katastrofální a s reálným projednáváním soudních sporů nemá téměř nic společného. S přetrpěním dosledované poslední díly už spíše z důvodu očekávané komičnosti mě utvrdily v tom, že tenhle pokus ostravského studia neměl nikdy spatřit světlo světa. Výsledkem tohoto pokusu je naprostá degradace úrovně české justice, která je vyobrazena s neuvěřitelnou mírou amatérství. Veškeré dokazování výslechy svědků a obžalovaných je vedeno převážně nepřípustnými kapciózními a sugestivními otázkami, aniž by to někomu v jednačce vadilo; u civilního sporu jsou účastníci rozesazeni po vzoru řízení trestního a dala by se jmenovat řada i mnohem vážnějších prohřešků. I mimo jednací síně jsou dialogy psané naprostro nesmyslně a nereálně. Útěcha, kterou zde umínil Gemini o tom, že tam aspoň netlučou kladívkem, pak v kontexu vyznívá hodně slabě. (20.01.2014)

Marcel Bystroň a Jan Novák - mystři kreativního trash videa se vrhli na pořad ve stylu "Soudkyně Rebarbara" a vrátili se ve stylu. Málokdy tušíte, co je skutečný humor a co je pouze tragicky zvládnutý příběh zahraný (ne)herci. Jsem si jist, že to nemělo býti bráni 100% vážně narozdíl od toho, co píše popisek a tvrdí tvůrci. Pořad je kratší než zmíněná Barbora a neodehrává se jen ve studiu. Díky přehrávání scén "zločinů" si můžeme skvěle vychutnat béčkové herectví a kýčovité hlášky s úplně bizarními volbami ve scénáři. Kupříkladu přítel kadeřnice (který NENÍ gay) začne zničehonic zpívat píseň od NIGHTWORK - Já jsem gay. A to je jenom příklad. Musím říct, že jsem si to užil. Otázkou je jak to ohodnotit. Je to očividně příšerný odpad, ale zároveň jsem se nádherně bavil. (11.07.2018)

Celkem dobrý nápad, co všechno se tímto způsobem o charakteru lidí nevěřícně na TV obrazovku koukající človíček dozví. Je zajímavé, jak hloupě, nadmíru sebevědomě, či agresívně nebo i naivně se někteří jedinci chovají. Řeknu vám, takový soudce, či státní zástupce nebo obhájce toho v soudních síních zažijí. Vážně, někteří lidé jsou opravdu debilové a soudce to pak má řešit. Tahle doba "svobody" od roku 1989 mnohým z nás poznamenala charakter natolik, že jim snad už ani není pomoci. Tolik k žalovaným, žalujícím i svědkům. Co se týká provedení dokumentů, scénáře a dialogů soudců, státních zástupců i obhajoby, tady bych měl chuť hodnotit spíše jen jednou hvězdou. Tato zinscenovaná soudní přelíčení jsou daleko, daleko za skutečnou realitou. Měl bych "NÁMITKU", není to jako v JúEsEj? Uzavřu to. Námět, chcete-li nápad je dobrý, realizace v soudní síni ubohá. (06.02.2014)

Vidím, že je tady každý druhý uživatel ČSFD právník a nebo alespoň student práv. Sám si přihřeju polívčičku... 1. trestní i civilní proces v podání seriálu má s realitou pramálo společného (co je vše blbě už napsali jiní) 2. skutkový stav je povětšinou velmi zajímavý 3. zpracování studia Ostrava je tak na 3-, vadí mi mizerný timeing, podivné herectví hlavně státních zástupců, svědků, advokátů a některých epizoďáků. Dobří jsou zpravidla obžalovaní a nebo žalovaní, poškození. A také voice-over, který si občas plete dojmy s pojmy, jako např. nutná sebeobrana... 4. Celkově seriál, který si hraje na určitou osvětu, z důvodu právního diletantství a současně mizerného zpracování, nemůžu hodnotit lépe než 55%. Ale protože se i snaha cení, hodnotím ***. (04.02.2014)

Absurdity se dějí, sociální systém mnohdy funguje naprosto nesmyslně a na to dokument ukazuje -na nedostatky v úředních rozhodnutích či na naivitu poškozených. Někdy se do detailu prověřují hovadiny a píší se mraky úředních záznamů. A zásadní věci se kvůli liknavosti či omylům vyplývajícím z nedbalosti, naopak odbývají od stolu. A neprověřují vůbec. Obávám se, že dokumentu, který prý vychází ze soudní praxe, se dá věřit. Člověku při jednání s úřady zůstává mnohdy rozum stát. Proto například věřím i tomu příběhu, kdy mentálně zaostalé osobě, která se není schopná postarat sama o sebe a trpí navíc bludy, je svěřená do péče jiná závislá retardovaná osoba. Viděla jsem i díl o sňatkovém podvodníku, jenž podvodně vylákal finance z desítky nešťastnic, které pak hned opustil. Když pak podvody vyjdou najevo v soudní síni, některé poškozené si podvodníka chtějí přesto všechno vzít za manžela, protože se s ním dobře žije. Pravidelně to nesleduji, viděla jsem asi tři příběhy, nicméně pro někoho ta zfilmovaná absurdita může být i poučná. Neuvěřitelné?! Ne. V tomhle státě (a vlastně často nefungujícím institucím celého světa) se nedivím vůbec ničemu. (24.10.2016)