Fargo

Na filmové Fargo zdaleka nejvíce odkazuje hned úvodní série. Ostatní kráčí více svoji cestou, ale stále s rozpoznatelnými, především příběhovými vlivy filmu. V případě čtvrté série je ale tato cesta dosti klikatá, což kvalitu celku sráží. První tři však světu Farga skládají poctu, rozšiřují ho, doplňují o jedinečné a vždy přesně zahrané postavy. Thorntonův Lorne Malvo, Thewlisův V.M. Varga, nebo Hanzee Dent a dvojice pánů Wrench a Numbers, jsou jen tou menší částí z nich. Vše má místo, vše má čas, na pozadí války mafií se může odehrávat spousta malých příběhů, díky výborně napsanému scénáři totiž dávají smysl. A také prostor pomalejším scénám se silnou atmosférou, v nichž se ještě více předvede již tak fantastická kamera. Poslední zmíněné může částečně platit i pro čtvrtou sérii, pro všechny potom ještě nádherná výprava, kostýmy a Jeff Russo, jenž hudební motivy filmu trefně rozšiřuje. Více u jednotlivých sérií. 85% (18.01.2022)

Zůstáváme v "blízkém" okolí Farga, v několika scénách ho dokonce navštívíme, mrazivá Minnesota tedy tvoří základ atmosféry i v seriálu. To ovšem není jediné propojení s kultovním filmem, několik jeho "nedořešených scén" zde má prostor a takový Stavros Milos je tu snad hlavně pro to dořešení. Což neznamená, že by jeho linie nebyla zajímavá, navíc Lorne díky ní jede dál, jakoby část s Lesterem skončila. Tak tomu ale není, vždyť i pojišťovák roku potřebuje zubaře, nedobrovolně. Jak Lester Nygaard, tak Lorne Malvo, jsou výborně napsané postavy, obzvlášť Lester prochází až neuvěřitelným vývojem a Martin Freeman ho hraje fantasticky! Stejně tak fantastický výkon předvádí i Billy Bob Thornton, jehož Malvo je postava velmi tajemná, což se vlastně po celou sérii nemění. Je tomu tak dobře, nájemný vrah by o sobě přece neměl příliš prozrazovat... i když nájemný, není to spíš koníček? Občas to tak vypadá. Každopádně mu alespoň v některých případech nešlo nefandit, je to postava někdy děsivá, někdy sympatická, navíc se "svým" smyslem pro humor (například rozhovor s rodinou žijící v bývalém domě Lestera). Vlastně mě pošťák naštval, doufal jsem v konfrontaci Lorne Malvo/Mr. Wrench, ta první je ozdobou série, v bílé tmě předvádí svůj um výborná kamera, ono to platí pro celou sérii, ale zde obzvlášť. Co se vedlejších postav týče, právě Mr. Numbers a Mr. Wrench jsou dokonalý, jejich vrtací scény, či setkání s Lesterem ve vazbě a úsměv... Co dodat, černý humor, stejně jako nadsázka prostě zůstávají, perfektně napsané jsou i veškeré dialogy, jenom s těmi náhodami jsem měl obzvlášť v posledních dvou epizodách trošku problém, ale dobrá. Zabijáci z Farga jsou důkazem, že celá série nestojí jen na dvou postavách/hercích. Takže ještě několik jmen ve výborných vedlejších rolích... Keith Carradine, Bob Odenkirk, Colin Hanks a Jeff Russo, jehož fantastická hudba má roli hlavní. 90% (29.06.2020)

Bude mít i druhá série svého Malva? V jejím úvodu jsem nad tím přemýšlel a brzy bylo jasno, někdo se sice později "vyprofiluje", ale tak zásadním se nestane. Což je dobře, druhá série jde svoji gangsterskou cestou, ve které se najde místo i pro několik komorních příběhů. Hlavních postav je tu tedy více, myslel jsem si, že Rye Gerhardt bude jednou z nich a on svým způsobem i je, svým způsobem. Každopádně Kieran Culkin mi připomínal mladého Buscemiho, což je snad záměr? Možná... ať tak či tak, potěšil. Těmi nejzásadnějšími však z mého pohledu byli Hanzee Dent, Dodd Gerhardt a Mike Milligan samozřejmě i s Kitchen Brothers. Z těchto jmen je tak nějak jasné, kterou část považuji za nejsilnější. Ano, válka gangů je famózní, obzvlášť všechny až westernově laděné přestřelky, takový lov snad ještě více, než výborný hotel! Z té komornější části vývoj u opět výborně napsaných postav (platí pro všechny), třeba bratrské soupeření Dodda s Bearem, nebo co se atmosféry týče, nádherně natočená procházka Beara se Simone. Ústřední duo zaujalo méně, tedy do fantastické chatařské epizody. Scénář a dialogy jsou zase ozdobou celé série, ale pro tuto epizodu, ve které přichází i jedna velká proměna, či její náznak, dovršen v té následující, to platí minimálně dvojnásob. Stylem vyprávění připomene Tarantina, následující epizoda, i díky použití vypravěče (samotného Martina Freemana), snad ještě více. Závěrečné napojení na první sérii je dokonalé, také proto vedle nového fleku pro Milligana, potěší především dvojice budoucích pánů, tedy Numbers a Wrench. Atmosféra a hudba let sedmdesátých Fargu padne, dokonalé jsou i veškeré kostýmy, mrazivé lokace natáčení a samozřejmě herci. Nejvíce snad ti hrající výše zmíněné postavy a k nim Patrick Wilson s Jesse Plemonsem. Za dokonale Coenovskou tečku (uprostřed), považuji vyjednávání alkoholického právníka Karla! A ono lehké nadpřirozeno? Však i to do těch let sedne. 95% (23.10.2020)

Třetí série má jednoznačně nejvyšší počet výborně napsaných a samozřejmě i zahraných postav. Jejich až zvířecím králem je gurmán tělem i duší, sen všech zubařů a posel kdoví čeho, jen ne příjemných Vánoc, V.M. Varga. Když se David Thewlis poprvé objeví, celá scéna rozhovoru je okamžitě jeho, ihned je jasné, že budou hodně velké problémy. Jeho pojetí Vargy je fantastické a to včetně "vrzaného" hlasového projevu. To se potom ty dlouhé monology poslouchají, obzvlášť když jde o rozhodně skutečné příběhy, v nichž už chyběl jen smějící se Kubrick! Vrcholem absurdity je potom právě ona vánoční scéna rozbalování dárků u Emmita, která mimochodem nabízí něco, pro tuto sérii obzvlášť typické, dokonalé propojení obrazu a hudby. Později častěji vážné hudby, tyto scény jsou filmovým zážitkem samy o sobě. Když se ještě v epizodě vánoční ozve ono známé bubnování, dostanu dárek i já... A jak jim to s Nikki Swango sekne, obzvlášť ve výborné únikové lesní scéně, při které i šaman Jurij zjistí, že medvědí kůže se v lese nemusí vyplatit. Z Farga do Twin Peaks je to očividně co by Mr. Wrench sekerou dohodil. Jak jinak chápat "Red Room Bowling", v němž nechybí ani Ray Wise... za to takový Dude! Každopádně dokonalá pocta a uzavření některých linií. A u linií zůstanu, krom výše zmíněných jsou tu Ray a Emmit Stussy, jejich odlišnost zvládá Ewan McGregor výborně, nadchnou obzvlášť společné scény, nejvíce právě finální "předání" známky. Závěrečná epizoda... úplně jiné, nečekané, s jednou famózní tečkou na konec... nebo snad dvojtečkou? 95% (17.01.2021)

Mafiánské tření fungovalo ve druhé sérii na výbornou, zkusit to s ním ještě jednou by nemusel být špatný nápad, jenže to by to celé muselo být jinak. S přidanou hodnotou rasismu bych vzhledem k době, ve které se děj odehrává, neměl problém, kdyby ovšem nebyla tolik na sílu tlačená, z toho jsem totiž Smutny. Postav je tu až příliš, těch skutečně zajímavých je však velmi málo a díky prostoru pro vypravěčku a její nezajímavou rodinu toho moc nepředvedou. A tak je jediným světlým momentem černobílá devítka, ve které má konečně větší prostor jeden ze zajímavých, Rabbi Milligan a jeho "syn", příjemný, za to dost očekávaný odkaz. Právě devítka má i několik velmi povedených záběrů kamery, které zbytek série překvapivě zase postrádá. A aby toho nebylo málo, i jedinou solidní přestřelku, což na tu kameru vlastně navazuje. I přes zmíněné mafiánské tření jsou přestřelky neuvěřitelně slabé, někdy třeba stačí, když se vše odehrává za zavřeními dveřmi. Ovšem ta očekávaná nádražní náročnou přípravou a místem dává vzpomenout na Neúplatné. Jenže u vzpomínky také zůstane, zavřené dveře v tom zase hrají svoji roli, tentokrát sledujeme Odisův boj s nimi. Přitom se jedná o finální konfrontaci silné dvojice Dick Wickware a Odis Weff, která tu samozřejmě je, ovšem jen ona. 50% (08.01.2022)