Ip Man 4: The Finale

Díky bohu poslední film známé série, která mě přestala zajímat už někdy po druhém díle. Film už jede na neutrál, občas možná i na zpátečku a přidání Scotta Adkinse je zde jen proto, aby i záporná postava byla známý bijec. Příběhově a herecky skoro na úrovni Seagalovek a akce je vzhledem ke stáří většiny postav už spíše směšná. V dobách kdy existují filmy jako Raid, nemá taková báchorka žádnou šanci. (18.06.2020)

Kdysi jsem viděl jedničku a další 2 díly šly mimo mě, ze zvědavosti jsem si zapl Yip Mana 4 a určitě to není špatné, i když to pár much má. Donnie Yen je prostě skvělý, ať už ztvárněním jeho postavy, tak bojem, kdy všechny jeho scény jsou tak "clean" a místy až dechberoucí, kdy jsem měl husí kůži. Plusem je celkem rychlý vývoj děje, kdy na 105 minutách je hned několik skvělých fightů, ale i přesto se nemůžu zbavit pocitu, že někdy to působilo tak strašně strojeně a ono jak tam číňani v kápích lítají vzduchem není asi úplně můj šálek, mám raději ty špinavé, drsnější kung-fu akce jako například Raid. Tohle je asi ale obecně problém všech kungfu filmů, čemuž se v tomhle žánru nedá úplně vyhnout. Adkins v jeho typické badass roli záporáka ohebnějšího než gumová tužka tomu taky sedl, i když už mi přijde, že jeho postavy jsou pořád to stejné dokola a dle mého má na větší role. Ve výsledku je to ale pořád hodně svižná a cool podívaná, má to svoje kouzlo, rasistický podtext a celkově myšlenka kung fu vs karate se mi dost líbila. (13.02.2020)

Kung-fu filmy jsou původně specifickým hongkongským žánrem, který se začal rodit u těch spíše okrajovějších a hůře zafinancovaných produkcí a při svém průniku do západní distribuce nejdříve zahraničním divákům přivodil kulturní šok. Papundeklové produkce plné stylistického excesu smetly veškeré představy o duchovní a kontemplativní povaze asijských kinematografií, které vycházely z obeznámenosti s filmy Akiry Kurosawy a dalších výrazných autorských osobností. Série o Ip Manovi se původně snažila o hollywoodskou atraktivnost a serióznost, což jí také pomohlo ke značné globální popularitě. Trojka však již vykročila směrem k nevázanému excesu a závěrečná čtyřka jde v tomto směru ještě dál. Zvláštně vypjatě melodramatické herectví tu hodně vyčnívá, neboť by se jevilo přehnaně i v leckteré telenovele. Vyprávění pak připomíná hraní příběhového módu v Mortal Kombatu, kde vztahové propletence mezi postavami slouží hlavně jako záminka k soubojovým pasážím. A když souboj nejde motivovat příběhem, vždycky může přijít někdo, kdo si chce prostě poměřit síly. Chvíli se zdá, že téma rasismu by tentokrát mohlo být pojato trochu komplexněji - s odkazem na dědictví Bruce Lee, který se nebál kombinovat ani různé školy kung-fu, ani různé vlivy ze Západu i Východu (vzpomeňme na Cestu draka, kde Bruceova postava odmítá zavrhnout karate jen proto, že je japonské). Nakonec to ale zůstane především u tepání diskriminace čínských imigrantů zlými Američany. Výsledkem je cheesy jednohubka, která nenáročně zabaví především toho diváka, který ji sleduje z ironického odstupu. (02.08.2020)

Mohl bych teď začít brblat, hledat drobné mouchy, až tragické záporáky, ale to dnes nemám absolutně v úmyslu. Yen je totiž tak charismatický sympaťák, že tohle všechno zvládne levou zadní. Nasadí svůj okouzlující úsměv a když to nefunguje, přejde v souboj jeden na jednoho, který i v tomhle čtvrtém pokračování funguje skoro stoprocentně a jako třešnička na dortu je pak jeho naklepáváná, která mění jeho troufalé protivníky v zoufalé statisty. Je to naprosto důstojné zakončení téhle série, které sice na nejlepší, první díl nemá, ale zbylé dva strčí hravě do kapsy. Díky moc, Donnie, hlavně kvůli Tobě to stálo rozhodně za to. (04.03.2020)

„Zistil som, že tráva na opačnej strane plota nie je zelenšia." Záver série, vďaka ktorej som (aspoň sporadicky) začal sledovať ázijskú kinematografiu. Podľa mňa ide o najslabší diel, ale tým nechcem povedať, že by bol zlý. Len jednoducho, už v centre pozornosti nestojí Ip Man, príbeh má dve dejové línie. Jedna sa točí okolo šikanovania Číňanov žijúcich v San Franciscu, tá druhá okolo merania si pipíkov v US army o tom, či je lepšie kung-fu alebo karate. Na konci sa tieto dve línie ako-tak spoja. A čo Donnie Yen? Ten len zmätene pobehuje sem a tam, objaví sa vždy vtedy, keď ostatní Číňania dostávajú od bielych rasistických karatistov výprask, aby im ukázal, kto je tu alfa samec. Takže asi tak. Ip Man už fakt pôsobí skôr ako vedľajšia postava, čo dosť zamrzí. Súboje sú síce stále solídne, ale určite nepredčia tie z predošlých častí. Fajn "jednorázovka", ale namlsaný predchádzajúcimi časťami, čakal som viac. 60 % (02.05.2020)