Ip Man 4: The Finale

Muž Internetového Protokolu dokáže i ve sto letech úplně nejrychleji a nejefektivněji ze všech omacat otočnou kládu se třemi čuráky a poté, co vlastníma rukama jen za pomoci bojového umění Wůl Chum zastavil japonskou invazi a vypráskal z Hongkongu velkobritské okupanty, rozhodl se vydat do Spojených sráčů a naučit tam všechny ty zkurvené bílé xenofoby a tupé maloměstské republikány troše té akupunkturní pokory. Ale nejprve mimo kontext trochu zabrucelee do „historie“ a připomene nám, kdo že to vlastně naučil po Džudy druhého nejslavnějšího opičáka světa jíst příborem, následně předvede všem mega, giga a teramistrům čínských lechtacích umění, čí kunkfení je nejlepší ze všech, jen tak mimochodem vymýtí šikanu z šosácky rasistického amerického středního školství, aby v závěru ukrutně ponížil jako vždy zoufale nehrajícího, velkohubého baletního seržanta Asskinse, jehož herecké mistrovství a americký přízvuk silně připomínají toho týpka, co v osmdesátkách rozkuřoval videoklipy Twisted Sister. S vykopnutými zuby. Jinak opět bezskrupulózně propagandistická, patetická a kýčovitá telenovela Kuomingtangu, která však s vypnutým indikátorem nevkusu vcelku solidně odsejpá a v níž se historicky poprvé v celé sérii objeví mezi všemi těmi svištivými rachitickými porušovači fyzikálních zákonů, bleskovými osahávači rotujících dild a přiteplenými padededujícími Baryšnikovy konečně někdo, kdo vypadá, že už si někdy skutečně zakopal do pytlíku a umělecky si i reálně zabojoval. Mám na mysli armádního kataristu Kolína. Borec si musel při natáčení s těmi padesátikilovými zabijáky a análním agresorem Skokotem dozajista užít spoustu gogotaneční legrace. (18.02.2020)

Je to smutný pohled, dívat se na hrdiny mého mládí, jak deklamují patetické fráze v těch nejhrubších propagandistických patvarech. Donnieho kolega Jacky Wu se tomu podal naplno, a nadělal si tím doma spoustu nepřátel. Jeho Wolf Warrior 2 je ale tak over the top přemrštěná, hyperakční vymývárna, že ji nelze brát vážně. Navíc tam cítím silnej nadhled, takže jsem se královsky bavil. Ale Donnie s touhle kýčovitou telenovelou, to je hrůza. A co že jsem se to od tvůrců, a Čínské lidové republiky, dozvěděl? Že běloši jsou největší zlo planety. Ukradli Ameriku indiánům, nechali si od zotročených číňanů postavit železnici, a kam jen přijdou zasévají rasismus. Na škole šikanují rasisti, na policii pracují rasisti, v armádě velí rasisti, důležitá razítka rozdávají rasisti, v útulných domácnostech žijí rasisti a rasistky a vychovávají malé rasisťátka. Je jich tady tolik, že kamkoliv Ip Man přijde, ihned zpoza rohu vyskočí rasista a začne svoje rasistický rapy. Za dveřma rasista, pod postelí rasista, v koupelně rasista, na balkóně dokonce bigotní rasista. Naštěstí jsou tu jejich černí bratři, aby nezištně pomohli v nouzi. A tak stejně jako ve Wolf Wariorovi 2, dělají černoši číňanům idioty v jejich propagadistických hrách. Tož good luck, hoši. (15.04.2020)

Příběh Ip Mana se uzavírá ve čtvrtém pokračování. Co na tom, že se skutečným životem tohoto mistra má pramálo společného a drží se jen několika stěžejních životních bodů? O milence, závislosti na opiu, jeho touze po penězích, atd. se tu nehovoří, protože by to narušilo auru, kterou mu tvůrci filmu vytvářejí již od prvního snímku. Jako filmová série to však funguje skvěle, na čemž má svůj podíl excelentní choreografie, výtečná hudba (zejména ten ikonický motiv) a parádní Donnie Yen. Vzhledem k tomu, že Wing Chun praktikuji, byť zatím na opravdu nízké úrovni, tak do soubojů trošičku vidím a ne vždy to je Wing Chun jak má být. Ale nevadí mi to, nepohoršuje mě to. Jsem rád, že o "mém" stylu existuje zdařilá filmová série, v níž je hlavní hrdina právě legendární SiFu Ip. O to víc pak potěší pěkně pojaté Chi sao, Pun sao, údery z krátké vzdálenosti, řetězové údery, Lan sao, Bong sao, atd. atd. Kvalita všech dílů je proměnlivá, ale ten závěrečný dle mého o kousek překonává trojku, byť těch dílčích zápletek (navíc svým vývojem předvídatelných) je tu jaksi moc a americká základna tomu dala korunu. Tím však nehaním pěkně zpracované souboje Geddese (můj oblíbenec Adkins opět potvrzuje své kvality) s mistrem Wanem a Ipem (Ty údery prsty na oko a krk! Wow!). Závěr u dřevěné panny je dojemným pomkrnutím na všechny, kdo vědí něco o Wing Chun a Ipovi, konkrétně na skutečné video, na němž umírající Ip Man cvičí. Potěšilo také zapojení (konečně!) Bruce Lee do příběhu, protože ten by tu neměl chybět. (25.10.2020)

Dočkal jsem se ještě dalšího dílu a nyní již opravdu závěrečného této úžasné filmové série s tématikou bojového umění. Film je o krapet lepší než předešlý díl, řadím ho za první a druhý díl. Donnie Yen opět dokazuje, že je akční mega star a touto rolí se stal s nadsázkou nesmrtelným, tedy alespoň pro fandy filmů, kteří mají rádi bojové umění. (11.04.2020)

Sestupná tendence celé série je udržena, každý následující film je o řád horší a tento už je opravdu blbej. Bohužel. Logicky nedává absolutně žádný smysl, pokud se chtěli aspoň trošku řídit životem samotného Ip Mana, nic takového jako je čtyřka nemělo být natočeno. Souboje byly tragicky "nastrčené", dost nelogicky nevyrovnané a i když to byla pořád dobrá choregrafie a zábava, necítil jsem to napětí jako v jedničce nebo dvojce. Kromě pár výjimek, jako třeba předposlední souboj, kde paradoxně nebojoval Ip Man, ale mistr Wan. No, s časovou osou si tu někdo vrásky nedělal, takže i když by Ip Manovi v době filmu mělo být něco kolem 75, vypadá na 55 a bojuje jak čtyřicátník. Ta Čínská propaganda, která se táhne celým filmem byla ale ubíjející a všem zúčastněným musela lézt na nervy. A přitom jsou první dva filmy z téhle série taková pecka. U nich mělo skončit. Lepší 2*. (17.06.2020)