Červený labyrint

Číňanky jsou zde hezké, dobře vybrané herečky, ale to jsou asi tak jediná pozitiva (teda, jestli k tomu někdo má sklony, je ještě vidět Gereův zadek). Ale jinak je to ta stará pohádka o zlé Číně a hodných USA, s občasnými hranu nepřekračujícími špílci vůči jedné nebo druhé straně, jenže jsou to taková ta obligátní a povrchní klišé typu "kolik u vás denně zemře lidí?" apod. Slušné exteriéry, člověka samozřejmě zajímá, jak to dopadne a oč šlo, ale celkově je to zdlouhavé a poměrně nezáživné, a koneckonců i těžko uvěřitelné (obhájkyně má na tu rudou gardu kolem v určitých chvílích až nějak moc pravomocí, honička po ulicích Pekingu, vydání se, konec filmu apod., samé nepravděpodobné a neuvěřitelné melodrama). Něco jako Pretty Chinese Woman. Historka sama se nakonec ukáže jako až moc jednoduchá, a stačila by tak na povídku. (20.09.2015)

Vrámci žánru dobrodružného amerického filmu, kde pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí, byl tento film dobrý výkon. Obsahoval všechna klišé, na které si jen mohu vzpomenout:-) Ale výsledek byl víc než dobrý. O jaký film jde se dá poznat už nazačátku, takže se nedostavila žádná zklamaná očekávání. Film na sobotní, nebo páteční večer, odpočinkové drama s exotickou zápletkou a čekaným koncem. Hezky jsem si to užila:-) v rámci žánru **** (01.03.2008)

Neobyčejně dobrý thriller znázorňující zaostalý politický systém Číny, který se promítá i do tamějšího soudnictví. Zápletka se zdá být dobře propracovaná, ale scénář zas až tak ne. Herecké obsazení bylo taky fajn. Richard Gere předvádí jeden ze svých lepších výkonů a svou roli zvádl v rámci svých možností znamenitě. I jeho obhájkyně v podání Ling Bai na mě udělala velký dojem. Když tak přemýšlím, nevzpomínám si, že by mi na tomto filmu něco vadilo. Možná jen, že se film v určitých částech trochu vleče a místy je to trošku přitažené za vlasy, ale čert to vem. A nepatrně mi vadila místy pochmurná a nevýrazná kamera, ale to byl asi účel jak navodit tu správnou atmosféru. Na Rudý labyrint určitě nezapomenu... (16.12.2007)

Poprvé jsem tento film nakousl někdy v roce 2009 a říkal jsem si, óóó dobré téma, Američan zavřenej za neprůkazných okolností, po záhadné vraždě v čínském vězení, to vypadá dobře, film jsem nicméně nedokoukal, což bylo nakonec asi dobře, protože jsem se k němu nedávno vrátil s příslibem, že mně čeká dobrý film s vyústěním, které jsem nechtěl předbíhat. Každopádně při druhém a vlastně prvním celkovém (a taky posledním) shlédnutí jsem byl docela rozčarován. Proč tomu scénáristi dali tak lacinej kabát, prostě honička po ulicích Pekingu na kole, kdy se Američánek zoufale snaží dostat na ambasádu na mně působila spíš úsměvně, stejně jako finální rozuzlení kdy po sobě čínští političtí představitelé začali střílet hlava nehlava. Prostě kdyby se to stalo tak to rozhodně takhle neskončí. Jediné proč je dobré se na film podívat je, to že vás alespoň na chvíli donutí k zamyšlení nad lidskými právy, ať v Číně či kdekoliv jinde na světě... (30.03.2014)

Je to těžký, prosadit svou práci na poli politického a nebo konspiračního thrilleru. Vždycky se tu najde srovnání, protože v téhle branži víc než obvykle vyplouvají na povrch klady či nedostatky. Málo kdo se narve pod laťku dvou hodin čistého času, tak aby zachoval pointu a připravil i nějaké ty převraty v ději. Když jsem Rudý labyrint viděl prvně, děsně jsem se nudil. Zprvu jsem si říkal: „Co tam propána dělá Richard Gere? Ten má někde prohánět „exprostitutku“ Robertsovou po kostele a ne šťourat do politického rozložení lidové Číny.“ Ale napodruhé už jsem se nedivil a ani sem si už neposlintal košili při mihotání těch obrázků předemnou. Snaha opět porovnávat režimy neporovnatelné, aneb jakás takás morálka pod kulomety a rouškou svobody s nálepkou „úplně běžný komunismus,“ provrtávání asijských tradic a zdůrazňování toho, že trvání na nevině je přitěžující okolnost, to všechno jsou fakta, která jen nuceně táhnou břemeno filmu na svých pohrblých zádech. Jon Avnet splnil co bylo v jeho silách, natočil průměrný thriller, který se ztratil kdesi na policích videopůjčoven. Jen tu poopravuji dvě hvězdičky na tři, protože při druhém shlédnutí se mi to nezprotivilo, naopak nudil jsem se několikráte míň než na poprvé. (14.03.2005)