Ženy, které flirtovaly

Tak už i Pang Ho-Cheung se přidal ke starší generaci hongkongkých filmařů a odjel vydělávat jüany. Dle očekávání tedy v jeho nejnovějším počinu zcela schází výrazná lokální atmosféra a cit pro každodenní drobnosti jeho předchozích hongkongských filmů, které z něj předtím udělaly jednoho z předních tvůrců postkoloniálního období. Namísto přirozenosti zde máme odosobněný svět lifestylových čínských filmů prodávajících pevninskému publiku iluzi života na vysoké noze. Jenže při podrobnějším pohledu se "Women Who Flirt" překvapivě ukazuje jako jeden z Pangových nejdůmyslnějších projektů. Jednak díky tomu, že právě do prostoru aseptického čínského kapitalistického snu tvořeného luxusními podniky, módními oblečky, létáním první třídou a pobýváním v hotelových apartmánech vnáší Pangovu charakteristickou prostořekost a přízemnost. Ačkoli kvůli dohledu čínských cenzorů místo dospělácké přímočarosti hovorů o vztazích a sexu nastupují dvojsmyslné gagy a hlášky, pořád se v kontextu čínských artificiálních populárních žánrů jedná o nevídanou tělesnost. Vedle toho si film zaslouží uznání díky své genezi. Pang se inspiroval knihou "Každý má rád něžné ženy", což je jeden z řady návodých manuálů od osoby zvoucí se Luo Fu-man (aneb Loverman), které vydělávají na genderových stereotypech a jejich mramorizování, když čtenářky vedou k sebestylizaci do určitého absurdního ideálu. Nutno dodat, že daný ideál z podstatné míry ustanovují právě populární čínské lifestylové romance a melodramata. Namísto přímé adaptace Pang spolu se spoluscenáristkami Jody Luk a Zhang You-You vytvořil přímou opozici předlohy. Jako hlavní hrdinku ustavili tomboye zatímco všechny poučky z knihy transformovaly do postav vypočítavých Barbín, které plní roli směšných figurek, pokud jsou z Číny, nebo záporaček, pokud jsou z Tchaj-wanu. Právě rovina žánrové a anti-normativní sabotáže z Pangova čínského projektu dělá nakonec mnohem sympatičtější a ambicióznější dílo, než byly jeho předchozí snímky, kde jen planě vytěžoval vlastní styl. (26.06.2016)

Hoci som mal zo zaciatku z tej zenskej upistanosti bolesti hlavy (a tie barbie kamaratky hlavnej hrdinky by som poslal na nutene prace), postupne sa mi Pangov trademark - vyborne dialogy dostaval zase raz pod kozu. A v momente ked zaznel Ennio som uz vsetky tie neduhy plynuce z cinskej produkcie zacal dost intenzivne ignorovat ... :). Darmo, zensky nacvicene "I haaate youuuuu" mozno plati na sikminkovych chlapov, ja som zas podlahol spominanemu uzitiu Ennia v perfektne nacasovanom stand-off. (26.04.2015)

Celkom slušná romantická komédia, pri ktorej najviac zamrzí nielen úplne priemerná a ohraná zápletka, ale nanešťastie to ani dejovo už jednoduchšie a predvídateľnejšie snáď ani byť nemohlo, takže film aj pri kvalitnom zvládnutí ostatných zložiek vlastne ani nemal šancu stať sa niečím viac, než len miernym žánrovým nadpriemerom. Navyše ani v rámci oboch žánrov to nie je nič výnimočné, na komédiu mi to neprišlo moc vtipné a romantický náboj je tiež dosť slabý. Ale aspoň, že tie ostatné zložky už fungujú viac, než dobre. Tempo je veľmi svižné, takže pri ideálne zvolenej dĺžke som tu vlastne ani nenašiel nejaké slabé miesta, celé je to správne odľahčené, takže aj keď som sa nesmial, tou atmosférou ma to aj tak zabavilo, páčili sa mi vzťahy medzi postavami, pričom aj to množstvo dialógov, ktoré medzi sebou vedú je až prekvapivo dobre zvládnutých. Poteší aj obsadenie, hlavné duo Zhou Xun a Huang Xiao-Ming síce určite majú za sebou množstvo omnoho zaujímavejších a výraznejších úloh, ale aj tu ma bavili a Sonia Sui sa mi tu síce po tej hereckej stránke samo o sebe moc nepáčila, ale zase chápem, že to malo predstavovať ten správny kontrast k civilnejšej hlavnej hrdinke, takže mi nakoniec aj toto vyhovovalo a to isté platí aj o kamarátkach hlavnej hrdinky. A po technickej stránke tu nemôžem mať najmenších výhrad, výborne zvládnuté. Takže v rámci žánru skôr uprednostňujem iné typy filmov, ale ako oddychovka na jedno pozretie je Women who flirt úplne ideálne. 62% (15.10.2015)

Snažiace sa niesť na vlne Love in the Puff a Love in the Buff. A aj keď to má krásne momenty. Morriconeho Trio rozhodne vedie a je to plné všakovakých drobných vtipov a emócií nedosahuje to kvality vyššie spomínaných filmov. Z formálneho hľadiska je film tiež skôr jednoduchší čo vyslovene nevadí, lebo Pang stavia na skvelých charakteroch. A som rád, že aj napriek tomu, že dievčatá sú tu iritujúce, je tu jedna, ktorá krásne prezentuje dokonalú polovičku a dievča do ktorého sa oplatí zaľúbiť. Film ale aj napriek faktu, že si na zápletku musíme trochu počkať veľmi pekne graduje. Postavy nie sú hlúpe a zároveň je film vysoko sebareflexívnym. Nielen z odkazmi k iným dielam či už v žánri, alebo mimo žáner( spomínaný Morricone), ale aj tým, že postavy nekonajú hlúpo a sú pomerne inteligentné. Je to bez zbytočného pátosu a podáva to zase niektoré skutočné myšlienky. Síce nie najlepší Pang, ale rozhodne zapamätateľné. (13.09.2015)

Extrémně jednoduchá zápletka bez zbytečných pozlátek, pevné režijní vedení a hlavně extrémní porce nadhledu, to jsou hlavní silné stránky tohoto Pangova snímku. Je zajímavé sledovat, na kolik může být snímek, ve kterém sledujeme partu uřvaných dívek a klasickou romantickou linii, vzdušný a zábavný. Většina gagů je zde vystavěna snad až na afektovaně přehnané genderové stereotypizaci, která je kvůli neustálému opakování zakořeněná až v samotném „DNA“ filmu. Hlavní důvod proč to funguje je, krom výše zmíněného nadhledu, i skvělé načasování jednotlivých vtipů. Škoda že tempo není úplně vyrovnané a závěr tak trochu pokulhává za zbytkem snímku. (19.09.2015)