The Class of 92

Představte si, že jsem zarputilým fanouškem UTD již 18.rokem, co bych asi taky mohl takovému dokumentu dát jiného, než-li plnou palbu,že? Né, tak samozřejmě určitý důvod to je, nicméně je to fakt skvěle vyprávěný dokument o jedné velké éře fotbalistů, kteří měli to štěstí a sešli se v jedné juniorce přibližně stejně staří v jednom časovém úseku. A co samozřejmě podpořilo jejich růst a vůbec jejich zviditelnění, byl bůh SAF...navíc zde dostanete i slušnou porci zákulisních štěků, drbů a hlášek v jedinečném podání především Ryana Giggse, Paula Scholese a bratrů Nevillových............moje hodnocení = 9,5 z 10. (11.09.2014)

Párádní dokument o téhle jedinečné partě kluků, která prostě jen chtěla hrát fotbal za Manchester United. A tak nějak se to zkrátka semlelo, že se po cestě stali legendami klubu a spolu s Fergusonem symboly nejúspěšnější éry v jeho historii. Každý fanda United a asi celkově každý fanda fotbalu zná dění okolo treblu v roce 99. Všichni jsme viděli poslední 3 minuty v Barceloně nesčetněkrát, ale asi málokdo věděl, jak to tehdy fungovalo v kabině, jací vlastně tihle místní hoši byli, a jaké to bylo se zkrátka bavit fotbalem s několika kamarády a zároveň si u toho plnit sny. Minimálně pro každého fandu United by tohle mělo být povinným doplňkem filmového vzdělání, protože taková generace už se nejen v United, ale dost možná v celém světovém fotbale nikdy neobjeví. (06.12.2013)

Manchesteru jsem nikdy nefandil, ale tihle pánové si zaslouží uznání, a to především za skvělé fotbalové výkony a nezapomenutelné finále Ligy mistrů z roku 1999. Škoda že nikdy nic neuhráli na repre úrovni, tam jsem jim naopak fandil na každém mistrovství. Tento dokument je udělán výborně a mě rozhodně nadchnul. (31.12.2014)

Příjemný dokument. Na pět to není, přeci jen mezi námi běhají významnější fotbalisté s pestřejšími příběhy, ale každopádně tito srdcaři také zaujali. Nejvíc se mi líbil herně i lidsky Scholes. Z památného finále v Camp Nou mne krásně zamrazilo, jak kdyby to bylo včera. Možná to chtělo víc postřehů od dalších fotbalistů. Zidane a Cantona je trochu málo. (13.10.2014)

Kluci, kteří psali novodobou historii United, jsou v tomto dokumentu ukázáni jako normální týpci, pro které byl fotbal vše a fotbal = Manchester United. Jména jako Beckham, Giggs, bratři Nevillovi, Butt nebo Scholes jsou navždy zapsány zlatým písmem a to nejen za to, že dovedli tento velkoklub zpátky tam, kam patří, ale i díky tomu, že jsou jakýmsi předobrazem transformace fotbalu v popkulturní záležitost, kdy už se ani zdaleka nejedná jen o sport. Fotbal se i díky nim stal životním stylem, kdy se v této (pro mě nelepší) fotbalové době přelilo centrum dění z rivalského Liverpoolu právě do města Manchester. Ale hlavně jsou to borci, co mě přivedli k tomuto výjimečnému klubu. "Radši bych umřel, jen abych nezavinil tu penaltu. United, to pro nás znamenalo všechno." (Phil Neville po vyhraném zápase v FA cupu proti Arsenalu). "Mám manželku, děti, ale tihle kluci, doba strávená s nimi, to jsou ty nejkrásnější roky v mém životě." (David Beckham). (31.08.2014)