Trabantom až na koniec sveta

Ona už cesta napříč Afrikou byla výjimečná, originální, poutavá, zábavná, no prostě velmi, velmi dobrá. Jižní Amerika? Přidala ve všech ohledech. Pokud se někdo snaží udělat něco na podobné úrovni britského TopGearu, z pravidla se mu to nepodaří. O to víc si cením toho, že se to podařilo Čechovi. A vozidla s kterými se mu to podařilo? To není nepravděpodobné, to je zázrak! (22.03.2015)

Parta kolem Dana Pribáně jsou opravdoví blázni, ale já mám ty jejich traby ráda. Přijde mi, že si kluci (a Dana) před kamerou na nic nehrajou a že jsou sví. A co se mi hodně líbí, jak si uměj poradit s každou situací (zásek v písku, kdy se blížil příliv, ztracený pas, počasí...) a že kluci svým trabantům hladěj volanty :-) A, brácho, máš pravdu, trabant je jako ženská :-) (10.03.2015)

Popravdě, v těchhle dnech bych nejraději šel na ten konec světa rád i pěšky, abych měl od všeho pokoj, ale nic není tak jednoduché, proto se musím spokojit s cestováním v dederónském Trabantu. A bohužel jen na plátně a ne v reálu, což je možná škoda, protože tohle dobrodružství, které po sešmikání nůžkami pana střihače vypadá jako úžasná klukovská zábava, by se mi neskutečně líbilo. Vlastně líbí, abych se vrátil zpět do své ponuré současnosti, takže pět hvězdiček .. (28.07.2014)

Celovečerním trabantům se dá vyčítat asi jenom to, že někde existuje o čtyři hodiny delší a obsahově ještě více vytuněná seriálová verze. To však nic nemění na tom, že samotný film funguje skvěle. Má to spád, úchvatné záběry z cest a úžasnou chemii všech zúčastněných (Poláci jsou svým tradičním "přístupem" naprosto geniální). Psát komentář 8 let po premiéře se pak může zdát mírně kontraproduktivní, ale pokud si díky tomu najde k Přibáňovi a jeho partě cestu více lidí, budu jen rád. Já si mezitím dokoukám ten zbytek, co jsem doposud po hříchu opomíjel. (20.07.2022)

Nečekaná pecka. Není nad to, když cestopisný dokument natáčí smečka vtipných cápků, kteří ví, jak video atraktivně nasnímat, dynamicky sestříhat a kvalitně prohláškovat. Samozřejmě, o jednotlivých zemích se člověk dozví pramálo, mnohem více se film soustředí na prekérní situace s neortodoxním dopravním prostředkem - a tady nejde o to, zda si tvůrci skutečně "nemohli dovolit lepší auto", či zda jde o uměle vytvořený pocit vítězství nad něčím (sorry, Franto); jde pouze o subjektivní touhy, styl a zavedenou tradici. A hlavně o důkaz, že to JDE. Neumím si představit, jak by film vypadal, kdyby všichni vyrazili v supramoderních SUV - takhle je to jednoduše skvělá zábava a neopakovatelný zážitek, přestože se ho sami neúčastníte. Vrcholem filmu je polák, který dokáže v Jižní Americe hned dvakrát ztratit pas a do Chile musí být regulérně propašován. Nebo slovenský jawista, který se ztříská jako pavián poctivým jihoamerickým lihem, načež si vykloubí rameno. A potom samozřejmě cesta, která je přes všechny potíže boží, když jste na ní s takovýma božíma hovadama. (27.03.2014)