Trabantom až na koniec sveta

Profesionálnější než „Hedvábná stezka“ i „Afrika“, avšak v plné své kráse tento cestovatelský dokument/veselohra vynikne teprve v seriálovém zpracování. Film je jen takový krátký prostřih, který klouže po povrchu, až seriál je tou pravou dobrodružnou odyseou. Polští Bolek a Lolek a nesmrtelný motorkář Marek ze Slovenska byli divácky vděčnou volbou. (17.03.2015)

Moje cestovatelské sklony jsou rozšířené podobně jako moje záliba ve filatelii, což je asi hlavní kámen úrazu při hodnocení. Teoreticky totiž nemám co vytknout, ale jelikož nesdílím touhu objevovat a poznávat (svět), tak mě to dvakrát nebavilo. Musím ovšem uznat Přibáňovy zásluhy, které jsou pro celou ČR nemalé. 70% (12.07.2017)

Záviděníhodný roadtrip po Jižní Americe! Navíc jsme viděli jen zlomek cesty, protože ze 400 hodin materiálu je ta hoďka a půl jen neskutečné vnadidlo, pro nějakou vlastní raodtrip parádu. Velice mě to bavilo. Je to nezávislé a nezaškatulkované se spoustou úsměvných situací, ale i situací, kdy divákovi zatrne ... takový "výlet" pár lidí, kteří si vzali kameru a pod záštitou české televize aspol. si to celé zdokumentovali. Jednou, možná v příštím životě, bych tohle chtěl podniknout :) PS: Solná poušť V Bolívii je neskutečná! (10.08.2014)

Snímek je natočený ve stylu dokumentu a dokonce se se u něj i něco nepatrně málo informací skutečně dozvíme, ale na dokument, je to sakra málo a z filmem to má taky jen málo společného, tak že přiznávám, že jsem dlouho váhala, podle čeho to mám vlastně hodnotit a hlavně jako co.V podstatě se jedná o partu mladých lidí, co si řekli, že procestujou kontinent v trabantech a je to točené ve stylu ,,Jak jsme si užili výlet´´ a nějak mě to celkově nechytilo o nějaké profesionalitě natáčení nemůže být ani řeč. Filmová Výzva 2015 od Frajer42 (21.12.2015)

Born to be wild aneb Easy rider v česko-polsko-slovenském podání. Tentokrát nikoliv (tolik) cestopisně jako v případě afrického dobrodružství, ale více nespoutaně i díky vydatnému přispění permanentně posílené polské dvojičky v molochu. Jejich netradiční osvětový výklad dvojího zabarvení místní řeky, možná nedojde pochopení (uznání) u předních světových geologů, své zastánce si však bezesporu najde. Minimálně mezi příznivci lahodného chmelového moku. Jak jsem již poznamenal, tohle jihoamerické dobrodružství, je v mnohém od svého afrického předchůdce odlišné, to nejdůležitější však přetrvává. Touha po dobrodružství a překonání předsudků. Tak kam příště, Dane? (10.04.2014)