God's Not Dead

Menší príbeh na začiatok. Pred nejakými dvoma rokmi mal môj učiteľ etiky na mesiac voľno, tak mi táto hodina často odpadávala. A keďže na náboženstve bývala vždy zábava, začal som chodiť tam. Na prvej hodine sa, tak ako vždy, riešila homosexualita, a tak som sa ako liberál (pozn. pre konzervatívcov - liberál neznamená urážku) veľmi dobre zabával na komentároch veriacich homofóbnych spolužiakov. Na druhej hodine učiteľka pustila toto. Námet mi prišiel zaujímavý, dúfal som v niečo typu Pozemšťana. No očividne som sa pekne zmýlil. Ako ateista samozrejme neverím v nejakú postavu mimo priestor a čas ktorá tu bola vždy, stvorila nás ale sama očividne stvorenie nepotrebovala. Nerozumiem logike toho, že Ježiš, boh a Duch svätý sú vlastne jedna osoba, z čoho vlastne vyplýva, že Ježiš obetoval seba samému sebe aby zachránil svet pred sebou. A už vôbec nevidím dôvod veriť v niečo, kde chýba logika asi tak, ako punčové rezy na zraze anonymných alkoholikov. Z tohto filmu som sa teda dozvedel asi toľko, že ako ateista som obyčajná sviňa a v podstate na základe poslednej scény si nezaslúžim žiť. Takisto som sa dozvedel, že ostatní bohovia síce možno existujú, ale ten kresťanský si to neželá, čiže my musíme urobiť Big Daddymu po vôli aby sme nešli navždy do pekla (to je to božie milosrdenstvo). Takisto som zistil, že prijatie Ježiša ma môže zachrániť pred smrteľnou chorobou a že časové línie v náboženstve zmysel dávať nemusia, because yes. Jediná vec čo sa mi páčila bolo veľké množstvo postáv (To je asi Wheel of Time syndrome), aj keď v tomto prípade ich boli vlastne 2/3 úplne zbytočných. Keď už hovoríme o zbytočnostiach, tak asi si viete predstaviť môj názor na tento film. Najväčší frajer bol aj tak ten otec moslim, tiež by som sa s tým nesral. Čiže ponaučenie na záver - There is over 6000 gods all over the Earth, but don't worry, only the your is real! (27.09.2020)

V tomto komentári poukážem na dva aspekty filmu God`s Not Dead (Harold Cronk, 2014), ktoré ho podľa môjho názoru stavajú do opozície voči kresťanskej morálke. Študent práva Josh Wheaton musí pred učiteľom filozofie, ateistom, dokázať omylnosť výroku Friedricha Nietzscheho “Boh je mŕtvy”, inými slovami, musí dokázať existenciu Boha. Prvý problém vidím v tom, ako protagonista pri tomto dôkaze postupuje. (1) Josh najskôr hľadá analógiu medzi správami z knihy Genezis o stvorení sveta a človeka s hypotézami astrofyziky alebo evolučnej biológie a dospieva k záverom, že Biblia a prírodné vedy sa v týchto veciach zhodujú. Nakoniec však o Božej existencii rozhodnú spolužiaci, ktorí sa postavia na Joshovu stranu. Študent práva teda necháva rozhodnúť porotu, pričom nezáleží na tom, či sú Joshove argumenty pravdivé, kompetentné, oprávnené. Prečo by takými nemali byť? Analógie, ktoré Josh nachádza sú nedostatočné alebo špekulatívne a pôsobia naivne. Napríklad verš “Buď svetlo!” podľa jeho interpretácie predstavuje veľký tresk. Teologická hermeneutika dospieva k tomu, že Bibliu je pre správne pochopenie jej odkazu nutné interpretovať a z takéhoto pohľadu spomenuté pasáže nevypovedajú o fyzikálnych alebo evolučných procesoch. Biblia sa zaoberá otázkami spásy, nie fyziky a biológie. Film však vznikol v evanjelikálnom prostredí (produkovala ho spoločnosť Pure Flix), v ktorom sa preferuje doslovné vnímanie Biblie. Reakciou na takúto fundamentálnu a naivnú vieru je nový ateizmus, ktorý sa podobne nekompetentným spôsobom odmietavo vyjadruje k viere. (Jedným z predstaviteľov tohto hnutia je Stephen Hawking, s ktorého výrokmi sa Josh púšťa do polemiky.) Druhý morálne problematický aspekt spočíva v prezentácii sveta. (2) Ten je tu podaný schematicky. Kresťania sú nespochybniteľne dobrí, ateisti zas sarkastickí a panovační, predstaviteľ islamu krutý a ľavicová novinárka posmievačná voči “kresťanskému” showmanovi alebo “kresťanskej” kapele. Takto schematický film nekomunikuje so sekulárnou sférou a tvrdí, že dobro existuje len v evanjelikálnom prostredí, film teda hodnotí svet sektársky a elitársky, stáva sa náboženskou agitkou. (11.03.2016)

Premisa snímku není vůbec špatná, ostatně vychází z řady skutečných právních sporů, kdy došlo na půdě amerických univerzit k rozporování víry (zejména) studentů, což nakonec vyústilo v konfrontací u soudu (v tom se snímek odlišuje). Kdyby se tvůrci drželi relativně přijatelné optiky hlavního hrdiny, že ústředním problémem je svoboda volby, respektive její absence, pak by bylo vše v pořádku. Pořád by sice šlo v důsledku o binární kategorii "věříš - nevěříš", nicméně hodnotové znamínko by zůstalo ponecháno v pozadí - ostatně kdo může takto suverénně olejblovat tu či onu perspektivu (odpověď: jen ignorant). Bohužel, zejména v druhé polovině God's Not Dead selhává právě v aspektech volby a hodnocení, kdy jedna strana (navíc reprezentována spíše "tradičním a neoriginílním" odpadlíkem) je, zřejmě kvůli oné neschopnosti pochopit základní principy morálky a společenské etiky, stavěna do role zaslepených outsiderů a padouchů, zatímco ti, co dokázali zřít tu nezpochybnitelnou pravdu, mají jeden jako druhý nad hlavami svatozář (a to z nich takřka nevyhnutelně činí lepší a solidnější lidské tvory, teda pokud samozřejmě nevyznáváš jiného boha [ano, úmyslně s malým "b"]). Škoda, kdyby se scenárista neodhodlal onálepkovat hodnotovými znaménky jednotlivé strany, pak by mohl vzniknout mnohem zajímavější film. Takhle jsou některé scény, explicitně ta s autonehodou, výrazně rušivé, nevěrohodné a banálně manipulativní. I tak jsem se 2/3 stopáže solidně bavil. 4-5/10! (03.03.2015)

Komedie? A kde jako? Tady se budou smát jen zapálení křesťané, jak to těm ateistům zase nandali. Přesně tak je totiž film koncipován. Mladý student, věřící křesťan, to strašně natře profesorovi, který je hloupý nevěřící pes. Ta polarizace obou táborů, ateistů a teistů, byla v tomto případě až neskutečně směšná, protože nevěřící lidé zde byli vykresleni jako zabednění a netolerantní tvorové, zatímco věřící jako jejich oběti hlásající lásku a pochopení. Začalo to sice docela slibně a já se těšil na vypjaté hádky na univerzitní půdě, kde po sobě obě strany házejí smysluplné argumenty, ale to se nestalo a film se propadal hlouběji a hlouběji do agitačního bahna. Pravda, ta argumentace křesťana Joshe měla něco do sebe a já jako agnostik s jeho tezemi nemám problém, ale bez oponenta to bylo strašně jednostranné a časem to lezlo na nervy. Pořád čekám, kdy se téhle látky chopí někdo, kdo dá oběma stranám stejný prostor. 30% (28.05.2015)

Obávám se, že podobné tendenčně zaměřené materiály můžou při vší snaze o šíření "dobra a poznání" vyrábět paradoxně více nepřátel náboženství než kolik jich snad k víře můžou přivádět. Duel studenta s profesorem ukázkově demostruje klasický zásek, ze kterého se nám jako lidstvu ani po všech těch staletích nekonečných třenic stále nedaří vyrůst. Taková šaráda přitom nedokazuje nic o Bohu, jako leda o střetech našich různých představ o něm. Mění se jen metody, prostředky a pomůcky, které si k tomu v různých dobách, formách či podobách bereme na pomoc (v tomto případě aktuální poznatky z pole vědy, filosofie či teologie v rámci určitých dobových paradigmat). Film vlastně sám v sobě prozrazuje to, že za utkvětlou potřebou obhajovat ne-existenci Boha je vždy něco osobního, co zapříčiňuje lpění na svých názorech (viz Dawkingsův komplex). Tento film se bohužel proviňuje neférovostí ze snah o přetahování z jedné strany spektra víry na druhou, čímž může zatápět do kotle často se vyskytující nemoci víry (či nevíry), kterou je přesvědčení o vlastní pravdě. Takové přetahování přitom nepřináší záruku žádného kvalitativního skoku ke skutečnému hlubšímu Porozumění všech těch věcí, o kterých se s oblibou pojednává, když se o Bohu začne mluvit. Nutno však poznamenat, že jelikož žijeme v kultuře, v níž je mnoho neférově tendenčního z hlediska materialisticko-ateistického filosofického lobby, není se co divit, že vznikají takovéto produkty, které jsou tendenční duchovně-teisticky (zde navíc úzce křesťansky). Pozorný, nezaujatý divák, který se nenechá odradit ani svést zdejší předpojatostí si zde však může najít cestu přinejmenším k přiblížení poznání universálních hodnot lidství, což je bezpochyby vítaný užitek, jenž tento film může světu přinášet. (13.12.2015)