God's Not Dead

Premisa snímku není vůbec špatná, ostatně vychází z řady skutečných právních sporů, kdy došlo na půdě amerických univerzit k rozporování víry (zejména) studentů, což nakonec vyústilo v konfrontací u soudu (v tom se snímek odlišuje). Kdyby se tvůrci drželi relativně přijatelné optiky hlavního hrdiny, že ústředním problémem je svoboda volby, respektive její absence, pak by bylo vše v pořádku. Pořád by sice šlo v důsledku o binární kategorii "věříš - nevěříš", nicméně hodnotové znamínko by zůstalo ponecháno v pozadí - ostatně kdo může takto suverénně olejblovat tu či onu perspektivu (odpověď: jen ignorant). Bohužel, zejména v druhé polovině God's Not Dead selhává právě v aspektech volby a hodnocení, kdy jedna strana (navíc reprezentována spíše "tradičním a neoriginílním" odpadlíkem) je, zřejmě kvůli oné neschopnosti pochopit základní principy morálky a společenské etiky, stavěna do role zaslepených outsiderů a padouchů, zatímco ti, co dokázali zřít tu nezpochybnitelnou pravdu, mají jeden jako druhý nad hlavami svatozář (a to z nich takřka nevyhnutelně činí lepší a solidnější lidské tvory, teda pokud samozřejmě nevyznáváš jiného boha [ano, úmyslně s malým "b"]). Škoda, kdyby se scenárista neodhodlal onálepkovat hodnotovými znaménky jednotlivé strany, pak by mohl vzniknout mnohem zajímavější film. Takhle jsou některé scény, explicitně ta s autonehodou, výrazně rušivé, nevěrohodné a banálně manipulativní. I tak jsem se 2/3 stopáže solidně bavil. 4-5/10! (03.03.2015)

Verím v Boha. Zdá sa, že mám rád propagandistické filmy, lebo toto bola propaganda ako Brno. Vždy som vyčítal ľuďom, že svoju vieru preživajú viac emocionálne a mali by pre ňu hľadať predovšetkým racionálne argumenty. Ale po 2 hodinách prívalu emócií priznávam, že som sa možno mýlil. Možno je viera primárne emócia a možno je to tak dobre, Boh vie. Credo ut intelligam (Najprv uverím, aby som pochopil) alebo Intelligo ut credam (Najprv pochopím, aby som uveril). Výber je na vás. (28.07.2016)

Hlavní premisa filmu dobrá, ale... postavy se chovají příliš nerealisticky, stavba filmu je krajně nelogická (vypadá to, že některé dějové linie se odehrávají během dvou dnů a některé během dvou týdnů), film je příliš jednostranný a ta agitka na konci... Za každou z těchhle věcí jde hvězdička dolů, takže 1*. (11.08.2014)

Komedie? A kde jako? Tady se budou smát jen zapálení křesťané, jak to těm ateistům zase nandali. Přesně tak je totiž film koncipován. Mladý student, věřící křesťan, to strašně natře profesorovi, který je hloupý nevěřící pes. Ta polarizace obou táborů, ateistů a teistů, byla v tomto případě až neskutečně směšná, protože nevěřící lidé zde byli vykresleni jako zabednění a netolerantní tvorové, zatímco věřící jako jejich oběti hlásající lásku a pochopení. Začalo to sice docela slibně a já se těšil na vypjaté hádky na univerzitní půdě, kde po sobě obě strany házejí smysluplné argumenty, ale to se nestalo a film se propadal hlouběji a hlouběji do agitačního bahna. Pravda, ta argumentace křesťana Joshe měla něco do sebe a já jako agnostik s jeho tezemi nemám problém, ale bez oponenta to bylo strašně jednostranné a časem to lezlo na nervy. Pořád čekám, kdy se téhle látky chopí někdo, kdo dá oběma stranám stejný prostor. 30% (28.05.2015)

V tomto komentári poukážem na dva aspekty filmu God`s Not Dead (Harold Cronk, 2014), ktoré ho podľa môjho názoru stavajú do opozície voči kresťanskej morálke. Študent práva Josh Wheaton musí pred učiteľom filozofie, ateistom, dokázať omylnosť výroku Friedricha Nietzscheho “Boh je mŕtvy”, inými slovami, musí dokázať existenciu Boha. Prvý problém vidím v tom, ako protagonista pri tomto dôkaze postupuje. (1) Josh najskôr hľadá analógiu medzi správami z knihy Genezis o stvorení sveta a človeka s hypotézami astrofyziky alebo evolučnej biológie a dospieva k záverom, že Biblia a prírodné vedy sa v týchto veciach zhodujú. Nakoniec však o Božej existencii rozhodnú spolužiaci, ktorí sa postavia na Joshovu stranu. Študent práva teda necháva rozhodnúť porotu, pričom nezáleží na tom, či sú Joshove argumenty pravdivé, kompetentné, oprávnené. Prečo by takými nemali byť? Analógie, ktoré Josh nachádza sú nedostatočné alebo špekulatívne a pôsobia naivne. Napríklad verš “Buď svetlo!” podľa jeho interpretácie predstavuje veľký tresk. Teologická hermeneutika dospieva k tomu, že Bibliu je pre správne pochopenie jej odkazu nutné interpretovať a z takéhoto pohľadu spomenuté pasáže nevypovedajú o fyzikálnych alebo evolučných procesoch. Biblia sa zaoberá otázkami spásy, nie fyziky a biológie. Film však vznikol v evanjelikálnom prostredí (produkovala ho spoločnosť Pure Flix), v ktorom sa preferuje doslovné vnímanie Biblie. Reakciou na takúto fundamentálnu a naivnú vieru je nový ateizmus, ktorý sa podobne nekompetentným spôsobom odmietavo vyjadruje k viere. (Jedným z predstaviteľov tohto hnutia je Stephen Hawking, s ktorého výrokmi sa Josh púšťa do polemiky.) Druhý morálne problematický aspekt spočíva v prezentácii sveta. (2) Ten je tu podaný schematicky. Kresťania sú nespochybniteľne dobrí, ateisti zas sarkastickí a panovační, predstaviteľ islamu krutý a ľavicová novinárka posmievačná voči “kresťanskému” showmanovi alebo “kresťanskej” kapele. Takto schematický film nekomunikuje so sekulárnou sférou a tvrdí, že dobro existuje len v evanjelikálnom prostredí, film teda hodnotí svet sektársky a elitársky, stáva sa náboženskou agitkou. (11.03.2016)