Mandarinky

Kdo by kdy řekl, že se na poli kinematografie zrodí Estonsko-gruzínské přátelství, které bude založené na příběhu z ne zase tak dávné minulosti, kdy Abcházii vymetala škaredá slečna jménem válka. Mandarinky jsou jedním z příběhů z tohoto prostředí a pro svojí exotickou oblast přináší silně chytlavý lidský příběh, ke kterému není moc co více dodat. Nejblíže mi tento film sedí k chorvatskému filmu Země nikoho. Stejně smutný, stejně absurdní. Jako válka samotná. (08.11.2015)

Muž, který pěstoval mandarinky mi připomínal v mnoha ohledech dalšího muže, který sázel stromy. I v tomhle případě se velmi dobře podařilo poukázat na nesmyslnost a absurditu všech minulých, současných i budoucích válek. Bohužel se nejednalo o nějak extrémně atraktivní formu. I přes kratičkou stopáž jsem tu a tam podléhal nudě. Film, který každému prospěje vidět, ale jen málokdo si jej opravdu užije. (01.12.2016)

V zemi kde ja válka a lidi se začnou vzájemně nenávidět a zabíjet, jen proto, že nějakej politickej či jinej zkurvysyn si chce zvětšit území, zvýšit moc nebo prostě jen namasírovat svaly se najdou lidi, kteří s úctou k lidskýmu životu a nedělají rozdíly, zda je někdo na tý či oný stráně barikády, zda je bílej či černej, rus nebo ukrajinec a lečí nejen fyzické zranění vojáku z opačných konců válečných stran, ale i jejich nenavistí zasažené duše. Hrozně moc bych si přál, aby svět byl plný Ivů a Margusů, protože by neexistovaly naprosto nesmyslný válečný konflikty a ještě nesmyslnější nenávist jednoho vůči druhýmu. Bohužel takhle to na světě nikdy nebude a tak jsem alespoň rád, že existuje nadaný filmař, který nám ukazuje podstatu krásy člověka a zbytečnost zabijení a talentovaný herci co dokáží zahrát postavy jejich krásá spočívá v lidské obyčejnosti života, který je plný respektu ke všem formám života. Nádherný, citlivý, nenápadný vyprávěcí styl má obrovskou sílu v každým záběru. Dialogy odproštěné od patosu jen umocňují silný zážitek. Viděno v rámci projektu Challenge tour 2015 jako film číslo 19. (12.04.2015)

Estonsko-gruzijský film o gruzínsko-abcházském konfliktu. Překvapivě nechybí i dávka kvalitního, skrytého černého humoru. Upoutal mě i líbivý soundtrack. Z nominovaných adeptů na Oskara za nejlepší cizojazyčný film pro rok 2015 jsou Mandarinky mým osobním favoritem v této kategorii. (08.04.2015)

Scénář je minimálně o třídu lepší, než režie, film místy ztrácí na dynamičnosti, ale snaží se to kompenzovat chytrým budováním vztahů čtveřice pod vedením Iva. Bohužel mi vadila i značná strnulost obrazu, exteriéry jen zřídka ozvláštní pár záběrů na mandarinkovníky, ale jinak se koukáme na fádní krajinu i interiér. (25.09.2020)