Obsahy(1)
Nová zábavná kuchařská a velkolepá „LIVE" show se Zdeňkem Pohlreichem, který zve celý národ, aby si pod jeho vedením připravil tříchodové menu během jediné hodiny v přímém přenosu. V této jedinečné show máte možnost Zdeňka poznat ve zcela nové roli showmana a učitele vaření, kdy každou sobotní noc bude mít celý národ šanci uvařit si nejlepší večeři svého života. V každém díle se těšte na hvězdného hosta a pořad plný překvapení a hlavně zábavy. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (73)
Ocenuju zajimavy format poradu. Varit zive je fakt sila a ma to zajimavou atmosferu. Ale je videt, co vsechno by se normalne vystrihalo :) na porad o vareni je to dost dlouhe a silene ukecane, musel bych si recept asi nejdriv najit na netu a pak to zkusit vklidu s poradem pres video, s moznosti si to stopnout :) Na me je to moc zmatene, protoze krome hosta jeste paralelne varili a meli vstupy nejaci zrejme P. kolegove nebo figuranti. K tomu jeste kolem stoji vsude lidi jak v TopGearu a kamery strihaj jak fretky :) ale mozna je to jen o zvyku. Osobne nejsem tak dobry kuchar, tak bych volil neco pomalejsiho, s mensi porci "show" a vetsim nasupem "jak to uvarit" :) ()
V poslední době je Pohlreicha všude tolik, že mívám obavy, aby na mě nebafnul i z trouby. Utáhnout živou show je vyšší level než grilování masa nebo majitelů pochybných putyk, Zdeněk ale nepřestává být svůj, a mé chuťové pohárky reagují stále spolehlivě. Vadí mi ale hosté, kteří potí krev v úporné snaze zůstat vtipní a v pohodě a nevykrvácet při tom. Jak se říká, příliš mnoho kuchařů pořad připálí. Nebo tak nějak. ()
Ano, hodnocení po prvním dílu, protože na další se zřejmě ani nedostane. Originální pořad neznám, ale to je jedno, tato forma show mi přišla hodně zbytečná a ani nezafungovala tak, jak bylo asi původně zamýšleno. Jediná zajímavá věc je vaření v reálném čase, vidět, za jakou chvilku se dá uvařit tříchodové menu, je pro mě docela poučné. Ještě tak kdyby se to obešlo bez těch diváků (kteří tam mimochodem jsou akorát ve funkci vyplňovače prostoru), pseudocelebrit a hlavně té nablblé Kostkové, která dělá ostudu ženskému pohlaví. ()
Mám rád dobré jídlo… Když tak nad tím přemýšlím, tuhle větu slýchávám často od různých přemoudřelých filantropů, kteří mají charakteristiku tvořenou ze samých záslužních činností a superlativ; „překrásný intelektuál, vznešený altruista, vystudoval všechny vědy, kandidát na ředitele vesmíru, má rád dobré jídlo…“ Z toho logicky vyplývá, že my, obyčejný plebs jen se dvěma vysokými školami, máme rádi jídlo vyloženě odporné: „ještě nevím, co bych si dal, ale musí to chutnat jako zvratky pomočeného bezdomovce před skvotem, protože mám rád hnusné jídlo, yeah!“ Nikdy bych si nepomyslel, že svět se bude rozdělovat na lidi, kteří mají a kteří nemají rádi dobré jídlo. Takže kdybyste byli zvědavi, po každém vysrání si kvalitně vytřu prdel. Měli byste si to zavčas zapsat do životopisu. Ehm, nicméně abych se vrátil k meritu věci. Mám rád dobré jídlo. Bohužel si ho nemám kde vychutnat. Sám nejsem příliš zdatný kulinářský velemág. Jednou jsem se pokoušel uvařit vodu na čaj a skončil jsem s popáleninami na čtyřiceti procentech těla a amputovanou končetinou. Bývalá přítelkyně také neuměla vařit. A když už se o to z mně neznámých důvodů pokusila, čerstvé a chutné ingredience dokázala mávnutím vařečky proměnit ve sračky. Avšak nikdy jsem jí to neřekl. Naopak jsem ji za to chválil, jednak proto, že jsem zmrd od přirození, druhak latentně doufám, že mého následovníka nedopatřením zavraždí. Třeba až mu v koprovce zaskočí rybí kost. Tenhle pořad jsem zkusil ve snaze přijít na to, jak se zapíná sporák, nicméně mně to bylo stejně k hovnu. Asi už navždy zůstanu u čínských poblívek z Lidlu za 2,90 v akci. Ale srát na to, moje životospráva je ztracená už od embrya, kdy jsem v děloze závodně inhaloval nikotin. Tím se také vysvětluje moje mentální retardace, buáááh ééééé! ()
Bylo by velmi jednoduché tohle nemilosrdně odstřelit a byť i mně osobně je mnohem bližší formát typu „Ano,šéfe“, musím konstatovat, Zdenda se s tím pere, jak je mu vlastní. Pravda, nelze přehlédnout fakt, že na jeho poměry se drží poměrně zpátky. Je otázkou, zda-li je to brzkou vysílací hodinou, tj; na popud vedení Tv nebo (mírnou) nervozitou. Přecejenom uhlídat vše(chny) a být přitom nad věcí, bezprostřední, pohotovej a návdavkem vtipnej je v té časové tísni o poznání složitější než v klasickém (předtočeném) formátu, kde se dá lecos sestříhat. Až čas ukáže.... Nic to však nemění na skutečnosti, že pověstná miska vah se bude přiklánět na tu stranu, jak je vám osoba Z. Pohlreicha (ne)sympatická, stejně jako samotný fakt, že celkový výsledek je hodně odvislý od jeho protivníků resp. hostů. Po dvou úvodních dílech musím konstatovat, že narozdíl od Terezky Kostkové mu byl Mirek Etzler více než zdatným konkurentem resp. přihrávačem. 50% (ne)spokojenost. [S osobní poznámkou na závěr. Poprosil bych, Zdendo, malinko „verlangsamen“. Nemám Tv v kuchyni a vrtuli v prdeli. Jestli to půjde takhle dál, nebudu mít s nominací do brazilského Ria nejmenší problém. Protáhnu chodbu a máš, Usaine, problém. Velkej!] ()
Reklama