Anjeli univerza

Tenhle film má vnitří sílu, jiskru, která člověka dokáže zasáhnout. Hypnotická hudba Sigur Ros očaruje, zneklidňující výkon Inara Eggerta Sigurðsson zamrazí a celkové pojetí může jednoho unudit a druhé srazit do kolen. Působivé ztvárnění schizofrenie, psyhiatrické léčbny i konců, které tyto nemoci mají. Rozmanitá škála pestré chuti a chladného přístupu ke skutečnosi. (05.03.2008)

Tenhle islandský filmeček jsem shlédl úplnou náhodou a navíc jsem nestihl vidět začátek. Přesto jsem dokázal vydržet zírat na celé titulky s otevřenou pusou, což se mi tak často nestává. Velká většina filmu, odehrávájící se v psychiatrické léčebně, nebo jen krůček od ní, je plná beznaděje a smutku a když se už konečně objeví světélko naděje, uzemní vás zpět do reality. Hlavní - Paulova postava působí jako hromádka neštěstí (a taky že jí je) a určitě si vyžádá soucit mnoha diváků a nejednou ukápne i ta slzička. Vše to umocňuje také depresivní, ale nádherná scenérie Islandu a fantastická hudba Sigur Rós, jíž jsou protkány ty nejemotivnější části filmu. Všem ze štábu se klaním až k zemi a děkuji za ten zážitek. (20.06.2005)

36. LETNÍ FILMOVÁ ŠKOLA UHERSKÉ HRADIŠTĚ 2010 - FOKUS: ISLAND - Retrospektiva: Fridrik Thór Fridriksson (Englar alheimsins / ENGLAR ALHEIMSINS / Andělé všehomíra) - To nejlepší co kdy Fridrik Thór Fridriksson natočil... - 30. 7. 2010 - kino Slovácké divadlo - Uherské Hradiště - 3. místo - 3/4 filmu + 31. 7. 2010 - 1/4 filmu - 90% (02.08.2010)

Dosti depresivní snímek, jenž dokáže člověka okouzlit svou poetikou a také donutit k zamyšlení. Ne každý bude asi nadšený, protože divák navnaděný srovnáním s kukaččím hnízdem bude zklamán, ale těm, kteří se od (zbytečného a nesmyslného) porovnávání oprostí, se dostane opravdu nádherného zážitku. Na něm se výrazně podílí i hudba, kterou neskládal nikdo jiný než Sigur Rós. Velkou pochvalu zaslouží také herci, kteří předvedli opravdu dobré výkony, ale z nichž jasně vyčníval Ingvar Eggert Sigurðsson, jenž se do své postavy opravdu vžil a věřil jsem mu každý záchvat i slzu. A dokonce se i přes velmi depresivní vyznění filmu dočkáme i několika odlehčení v podobě úsměvných momentů, ale je jich právě jen tolik, aby nenarušily atmosféru snímku. (29.08.2010)

Spíše než s nepřekonatelným Přeletem nad kukaččím hnízdem jsem zpozoroval jisté podobnosti s knihou či filmem "Veronika se rozhodla zemřít" (P. Coelho). Avšak zde je vše ještě tvrdší a bezútěšnější, až mi z toho vysychalo v krku. Mnoho myšlenek, nad kterými se zde nelze nepozastavit, však není nijak nových a každý, kdo je trochu přemýšlivý, je jistě už mnohdy sám řešil. Co je na tomto filmu však nové, je jeho osobité zpracování a jakási těžko vyjádřitelná, lehce mysteriózní, přitažlivá atmosféra. (28.03.2011)