Zasľúbená krajina
Země zaslíbená
Ziemia obiecana
The Promised Land
The Promised Land
The Promised Land
Réžia:
Andrzej WajdaScenár:
Andrzej WajdaHudba:
Wojciech KilarHrajú:
Daniel Olbrychski, Wojciech Pszoniak, Andrzej Seweryn, Kalina Jędrusik, Anna Nehrebecka, Bożena Dykiel, Andrzej Szalawski, Stanisław Igar (viac)Obsahy(1)
Príbeh odohrávajúci sa v Lodži okolo roku 1880, ktorého hrdinami sú traja priatelia: Poliak, Nemec a žid. I oni sa chcú podieľať na hospodárskom zázraku a sú preto schopní obetovať všetky ideály a morálne zábrany. Režisér v jednom zo svojich najpôsobivejších diel, ktoré je prepisom rovnomenného románu nositeľa Nobelovej ceny W. S. Reymonta, v naturalistických obrazoch predvádza rozvoj a dôsledky industrializácie a zároveň detailne portrétuje dobu, v ktorej udávajú tón karieristi. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (45)
V německém šlágru z roku 1974 (znám ho z doby studia) se zpívá: „Ich habe diese Landluft satt/ ich möchte wieder in die Stadt/ Theo, wir fahren nach Lodz…“. Šlágry pocházejí z jiných šlágrů - tento se dá datovat ze 17. i 19. století (zde ve verzi „Itzek, komm mit nach Lodz …“. Łódź. se v 19. století stává průmyslovou metropolí se stálým přílivem venkovanů, kteří podobně jako páni továrníci a finančníci, v ní vidí takřka zaslíbenou zemi, Není to tedy pouhý pomysl režiséra Wajdy ani spisovatele Reymonta, kteří v tom vidí především zlořády gründerského kapitalismu. Tak či onak zaslíbenou zemí je primitivní kapitalismus a jeho podbízivá služka - demokracie. Jak to vypadá ve skutečnosti (tedy ve filmu) se není třeba příliš šířit: surovost, podlézavost, podvod, zkrátka podouštví (jak by řekl Benjamin Kuras) na pozadí kouřících komínů a továrních hal. Příběh je nesen třemi mladými gründery, z nichž každý zastupuje svoji třídní vrstvu, a jejichž touha po vlastní továrně přesahuje všechny etické meze. Pokud při sledování filmu uvažujeme o odborových a sociálních hnutích, pak je to jen přirozená reakce. Ještě jeden citát z klasika: "... Z robotérů stávali se fabričtí dělníci; panské zámky ztrácely svůj lesk; bázeň před nimi mizela; jejich velitelskou úlohu převzaly továrny; ty počínaly panovat svému vůkolí a stávaly se tím, čím byly ve středověku hrady rytířů, kteří v nových dobách neloupili v rukou se zbraní, ale s kapitálem po kapsách a pokladnách" (Antal Stašek, České slovo, 3. 4. 1927). ()
Přísná obžaloba budovatelů kapitalismu, filmově tančí na hranici kýče, do kterého ovšem nikdy nespadne, což z toho dělá o to působivější kus. Kilarova hudba, kamera, kostýmy, herci v čele s Olbrychskim, scény..., uchvacující. A k tomu ten obraz chudoby a nerovnosti, do Nebe volající. ()
ocenenia : MFF Moskva 1975 - 1. cena ◘◘◘◘ Oscar 1976 - Nominácia na najlepší zahraničný film ()
Země zaslíbená, toť exprese kontrastů, nekompromisní střih existenciální poezie kapitalistické podstaty bez příkras ušlechtilých forem škrabošek a romantika zbavená zbytků iluzí. Jisté, film byl vhodný svým vyzněním tehdejšímu režimu, leč proti stejnojmenné románové předloze Władysława Reymonta, potomka zchudlého šlechtického rodu. z roku 1898 je v lecčems mírnější. Výraz filmu Andrzeje Wajdy je nejsilnější stránkou, celý je vymodelován z kontrastů barev, mamonu, bídy, nástupem nadvlády peněz, kocoviny idealismu, bohatství, boření soch bohů a tvrdšího procitnutí naivní důvěřivosti. Tři živly - německý, polský a židovský -, z nichž je vystavěn polský historický prostor, se vzájemně proplétají v symbióze i třístranné rivalitě. Jde také o úpadek polské aristokracie, o vykrvácení romantických představ, o oportunistický vývoj nezištného přátelství a také o nevkus zbohatlického diktátu. Hrdinou nekompromisní poezie kontrastů je Karol Borowiecki (velmi dobrý Daniel Olbrychski), polský šlechtic vydávající se novou cestou prosperity. Má dobrý původ a vyzná se v těch aspektech lodžského zázraku. Idealismus je na překážku snu, neboť ve vládě peněz není ani pro ušlechtilost vhodné místo. Důležitými postavami jsou Karolovi druzi společného snu prosperity: dosti nápaditý židovský obchodník Moryc Welt (vynikající Wojciech Pszoniak), a trochu melancholický Němec Maks Baum (příjemný Andrzej Seweryn). Mezi nejvýraznější ženské postavy patří znuděná a výhodně provdaná Karolova milenka Lucy Zuckerowa (příjemná Kalina Jędrusik), Karolova jemně citlivá snoubenka Anka Kurowska (křehká Anna Nehrebecka), a ta nejvýhodnější lodžská partie pro muže dobrého původu Mada Müller (zajímavá Bożena Dykiel). Z dalších rolí: hrubián bez soucitu a přední továrník Herman Bucholz (Andrzej Szalawski), taktizující a Morycem doběhnutý přední továrník Grünspan (Stanisław Igar), přední továrník a na ženicha trpělivý otec Mady (Franciszek Pieczka), ze synových kroků smutný Karolův otec (Tadeusz Białoszczyński), zhýralý lodžský továrník Kessler (Zbigniew Zapasiewicz), Lucyin podezíravý manžel a přední lodžský továrník s jedinečným pramenem informací (Jerzy Nowak), praktikami Bucholze znechucený Horn (Piotr Fronczewski), zneuctěnou dceru mstící Malinowski (Jerzy Obłamski), trápený Bucholzův sluha August (Mieczysław Waśkowski), nebo spolehlivý Karolův sluha Mateusz (Jan Paweł Kruk). Film Země zaslíbená, to je stržená škraboška kapitalismu bez špetky idealistické velkorysosti, exprese výrazů a nekompromisní poezie kontrastů. Bohaté výjevy, vášeň a střih představení. ()
Z historického hlediska zajímavé a průmyslová revoluce ztvárněná bezvadně (=život člověka měl skoro nulovou hodnotu ještě před sto padesáti lety), nicméně dějově nezajímavé, přepostavované, předlouhé a vizuálem občas připomínající spíš grotesku než vážný film. 35% ()
Je to skvost! Film jsem poprve viděl v předpremieře na Letní filmové škole 1976 - tehdá v Písku.Později se mi ho podařilo nesestříhaný půjčit ještě v Polské kultuře. V televizi již šel značně zmrzačen. Nedavno se mi dostal do ruky prý originál, ale řekl bych spíš torzo dávného velkofilmu. Tak byl profesionálně zmrzačen nebo umělecky upraven? Pochopil jsem,že tento film má smůlu, neboť bude vadit ve své původní podobě každému politickému systému. ()
Rozkvět a hluboká pád továren na bavlnu na periférii města Lodž. Úpadek a výstřelky aristokratů jsou s citem konfrontovány s bídou a podřízeností chudiny. Hluboce procítěná filmová báseň Andrzeje Wajdy. ()
Strhující vyobrazení kapitalismu konce 19. století ve vší jeho nahotě umocněné vynikajícími herci a sugestivním soundtrackem. ()
Výborná sonda do průmyslové Lodze 19. století naprosto věrohodně ukazuje tehdejší poměry, ať již chudých nebo bezohledných kapitalistů ženoucích se za vidinou zisku. Zdařilý příběh tři kamarádů a jejich peripetie se zakládáním továrny ilustrují ducha doby a ve zdařilých kulisách Lodzi dovedou film k jedinému možnému konci. Je to naturalistické, ale je to pravdivé a docela překvapivě bez komunistického patosu. ()
Úžasne natočený až monumentálne pôsobiaci veľkofilm je podľa mňa zatiaľ najlepší Wajdov počin. Nedajte sa odradiť malým počtom hodnotiacich, rokom a ani dĺžkou filmu. Ak milujete drámy z konca 19. storočia, tak sa vám strávený čas na Zasľúbenej zemi určite vyplatí. Nepotrebujete poznať Wajdovo dielo, pretože tento film sa trošku odlišuje od jeho typickej politicko-socialno-kritickej tvorby. Podobný "monumentál" sa netočí každý rok a kvalitu snímku podporila celá plejáda poľských hercov na čele s geniálnym Olbrychskim. Svojou originálnou formou i atmosférou odporúčam a bez debaty zaradzujem do zlatého fondu svetovej kinematografie. 100% ()
Bravurní analýza kapitalismu. ()
Tenhle Wajdův mistrovský epos jsem měl možnost vidět v restaurované (a samotným režisérem notně - cca o 50 minut - zkrácené) verzi z roku 2000, ale i tak mně spolehlivě odrovnal. Byť se příběh točí kolem osudů tří přátel, Poláka, Němce a Žida - typických Lodzermenschów, film vypráví především o městě samotném, o Lodzi, která v té době byla jedním z nejbouřlivěji se rozvíjejících průmyslových center Evropy. V oblacích dýmu a za nekonečného rachotu textilních strojů tak Wajda zručně skládá plastický obraz průmyslové společnosti druhé poloviny 19.století se vším jejím leskem a bídou. Velmi působivé, velmi sociální, poprostu doskonale. ()
Wajdovo mistrovské dílo. Zcela nadčasové a nemilosrdné. Nemám žádné výhrady. ()
Dobré, ale u tohoto filmu platí, že kniha je lepší než film. Přece jen si postavy představuji jinak a vyhovuje mi rozsáhlost románu (600 stran) než krátké filmové shrnutí. ()
v polovině jsem to málem vypnul, protože mě líčení atmosféry čmoudící Lodže a klapot tkalcovských stavů začal uspávat. Vydržel jsem ale, a poslední výjev mě za to odměnil. Bohatě. ()
FNR 2010 ()
Miluji vůni kapitalismu po ránu. ()
Brilantní a skvostné...Touha po majetku a uspokojení na konci 19. století s hereckým koncertem tří hlavních představitelů ()
Tuhle ságu jsem viděl v kině na jednom filmovém maratonu, byl to asi čtvrtý film v řadě, ale úplně mě vcucnul a nepustil. Jednou byxch si to chtěl zopakovat. ()
Dokonalá poéma o kapitalismu! Nádherná a krutá - prostě nemám slov. ...97% ()