Zasľúbená zem

80. léta 19. století byla dobou, kdy se "obyčejný kapitalismus" dostal na vrchol. Ještě sice nepřišel Henry Ford se svou zázračnou formulí extrémně efektivní pásové výroby, ale co bylo důležitejší, do industriálně vyspělých států (s určitými výjimkami v Německu a Rakousku-Uhersku) dosud nedorazily legislativně-ekonomické sociální reformy, které se pod tlakem sílících sociálních nepokojů pokusily vtisknout kapitalismu lidskou tvář na sklonku 19. a v prní polovině 20. století. Obyčejný, nahý kapitalismus, tak jak je báječně zobrazený v Zemi zaslíbené - nebo v Andersonově nedávném Až na krev -, útočí na nejnižší lidské pudy a vlastnosti: chamtivost, závist, nenasytitelnou hltavost, povrchnost a "jednorozměrnost", vypjatý egoismus. Hmatatelným výsledkem je obří, v dějinách dosud nespatřená akumulace kapitálu v rukou úzké skupinky, sedící na vrcholu společenské pyramidy - a současné zbídačení širokých vrstev nepriviligovaného obyvatelstva. - Estetická metoda, kterou Wajda v Zemi zaslíbené používá je velmi podobná té z jeho staršího Březového háje: Film se svým střihem a dramaturgií nesoustředí na vyprávění uceleného příběhu, ale na konstrukci působivé atmosféry a divácké imprese. Snímek tedy není primárně vyprávěním o skupině kamarádů, kteří se rozhodnou postavit společnou továrnu, ale spíše portrétem "ducha doby" - která je zde zachycena jako pravé peklo na Zemi: Prolínající se příběhy mnoha postav z různých společenských vrstev střídají temně lyrické záběry na věčný smog vznášící se nad probouzející se Lodží či na nekonečné tlačenice trhanů, které se bez ustání a zřejmě bez cíle hrnou tam a zpět špinavými ulicemi města, na jehož pozadí plápolají zkrachovalé fabriky. Vkládány jsou naturalistické scény, v nichž jsou trhány dělníkům ruce poloautomatizovanými tkalcovskými stavy či jsou hrdinové rozšleháni na kaši obřím převodovým kolem. - Mozaikovitý impresionismus celého díla je zdůrazněn závěrečnou scénou, která takřka nesouvisí s dosud odvyprávěným dějem. Vidíme v ní symbolický obraz Lodže, do níž konečně dorazily krvavé sociální nepokoje, které destruují dosavadní společenský řád s jeho všemocnou továrnickou šlechtou - ony sociální nepokoje, v nichž "proletáři nemají co ztratit, leda své okovy". (25.01.2009)

Je to skvost! Film jsem poprve viděl v předpremieře na Letní filmové škole 1976 - tehdá v Písku.Později se mi ho podařilo nesestříhaný půjčit ještě v Polské kultuře. V televizi již šel značně zmrzačen. Nedavno se mi dostal do ruky prý originál, ale řekl bych spíš torzo dávného velkofilmu. Tak byl profesionálně zmrzačen nebo umělecky upraven? Pochopil jsem,že tento film má smůlu, neboť bude vadit ve své původní podobě každému politickému systému. (06.03.2012)

Země zaslíbená, toť exprese kontrastů, nekompromisní střih existenciální poezie kapitalistické podstaty bez příkras ušlechtilých forem škrabošek a romantika zbavená zbytků iluzí. Jisté, film byl vhodný svým vyzněním tehdejšímu režimu, leč proti stejnojmenné románové předloze Władysława Reymonta, potomka zchudlého šlechtického rodu. z roku 1898 je v lecčems mírnější. Výraz filmu Andrzeje Wajdy je nejsilnější stránkou, celý je vymodelován z kontrastů barev, mamonu, bídy, nástupem nadvlády peněz, kocoviny idealismu, bohatství, boření soch bohů a tvrdšího procitnutí naivní důvěřivosti. Tři živly - německý, polský a židovský -, z nichž je vystavěn polský historický prostor, se vzájemně proplétají v symbióze i třístranné rivalitě. Jde také o úpadek polské aristokracie, o vykrvácení romantických představ, o oportunistický vývoj nezištného přátelství a také o nevkus zbohatlického diktátu. Hrdinou nekompromisní poezie kontrastů je Karol Borowiecki (velmi dobrý Daniel Olbrychski), polský šlechtic vydávající se novou cestou prosperity. Má dobrý původ a vyzná se v těch aspektech lodžského zázraku. Idealismus je na překážku snu, neboť ve vládě peněz není ani pro ušlechtilost vhodné místo. Důležitými postavami jsou Karolovi druzi společného snu prosperity: dosti nápaditý židovský obchodník Moryc Welt (vynikající Wojciech Pszoniak), a trochu melancholický Němec Maks Baum (příjemný Andrzej Seweryn). Mezi nejvýraznější ženské postavy patří znuděná a výhodně provdaná Karolova milenka Lucy Zuckerowa (příjemná Kalina Jędrusik), Karolova jemně citlivá snoubenka Anka Kurowska (křehká Anna Nehrebecka), a ta nejvýhodnější lodžská partie pro muže dobrého původu Mada Müller (zajímavá Bożena Dykiel). Z dalších rolí: hrubián bez soucitu a přední továrník Herman Bucholz (Andrzej Szalawski), taktizující a Morycem doběhnutý přední továrník Grünspan (Stanisław Igar), přední továrník a na ženicha trpělivý otec Mady (Franciszek Pieczka), ze synových kroků smutný Karolův otec (Tadeusz Białoszczyński), zhýralý lodžský továrník Kessler (Zbigniew Zapasiewicz), Lucyin podezíravý manžel a přední lodžský továrník s jedinečným pramenem informací (Jerzy Nowak), praktikami Bucholze znechucený Horn (Piotr Fronczewski), zneuctěnou dceru mstící Malinowski (Jerzy Obłamski), trápený Bucholzův sluha August (Mieczysław Waśkowski), nebo spolehlivý Karolův sluha Mateusz (Jan Paweł Kruk). Film Země zaslíbená, to je stržená škraboška kapitalismu bez špetky idealistické velkorysosti, exprese výrazů a nekompromisní poezie kontrastů. Bohaté výjevy, vášeň a střih představení. (10.02.2022)

Strhujúca, veľkoryso výpravná, trojhodinová epopej v rytme rachotu ozrutných textilných strojov. Hýbateľom deja je bezškrupulózna túžba troch kamarátov vlastniť fabriku, ako symbol úspechu v ére industrializácie. Vôľa byť úspešný popiera tradície. Láska, rodina, známi: všetko je využiteľné v mene vlastných výhod. Wajda ukazuje, že podvody a lži neboli cudzie žiadnemu z troch určujúcich národov Poľska tej doby: Poliakom, Židom ani Nemcom. Naturalistické zobrazenia kontrastov pudových zábaviek buržoázie v honosných prostrediach a biedy tisícov robotníkov (na ich trápenia sa zväčša odpovie: "Nech zdochne!") umocňujú zážitok jedného z Wajdových najsilnejších filmov. (24.10.2006)

Andrzeja Wajdu som mal doteraz v podvedomí zaškatuľkovaného ako výborného režiséra. On možno aj je výborným režisérom, ale pravdou tiež je, že okrem Popola a diamantu som jeho filmy hodnotil iba ako nadpriemerné a dva z nich ani tak. V komentároch sa často vyskytuje otázka: "Čo na tom tí ľudia videli?" A aj keď názory ostatných komentátorov neberiem príliš do úvahy, tentokrát ma napadlo to isté. Od vysokého, 87% hodnotenia som očakával vynikajúce, pravdepodobne najlepšie Wajdovo dielo. Určite je to zaujímavý, výpravný a široko poňatý film o nemilosrdných začiatkoch kapitalizmu, v ktorých platil iba zákon džungle. Určite je to dobre obsadený a dobre nasnímaný film. Nedokážem však posúdiť, či plochosť, až figúrkovitosť postáv a okázalá polarizácia spoločnosti bola prítomná už v predlohe laureáta alebo ju vniesol do filmu samotný Wajda, aby odviedol povinný desiatok vtedajším chlebodarcom. Na to, aby som pridal ďalšiu hviezdičku by som nesmel mať pocit, že som si pozrel propagandistický film. Takých som videl mnoho a niektoré sa ani netvárili ako umenie. (02.03.2017)