Život a doba soudce A. K.

Téměř! Hodně se mi líbí studený tón celého seriálu a vlastně i ty dlouhé, vleklé scény v soudní síni - je to jak Terapie, jen v jiné místnosti. Celý tenhle hezký koncept (hodně se mluví v práci, v soukromí soudce mlčí) je ale hrozně shozený těmi vnitřními pseudointelektuálními monology, kterými se tam - jak v Cirkuse Bukowsky - dostává ten machistický tón vševědoucího frajerského hrdiny. A to mi jde docela proti srsti. Radši se budu půlminutu dívat na smutného Švehlíka jak bloudí po nábřeží, než si poslechnout jednu povýšenou hlášku ve voiceoveru. (07.09.2014)

Je mi líto, Huberte, ale ani po deseti letech od Románu Pro Ženy nevypadáš vyrovnaně;) Není to s těmi seriály o justici v ČR jednoduché. Však taky koneckonců vznikl zatím jen jeden - Na Lavici Obžalovaných Justice - a i když se jeho žánrová a obsahová (místy až Twin Peaksová) nevyhraněnost neopakuje, a jednotlivé případy Soudce A. K. jsou velmi trefně zvolené a ještě lépe prezentované, jako celek je to pořád ještě dost daleko od něčeho, čemu bych dal "palec nahoru". Ale popořadě - jednotlivým causám tleskám. Byť mi je záhadou, že si v celém seriálu nikdo není schopen správně uvázat kravatu:), a jako člověk "od fochu" nechápu, jak to, že si tvůrci dali práci s drobnými nuancemi, jako že v roce 2013 ještě soudce Klos soudí opatro podle zákona o rodině, a v roce 2014 (po novele příslušností) už na okrese drtí osobnostní žaloby, ale jsou přitom zcela povzneseni nad úplně základní věci jako "odvolání ve lhůtě 14 dnů" nebo nad to, že se NEUSTÁLE (v každém díle několikrát) svědci poučují jako účastníci řízení. Jistě, sice nic není dokonalé, ani totalita, a jak nám ukazují poslední bolestivé roky s TV Barrandov (a dalšími kanály), obraz justice v očích "prostého diváka" zřejmě nezvratně bude obsahovat hulákání jak na koňském trhu, skákání si do přednesů i do otázek, námitkování a podobné tragédie, možné jen v jednací síni naprosto neschopného soudce, ale to ještě nejsou ta hlavní řekněme "mravní" negativa, která z tohoto rozmáchlého díla vyčnívají. Ten hlavní "filmový" problém je průběžná dějová linka, která v první sérii značně klopotně doputuje k naprosto WTF rozuzlení, aby plynule přešla do nastartování další sezóny formou cliffhangeru. Ale on i ten příběh je jen prostředkem pro prezentování hlavní postavy. A to je ta největší podpásovka, kterou Česká Televize z pozice veřejnoprávního média zasazuje justičnímu systému. Soudce Adam Klos je totiž naprostý tragéd. Psychická troska, vláčející s sebou trauma citové oploštělosti, protože ho jeho rodiče (místopředseda Ústavního soudu Jiří Bartoška a superadvokátka s jak jinak než kontroverzními kontakty a metodami Daniela Kolářová) dostatečně neobjímali, budujíce své kariéry a jeho setsakra dobře zajištěnou budoucnost. Co si mám myslet o "hrdinovi", který to zjevně "nedává" jen proto, že se s ním rozešla přítelkyně, který tráví volný čas veslováním, tenisem nebo létáním ve vlastním letadélku Káněti, a který celý jeden díl vyplní tím, že se "existenciálně rozpoložen" snaží dostat z brutální kocoviny, respektive ze skládky komunálního odpadu, kam se nechal, byvše totálně ožralý, vysypat popelářským vozem? A co si o něm má myslet divák, až mu začne ve voiceoveru předestírat své niterné pocity o morálním marasmu naší společnosti a o nalézání víry? Asi to, že když už to takhle vidí i na ČT, tak to u té Soudkyně Barbary asi bude fakt pravda, no dyk se na to koukni, mámo. Takže asi takhle - NÁMITKA!!! a za tohle Zlo, byť v rámci jednotlivých řešených případů držící prst na tepu doby jako už dlouho nic, 50%. (13.10.2017)

Nepohybuji se v prostředí soudu, ale jedno je jasné i mně jako laikovi. Soudce A.K. by rozhodně nesoudil případ, kde zástupcem strany žalované nebo žalující by byla jeho matka. Strana, která by prohrála, by totiž vznesla námitku podjatosti a měla by pravdu. Tudíž by to soudil někdo jiný:-)). Jenže...., právě na téhle konstrukci stojí, kromě soudních příběhů, hlavní páteř seriálu - rozkol mezi matkou a synem. Čili na vodě a na volné fantazii scénáristy. Ony vůbec ty dějové linky, netýkající se případů, jsou takové pofidérní a je toho moc. Soudce, který se nemůže vzpamatovat z rozpadlého vztahu, ale zároveň líčí na vlastní psycholožku, co si tak asi o tom mohu myslet? Že scénárista chtěl být světový, zajímavý a in, ale bohužel zůstal na povrchu a namísto, aby si vybral jednu dějovou linku a pořádně ji rozpracoval, chytá se všech stébel jako tonoucí a pak se diví, že mu v ruce zůstalo zase jenom to stéblo, čili nic. Samotné příběhy mi přijdou zajímavé a asi bych přivítala, kdyby se seriál namísto zběsilého létání ať už v letadle nebo v soukromém životě A.K., držel spíš jich. Naštěstí nejsem z branže, takže jejich realitu (tedy hlavně závěrečný rozsudek) nejsem schopná posoudit. Mám však silné podezření, že pokud autor nedokázal rozpoznat podjatost, nebude to ani na tomto poli tak úplně košer. (31.10.2014)

Po jednej náhodne zhliadnutej epizóde asi takto: Téma a zasadenie vôbec nie sú zlé a Švehlík sa javí ako voľba vyvolená zlatými českými ručičkami na to správne miesto. Snaha o pochmúrnejšie a vážne vyznenie je odmenená úspechom, avšak len čiastočným - akosi to nejde dohromady s mierne polopatistickým, až didaktickým podaním prípadov; subjektívny pohľad sudcu-osoby majú do deja vnášať vnútorné monológy, ale samotný proces je veľmi jednostranne konštruovaný bez možnosti ponechania priestoru objektivite realizmu, čím sa seriál sám uzatvára do fikčného sveta a vyčleňuje z toho skutočného. To podporuje aj plochosť dejových línií a podporných charakterov, vtláčanie hrdinu do sveta (a teda jeho mierne neohrabané pretváranie v odraz jeho vnútra) a v neposlednej rade pasovanie jeho samého do role akéhosi tragéda modernej doby, ktorého osobný a verejný život nie sú práve najšťastnejšie. Najväčší problém by som videl azda v relatívnej zbytočnosti tohoto takpovediac zhmotneného ľudového predstaviteľa zázračnej formulky "aj sudca je len človek", ktorý k nám prehovára pestrým slovníkom inteligentných a poučných fráz, a ani nezabúda vylúdiť malý smutný úsmev na tvári, ktorým na chvíľu zaženie mračná ťaživosti bytia. Inu, chlapec to holt nemá ľahké, ale jeho počínanie, i počínanie ostatných je miestami až príliš chladné a umelé na to, aby som mu ho mohol plne uveriť a vcítiť sa do jeho problémov. Čo je problém. Tiež by som mohol seriál obviniť z nemiestneho prechovávania pózy, u ktorej mi nie je jasné, čo konkrétne vlastne stelesňuje, a v neposlednom rade z tak trochu podivného zliepania jednotlivých scén, línií a dialógov. Zračí sa v ňom však úporné (i keď len naoko) ťaženie proti bežnej komerčnej produkcii televízie, a i keď ma za to možno v krajnom prípade seriál ničím neodmení, motivácia pozrieť si celú sériu tu je. (01.10.2014)

Něco mezi 3-4 hvězdičkami - oceňuji propojení případů a soukromí soudce, herce, výpravu - záměrně (?) studenou a odosobněnou vilu soudcovy rodiny, ale nejsem bezvýhradně nadšena. I když bereme-li jako standart všechny ty české rádoby detektivních seriály na okolních programech, tohle je silně nadstandartní! (02.11.2017)