Život a doba soudce A. K.

V pradávných dobách socialistického Československa patřily seriály k výkladní skříni televizní tvorby a vytvářely fenomén rozhodující o spokojenosti diváků. Od té doby přetrvává snaha televizních manažerů uspět právě na poli původní televizní seriálové tvorby a na Životě a době soudce A. K. je znát, jak velké byly ambice natočit seriál, který se dokáže zavděčit jak publiku, tak kritikům bažícím po umělecké reflexi dnešní hodnotově rozkolísané doby. Seriál chce prostřednictvím svého hrdiny nastolovat otázky a roztínat bolestivá mravní dilemata. Nedokážu posoudit odbornou stránku projektu, tedy do jaké míry odpovídají projednávané soudní případy stávající legislativě. Pokud jde o to ostatní, David Švehlík se potatil a představuje charismatického hrdinu, s jehož lidskými soudy a profesními rozsudky se nejspíš nebude mít divák problém ztotožnit. Seriál celkem slušně funguje na bázi jednotlivých soudniček - typově charakteristických případů, které sice nejdou nijak do hloubky, lépe řečeno hloubku někdy snaživě předstírají, ale ve srovnání s komerčními seriály konkurenčních televizí jde v rámci hry na malém českém písečku o solidní nadprůměr. Bohužel jsem ale zvyklý srovnávat naši tvorbu s nekonvenčními kousky světové televizní tvorby a ten odstup je pořád obrovský. Soudce A. K. nestrhne, vězí až po uši v zajetých schématech a konvencích, jeho vnitřní monology jsou tak nějak literární a školometsky osvětové, jeho soukromý život a problémy jsou mi ukradené a když jsem vynechal dvě epizody, nic mě nelákalo je zhlédnout na internetu. Není to pro mě zásadní dílo, i když některé problémy a témata jsou závažná. Celkový dojem: 55 %. (04.11.2014)

David Švehlík je krásnej na pohled, a tak by mi nevadila celková statičnost seriálu, ba ani monotónní podbarvení depresivním monológem hlavní postavy. Co mi ale vadí, hodně, je nepochopitelné useknutí každého dílu (tedy, omlouvám se, ale víc jak 5 jsem nedala) - a to třeba v půlce právě pronášené věty z onoho nikdy nekončícího monologu... proboha, nůžtičkami na manikůru bych to ušmikla přirozeněji. (17.10.2014)

Příjemný seriál o nepříjemných věcech. 1) Výborně vybrané občanskoprávní kauzy většinou nemají jednoznačně kladné ani jednoznačně záporné aktéry. Totéž lze říci i o herecky věrohodně obsazených postavách._____ 2) Vadí mi celkové depresivní vyznění. Situacím chybí nadhled, hlavní hrdina se ve svém životním poslání doslova topí a my jen sledujeme, jak lapá po dechu._____ 3) Chyby v zobrazení soudního prostředí by většinou bylo možné odstranit bez zvláštního úsilí._____ 4) Nelíbí se mi konec, kdy tvůrci nedořeší osobní vztahy soudce ani útoky na něj. Působí to na mě jako laciný náběh na další řadu._____ 5) Pokračování 18. 12. 2017: A vskutku. Ve druhé řadě přechází soudce na trestní právo (kýho výra?) a plácá se v něm ještě více, než v občanskoprávních kauzách. Celé soudní řízení poněkud ustupuje do pozadí před soukromou linkou, čímž oslabuje to jediné opravdu potenciálně zajímavé, tedy pohled do myšlení soudce._____ 6) Říká se, že svědek všechno viděl, nic nezná a nic nemusí rozhodnut. Znalec nic neviděl, všechno zná a nic nemusí rozhodnout. Soudce nic neviděl, nic nezná a musí o tom rozhodnout._____ 7) Výstižný koment ke druhé řadě: Gemini. (18.12.2014)

Poté, co jsem si přečetl kritiku od naší asi nejznámější filmové kritičky (ohodnotila 50% s mnoha negativy) musím přispět i já svojí troškou. Sice je brzy na objektivní hodnocení (seriál má 13 dílů a ČT1 odvysílala teprve 1. díl). Švehlík hraje výborně a vkusné mi připadají i jeho komentáře během přelíčení, schůzek adpod. Určitě se najde spousta kritiky na faktické chyby, ale nevím, co už by český divák chtěl. 1.díl - 78%. (02.09.2014)