Coherence

Jednou za čas se objeví film odehrávající se v podstatě v jedné místnosti, s neznámými herci, z evidentním nedostatkem peněz na bohatší provedení, napsaný však způsobem, který by mu mohl kdejaký dražší film závidět. Působí to levně, ale je to vlastně zážitek. Tohle je jeden z těch filmů, a rozhodně stojí za vaši pozornost. (z podobných stojí za zmínku Man from Earth z roku 2007 nebo My dinner with Andre z roku 1981) (03.05.2015)

SPOILERY Do určité chvíle je to hodně zajímavé a člověka baví si dávat dohromady skládačku DVOU světů uvnitř krabice. Jenže pak se tvůrci rozhodli, že pro Schroedingerovu kočku bude lepší mít nekonečno možností, a tím celý svůj koncept totálně pohřbili. Dokud to bylo o "modří už vědí" a červených, dalo se to akceptovat jako příjemnou hříčku na téma výměny rolí, nejednoznačnosti apod. Jenže pak to tvůrci celé ro- i ze- srali, přidali zelené a kdovíjaké jiné, a už to bylo o ho- i vnu. A nakonec to celé sofistikované je jen o tom, že návštěvník si hledá tu the best rodinu, kde se mají rádi a udělá vše pro to, aby zapadl? Ale no tak! Začnete tak chytře a skončíte jak největší blbci? A to si mezitím navíc musím vytrpět tolik keců u stolu o ničem, jako by šlo o nějaký současný český film? (21.07.2015)

Tohle mám rád odjakživa. Teda od svýho filmovýho jakživa. Jedna místnost, neměnná skupina lidí, spoustu dialogů a lehké nadpřirozeno, které si umně hraje s tím, že možná nadpřirozené vůbec není. Bez hvězd (hereckých), bez citových výlevů a stále pevně v kleci komorna (uvědomuju si, že to slovo neexistuje, ale jiné nemám). Střih žene děj rychle dopředu a nenechá herce blábolit na místě jen proto, abychom se dokopali k delší stopáži. Sakra kolik filmů by tenhle fígl potřebovalo. Až dojedou titulky, mrkněte na to, jak Coherence vznikla. Na mě to dělá dojem. The One I Love (2014) využívá stejný základ a nakonec říká něco hlubšího o vztazích, jenže příběhově se ke konci trošku rozplyzne, protože ne všechny zamotance byly dostatečně zauzleny. Coherence (2013) je dotaženější a motá hlavu víc, ale zároveň nemá ambice šťouchat lidi k nějakým životním pravdám. Sedělo mi oboje....asi mám rád filmy. (21.11.2015)

Written by Steven Moffat? Vážně to trochu působí jako nějaký z jeho lepších dílů Doctora Who, kde koherence logiky opatrně ustupuje brilantní nápaditosti s jakou rozvíjí originální zápletku. Jen místo rozjuchaného Doktora je tu v hlavní roli parta rozhádaně-přátelských párů, a díky dokumentární kameře a letmému rozebírání rozbitých vztahů tak přichází na mysl spíš depresivní Rodinná oslava od Vinterberga. Ta byla točená pod hlavičkou manifestu Dogma 95, a co je docela fascinující, Coherence by se pod jeho křídla dalo snad schovat taky, navzdory tomu že jde o hravé science fiction. 8/10 (17.11.2021)

Hra na přebíhání z dimenze do dimenze, které nikam nevede a nemá hlavu ani patu mě celkem záhy začalo nudit. Sice to vypadalo, že se film po prvních ukecaných 15ti minutách rozjede, ale to se nestalo. Naopak vše zase sklouzlo k bezobsažnému kecání a šílené kameře. Já chápu, že někdo nemá ani na ten mizerný FF horor a tak musí s kámošema točit výhradně u sebe doma, ale interiérová konverzačka s nádechem sci-fi se dá přece udělat zábavně, jak ukázal třeba Pozemšťan. Tohle ovšem hrubě nevyšlo. Vedle solidního, ale zpraseného, námětu tak stojí za pozornost už jen ta hezká dlouhovlasá bloncka. 10% (02.12.2014)