Rosemary's Baby

2/2 Agnieszka Hollandová přenesla téma slavného románu a filmu z New Yorku 60. let do současné Paříže a ruku v ruce s touto změnou došlo i na další posunutí významů. Leč není to na škodu, jen je to jiné řešení výborného nápadu, který fungoval tehdy a funguje i dnes. Levinovým tématům obecně propadám, takže jsem nemohla být jinak, než potěšena. (02.02.2015)

Tak tenhle rozvleklej místy opravdu totálně televizně působící horor mě fakt moc nebavil. To že nechci splodit žádnýho satana už je v seznamu mých životních priorit velmi dlouho, takže v tomhle směru mi film taky nic moc nedal. Budu muset někdy kouknout na originál. Počítám, že bude určitě lepší.35% (17.11.2014)

Zatímco v původní "Rosemary" bylo divákům vše podáváno jen v náznacích, díky kterým pak ani nebylo pořádně jasné, zdali se "Satan" skutečně zrodil či jestli to celé nebyl jen blud hlavní hrdinky, zde je to jasné téměř od začátku - ne proto, že bych znal originál, ale proto, že snímek divákům tyto informace naservíruje rovnou a na stříbrném podnose. Je sice pravda, že bylo mnohem zajímavější vidět i nějakou tu krev (prostě remake, tudíž co se brutality týče ze zásady „přehnanější") než jen poslouchat nudné žvanění jako v originále, ale když si to tak vezmu, tak ten byl zaměřený JEN A JEN NA ROSEMARY a na tom, co ona divákům zprostředkovala. Zde se do toho těch postav se*e až moc a máme zde i scény, ve kterých se hlavní hrdinka nevyskytuje, tudíž nevidím jediný důvod v tom, proč nemohly být lépe vykresleny charaktery ostatních postav... Co třeba Guy? Dělal to nakonec jen proto, že si zvykl na život v luxusu nebo že měl o Ro strach? Od každého trochu, nejspíš... A co Roman a Margaux? Co jejich motivace, jejich osobní problémy? Nic. Hlavně že jsme tam měli tu krev. Konec byl taktéž zklamání - ačkoliv se mi původní verze vůbec nelíbí, tak finále filmu patří k mým vůbec nejoblíbenějším kvůli vyhrocené atmosféře - zde mi to přišlo takové nijaké... Ale jinak se mi to celkem líbilo. Herci v pohodě, utíkalo to celkem rychle, ale čekal jsem víc, jelikož ani Polanskiho verze se mi (krom konce) zas až tak moc nelíbí :D (18.02.2018)

V poslední době spousta filmových klasik je převáděna na seriálovou verzi – či minisérii – což je případ Rosemary má dětátko. První část je natočena skvěle a je plná napětí, jak to má být. Pak ale přijde druhá část, která původní svižné tempo ztrácí a rozbředává se do protivných výjevů více blouznící a šílející Rosemary. Když už nic jiného, tak se divák může pokochat exteriéry Paříže – což jako jediný větší klad nestačí. (15.11.2014)

Veľká bieda. Rád by som povedal, že príbeh niečím špecifickým obohatila pomerne špecifická režisérka Jánošíka... ale neobohatila. Niečo by sa možno našlo, ale ide skôr len o nie príliš podstatné drobnosti. Čo je škoda, lebo Levinova novela je super a Polańského starý film, nakrútený podľa nej, dodnes patrí medzi piliere hororu. V tejto mini-sérii je fajn, že hlavnú rolu prebrala herečka inej farbi pleti, ale, pravdupovediac, toto vydávať za plus mi príde mierne rasistické, tak to skúsim inak. Zoe Saldana je dobrá Rosemary, hoci s neuveriteľne krehkou Miou Farrow sa predsa len nedá porovnávať. Ostatné postavy sú obsadené dosť slabými, nepríjemnými alebo vyložene nesympatickými hercami, snáď len s výnimkou hlavného fízla, ktorý Rosemary relatívne pomáha. Občas sa objaví nečakane drsnejšie úmrtie, ktoré ale filmu nič nepridáva. (16.11.2016)