Banda pro sebe

#174 The Criterion Collection - http://www.criterion.com/films/291-band-of-outsiders (28.05.2013)

Matty: "..všechny tyhle zcizovací prostředky nám brání identifikovat se s postavami a nechat se poklidně unášet příběhem. Film je tvořen pásmem her..Způsob, jakým zde Godard "vychovává" diváka, přitom vzbuzuje pocit, že se učí společně s námi, že není intelektuálně povýšeným kantorem.." Souhlas. (22.02.2020)

Tři lidé chtějí ukrást peníze. Tahle zápletka byla roztáhnuta do 97 minut. A to je všechno! 50% (28.08.2008)

Co na tom, že film má do opravdového krimi daleko, u mě to vyhrává na krásných dlouhých záběrech, vtipných, decentních, hlubokých či místy uštěpačných dialozích a překvapivě hodně zručné pohybové kreaci v čele s tanečkem v bistru. Jednoduchost a přímost děje společně s nevázaností i hloupostí hlavních protagonistů pak dává filmu možnost vyznít na hodně úrovních, čehož později s chutí využilo ve svých dílech mnoho dalších režisérů. Anna Karina a její prosté, nesmělé svádění očima je navíc naprostá paráda. (25.01.2017)

Tenhle film mě naprosto odrovnal. Děj je jakž takž lacinný, ale na zajímavosti v žádném případě neubírá. Mé oblíbené dlouhé záběry, kterých je zde nespočet, jen zvýšili požitek z tohoto snímku. Celkově na vás dýchne ta skvělá atmosféra. To napětí která napovídá, že se ustřední trojka k něčemu chystá. A překvapivý konec dodá na první pohled komediálně laděnému filmu, tak trochu vážný obraz. Ale je zde všechno. Humor (sem tam dost Tarantinovský), krimi, drama, .... A skvělá Simca :) (27.11.2006)

Atmosféra. Asi poetika. Taneček a pár dalších pěkných scének. Ale nic víc. I ten konec jsem podobný předvídal. Pro mě asi nejslabší, co jsem od Godarda viděl. (ale jinak je dobrej) (28.03.2009)

Nádherné a dokonalé zachycení myšlenkových pochodů mladé generace tzv. Nové vlny. Některé komentáře zmiňují mdlý děj a chybějící pointu. Bože... v tomto filmu přece vůbec nejde o sledování jasně čitelné dějové linie (vy, kdo píšete takové hloupé komentáře, si příště radši pusťte nějakou jednoduchou americkou slátaninu), ale spíš o rozbor pocitů a myšlenkových pochodů jednotlivých postav. Hodnotit toto dílo dnešním pohledem uspěchané a povrchní doby absolutně není zcela na místě, poetika dialogů a jednotlivých obrazů je naprosto jedinečná. (17.10.2019)

Trojice ztracenců v zimně neutěšené Paříži - dva samečci popletení amerikánskou popkulturou (podstatně méně produktivně než sám režisér) a krásnooká naivka - jako materiál autorských hrátek s žánrem, skutečností a jejími odrazy. Dobové a svým způsobem nadčasové. (14.08.2021)