Pašerák

Chlapík s hrubými perami v hlavnej úlohe mi šiel svojim zjavom a chovaním spočiatku dosť na nervy (hlavne ma sral asi najviac kôli tomu, že mi neustále pripomínal svojim ksichtom Rhys Ifansa, ktorý by mi tam sekol oveľa viac), ale po čase som si naňho zvykol a nevedel som si predstaviť v úlohe Raya Jenkinsa nikoho iného. Pre mňa rozhodne nečakané a príjemné prekvapenie... (10.01.2015)

Na to, že tohle je snímek o tom, jak se neposrat několik dní, je to až překvapivě zajímavé a dokázalo to udržet mou pozornost celou dobu. Opravdu výborné herecké obsazení, i když kromě hlavního hrdiny jsou ty role takové trochu až moc klišovité a je jasné, jak se budou chovat. Celá gradace je ale povedená a scéna, kdy to nakonec jde ven, je opravdu hnusné parádní. (25.12.2014)

Tato roztomilá kolonoskopická sonda do Háčkem stimulovaných střevních pochodů mimořádně oslizlého ptakopyska evidentně rozdělila diváky na dva tábory. V tom prvním bivakují upjatí pičusové, co za všech okolností zásadně vždy jen „kakají“, i když u toho ukrutně smradlavě a hlasitě prdí, jejich rajsky rudé obličeje při tom brázdí usilovně odpudivé grimasy, sračky jim lítají po celé míse, Brís na poličce z posledních sil komaticky lapá po dechu věda, že tenhle yperidový útok prostě nezvládne, ani kdyby ze sebe najednou vycákal veškerý svůj levandulový obsah, a hajzlová štětka se zděšeně krčí v koutě v obavách, kdo že to nakonec zase bude muset uklízet ten šosácký bordel zpět do zářivého lesku dokonale hygienické sanitární keramiky maloměšťácké toalety. Tyto kokotí entity, nevnímajíce nic okolo, se pak jen slepě otřepou odporem nad slovem „hovno“, protože „slušní lidé“ přece výhradně vylučují stolky a jiný košer nábytek, urychleně vytěsní ten nepříjemný zážitek z müsli a pokrytecky se vrátí do provoněného světa rozkvetlých alpských luk, na nichž se s rozkokošným třepotáním prohánějí pestrobarevná hejna buzerantských motýlků. Tábor druhý pak obývají rozumní a charakterově nepokřivení kempaři, co se nestydí uvolněně, slastně a naprudko se živočišně vysrat i na té alpské louce a následně se od srdce zasmát extravagantním tvarům svých exkrementů, v nichž žertovně dodělává pár zasraných baboček, co nestihly včas odletět. Ti pak zajisté plně docení tuto scenáristicky a dramaturgicky vymazlenou, neotřele zábavnou a ve všech partech fantasticky zahranou klokaní hnědou komedii, zaobírající se až šejxpírovským dilematem „Srát či nesrat?“, když vám v případě sraní hrozí deset let natvrdo. (08.12.2015)

Snímku sa nedá uprieť vyváženosť a súlad medzi komédiou a krimi. Už samotná hlavná osnova krimi príbehu dýcha veľkou dávkou humoru, ide totiž hlavne o to, vydržať aspoň týždeň neísť na záchod, pričom hlavný hrdina aj keď nevypadá zrovna inteligentne, to má v hlave všetko pekne usporiadané a to sľubuje aj na tak malom priestore ako je hotelová izba mnohé prekvapenia (jedna scéna ale bola totálny humus, radím pri filme nejesť :D). Tiež sa mi páčilo ako sa to na konci pekne rozmotalo. Film síce na nadpriemer nestačí, ale ako jednohubka určite neurazí. 65/100 (18.03.2015)

Za pár týdnů mě čekaj státnice, další krok do dospělosti a taky nejspíš na pracák, jelikož jsem si studijní obor vybírala srdcem, nikoli rozumem (to se mi stává často). Vidím svoji kariéru v jasných barvách, mým neotřelým cílem je se dostat na úřadě někam mezi právě absolvované kunshistoriky a zadumané filosofy, přičemž ve frontě na jedno volné místo vařiče kávy v továrně na toaletní papír proberem rané dílo Vladimíra Boudníka a navrch ještě vliv Sorena Kierkegaarda na filmy Evalda Schorma. Hele, před filmem The Mule jsem uvažovala o rekvalifikačním kurzu na pašeráka narkotik, protože náhodou disponuji nepřeberným množstvím variant bezelstných výrazů obličeje, ale asi na to nemám. Ono udržet v sobě několik balíčků s herákem, tak aby vám žádným tělesným otvorem nevyšly ven, není žádná sranda, jenom to sledovat sto tři minut bylo sakra vyčerpávající! (16.02.2015)