X+Y

Film má příhodný dvojsmyslný název, ale to je tak vše, co je na něm zajímavé. Nejhorší hodnocení neudělím snad jen z toho důvodu, že existuje opravdu jen velmi málo snímků s matematickou tematikou a očividně bude těžké ji zajímavě uchopit, protože bohužel téměř vždy mě zklamaly. Speciálně v tomto případě tu není skutečně nic, co by si divák z filmu odnesl. (25%) (22.04.2018)

Pošahaný Nathan permanentně ničí rodinou idylu svým sobectvím prý zapříčeným psychickým nedostatkem. Takže naše neslavně nehezká mamina musí pěkně sedět doma a vyzvedávat Nathana z kroužků "Kterak zvládnout logické uvažování ve třech krocích" či "Nauč se jízdní řády nazpaměť". Jeho osobní sluha je alkoholik, který už stěží ví, zdali se pod křivkou derivuje či integruje a malá milenka s asijským původem nabourává veškerou podstatu již zaběhnutého stereotypu. 65% (06.09.2015)

Dosadíme-li za X asociálního autistu a za Y splašenou čínskou kalkulačku, vyjde nám iritující páreček retardů a deduktivním důkazem dospějeme k hypotéze, že matematický génius není v podstatě nic jiného, než down, který umí rychle napočítat do nekonečna a jehož mysl prohlásí nějaký stejně nemocný mutant za brilantní. Je to film o vážných psychických poruchách, protože ta tak zvaná čistá matematika zahrnuje pouze pseudofilosofické žonglování s abstraktními entitami, kdy jeden ufon plácne nějaký zcela neprokazatelný, ryze neaplikovatelný, a tedy naprosto neužitečný blábol, no a banda mentálů s totžným postižením pak cukavě pokyvuje hlavami, neuroticky škube rukama a rozvíjí jej do absurdna, protože jim to tlumí autistické záchvaty. Prostě něco jako věřící. Každopádně, film je to velmi podobný tomuto, akorát ta amniocentézní selhání kromě obvyklého vzájemného oslintavání do toho navíc trochu binárně kalkulují, tahají za ocas Schrödingerovu kočku, prozpěvují si na tři sta desetinných míst zrepované Pí a polemizují, kolik vytrhat stonožce končetin, aby ideálně zapadla do dvanáctkové soustavy. Pokud tedy netoužíte každého neadaptabilního, malého, škaredého zmrda zadusit neprvočíselnou posloupností asymetrických polštářů a s gustem nerozkopáváte autistům osově souměrné hračky, jedná se o vcelku milou a zajímavou, byť kapku kýčovitou sondu mezi vyšinuté děti, u níž se nelze než sklonit před kástingem, kterému se podařilo nashromáždit na jednom místě až gynesovsky opulentní počet hrbatých, umaštěných, divně čumících mongoloidů s akutní akné a propadlými hrudníčky. (26.08.2015)

Klobúk dolu pred mladým Asa Butterfieldom, naozaj svoju úlohu geniálneho autistického mladíka zvládol na výbornú. Rozhodne teda v tých polohách, ktoté nám boli ukázané. Otázkou je prečo obchádzali jeho afektívne stavy a záchvaty. Škoda, že boli len slovne popisované, či sa skončili skôr ako začali. Predsa len by to bolo zaujímavé a hlavne by film možno nepôsobil v konečnom výsledku takým rozprávkovým dojmom. Záver bol síce fajn, ale naozaj by to nešlo bez toho klišé? Pokazilo mi to dosť výrazne celkový dojem, ktorý by ale asi napriek tomu hranicu priemeru nepreskočil. (13.01.2017)

Celkom fajn film . No počas filmu som sa tešil na dajaké strhujúce olympijské finále. Nemusel by vyhrať. Len som čakal, že tej svojej šance sa vrhne na plné gule. Zvlášť keď podľa mňa bol "protekečne" zobratý na úkor svojo kolegu(tuším sa volal Luke) z ktorým to mal na tesnotku. A taktiež mohli trošku viacej dotiahnúť príbeh Martina. Neviem, nápad skvelý ale celkvo to pokrívkava ... (03.10.2015)