X+Y

Matematika a všetci tí matematickí géniovia vo filmoch ma odjakživa fascinujú. Ja som nerozumela jedinému zadaniu a nepomohla by mi ani kalkulačka. Myslím si ale, že film mal naviac. Zdalo sa mi, že pláva len po povrchu a všetko tam išlo veľmi hladko. Mňa osobne zaujal príbeh učiteľa, ktorý bol len načatý a nedokončený. Herci hrali ale dobre a dobre sa na to aj pozeralo. A Martinova muzika geniálna. 3,5* (13.01.2017)

Celkom fajn film . No počas filmu som sa tešil na dajaké strhujúce olympijské finále. Nemusel by vyhrať. Len som čakal, že tej svojej šance sa vrhne na plné gule. Zvlášť keď podľa mňa bol "protekečne" zobratý na úkor svojo kolegu(tuším sa volal Luke) z ktorým to mal na tesnotku. A taktiež mohli trošku viacej dotiahnúť príbeh Martina. Neviem, nápad skvelý ale celkvo to pokrívkava ... (03.10.2015)

Matiku nesnáším , a asociální autisty taky. V tomhle filmu je obojí a ani to není zrovna komedie , ale po pomalém rozjezdu jde děj přeci jen víc do hloubky. Vztahy a rodina se řeší trochu zvláštním tempem především díky hlavnímu hrdinovi , naštěstí to trochu rozbíjí vtipný učitel a hlavně skvělá Sally Hawkins, která má jeden z nejkrásnějších úsměvů co na plátně můžete vidět. Ve výsledku je to zajímavé a ač to rozhodně není film na nedělní odpoledne , nenudil jsem se. (25.08.2015)

Dosadíme-li za X asociálního autistu a za Y splašenou čínskou kalkulačku, vyjde nám iritující páreček retardů a deduktivním důkazem dospějeme k hypotéze, že matematický génius není v podstatě nic jiného, než down, který umí rychle napočítat do nekonečna a jehož mysl prohlásí nějaký stejně nemocný mutant za brilantní. Je to film o vážných psychických poruchách, protože ta tak zvaná čistá matematika zahrnuje pouze pseudofilosofické žonglování s abstraktními entitami, kdy jeden ufon plácne nějaký zcela neprokazatelný, ryze neaplikovatelný, a tedy naprosto neužitečný blábol, no a banda mentálů s totžným postižením pak cukavě pokyvuje hlavami, neuroticky škube rukama a rozvíjí jej do absurdna, protože jim to tlumí autistické záchvaty. Prostě něco jako věřící. Každopádně, film je to velmi podobný tomuto, akorát ta amniocentézní selhání kromě obvyklého vzájemného oslintavání do toho navíc trochu binárně kalkulují, tahají za ocas Schrödingerovu kočku, prozpěvují si na tři sta desetinných míst zrepované Pí a polemizují, kolik vytrhat stonožce končetin, aby ideálně zapadla do dvanáctkové soustavy. Pokud tedy netoužíte každého neadaptabilního, malého, škaredého zmrda zadusit neprvočíselnou posloupností asymetrických polštářů a s gustem nerozkopáváte autistům osově souměrné hračky, jedná se o vcelku milou a zajímavou, byť kapku kýčovitou sondu mezi vyšinuté děti, u níž se nelze než sklonit před kástingem, kterému se podařilo nashromáždit na jednom místě až gynesovsky opulentní počet hrbatých, umaštěných, divně čumících mongoloidů s akutní akné a propadlými hrudníčky. (26.08.2015)

Krásný citlivý film, který není ušitý podle tradičního klišé (což některým zdejším komentátorům vadi:)) Já naopak jsem za to vděčná, a ačkoli jsem sama spíše nenadaný asperger, uznávám, že pro život je ono explicitně v názvu uvedené X+Y bezkonkurenčně nejzásadnější. Jednotlivým charakterům se povedlo, že mě něčím oslovily, něčím, co jsem sama zažila, ať je to Nathan, jeho matka nebo učitel Humphreys. Zmínky o hudební matematice a o kráse matematiky jsem ocenila a nastíněné příklady hrozily vtáhnout moji mysl do zapovězených rájů, kde je všechno včetně chaosu nádherné srovnané, krystalicky jasné a čisté. Kdyby toho ve filmu bylo víc, kdo ví, kam by se moje mysl zatoulala a zdali by se ještě vrátila:))) Film jsem našla díky Asovi, kterého miluju jako starej pedofil, protože už od jeho dětských let a nutno podotknout, že sice pořádně vyrostl, ale svůj bledě modrej bezelstnej kukuč neztratil. Uvidíme, jak se bude vyvíjet dál, má moje veškeré sympatie. (02.06.2016)