Réžia:
Maciej PieprzycaScenár:
Maciej PieprzycaKamera:
Paweł DyllusHudba:
Bartosz ChajdeckiHrajú:
Dawid Ogrodnik, Arkadiusz Jakubik, Katarzyna Zawadzka, Anna Karczmarczyk, Gabriela Muskała, Bożena Stryjkówna, Kamil Tkacz, Janusz Chabior (viac)Obsahy(1)
Mateuszovi diagnostikovali detskú mozgovú obrnu a lekári jeho matke oznámili, že nikdy nebude schopný s ňou komunikovať, ani vnímať svet okolo seba. V skutočnosti je však chlapec intelektuálne v poriadku, je to jeho telo, ktoré ho zrádza, a nie jeho mozog. Celé roky trávi tým, že sa snaží dať svojmu okoliu najavo, že ho vníma a chápe, až napokon s pomocou svojho okolia dokáže túto komunikačnú bariéru prelomiť. (RTVS)
(viac)Videá (1)
Recenzie (97)
Mateusz v obou hereckých kreacích, malé i velké, obdivuhodný, přesvědčivý, strhující. Tuším, že to tatínkovo "dobrze jest" si budu opakovat hodně dlouho. Když mu trhali zuby a pak maminčino "co jsme Ti to udělali", tekly mi slzy... Filmová poklona do Polska. Film ostrý jak žiletka, zařízne se sakra rychle a bolí... ()
Z tohohle filmu jsem měla pěkně oteklé oči a málem chytla rýmu. Atmosférou by se to dalo lehce přirovnat k Pelíškům, ale Poláci jsou víc sarkastičtí a zároveň veselejší. Příběh Mateusze, jemuž je chybně diagnostikována mozková obrna a celý život je s ním zacházeno jako se "zeleninou", je natolik emotivní, že na něj asi do smrti nezapomenete. Přitom lehkost vyprávění očima Mateusze odbourává případnou těžkost a temnotu, která by vám nechala šrámy na duši. ()
Nahlédněte do nitra své duše. Zase jeden důkaz, že film dokáže zprostředkovat pocity druhých, jako kdyby je zažíval sám divák. Děkuji za podobné snímky člověku umožňující pochopit věci dosud skryté. 84%. PS: Herci hrající Mateusze ve všech věkových kategoriích byli bezchybní. ()
Podle uchopení tématu bych zde čekal jako původce filmu spíše Hollywood a proto jsem byl hodně zvědavý, jak si s tím poradili Poláci. Nutno říct, že jsem byl a vlastně i pořád jsem strašlivě zklamaný, jelikož co se týče režie, zbytečné délky scén, jejich stavby, naprosto chybějícího rytmu a s tím související otravnou malátností, měl jsem zhruba první 3/4 stopáže pocit, že se dívám na novodobý český film (s lepšími herci - Ogrodnik herectví, Zawadska půvab, Jakubik sympatie). Nápad s "ozuovským" snímáním (tedy ne tak docela, zde nikoli z pozice sedícího, ale ležícího člověka) je sice hezký, ale stejně jako statičnost kamery mi nepřipadal filmu příliš prospěšný. Nabízí se vysvětlení, že zvolené postupy výborně souzní s tématem, ale mému oku připadaly tak křečovité a křečovitě pospojované, že jsem to nepřikládal ničemu jinému, než neumětelství režiséra. Směrem ke konci ale film začal najednou fungovat, způsobovat kromě lhostejnosti, ospalosti a nasranosti dokonce lehkou katarzi a tak jsem nakonec musel "špatnou" většinu snímku přičíst v celkovém hodnocení k dobru, jelikož ať už to byl či nebyl záměr, i z doslova přetrpěných 70 minut může nakonec vzejít překvapivě dobře fungující (a zvláštně nedivácky-divácký) film. Jo a obešel bych se bez klasického klišé o tom, že i prosťáčkovi se líbí prsa. 3,5* ()
Veľká pocta každému životu. Krásne posolstvo o tom, že ctiť si treba všetko živé a že hodnota jedného nestojí nad druhým. Viem si predstaviť, že keby sa to točilo na hollywoodsky spôsob, určite by tam pritlačili eutanáziu, nech to má ten šmrnc a vytlačíme z diváka viac sĺz. Poliaci to ponechali podľa skutočnosti, natočili to civilne, bez príkras a s výbornými vymyslenými komentármi, ktoré až tak vymyslené nemusia byť. ()
Galéria (16)
Zaujímavosti (2)
- Snímek je inspirován skutečnými událostmi. (majky19)
Reklama