Moje leto v Provence

Z času na čas človek objaví nenápadný, no maximálne príjemný film, ktorý mu skutočne zlepší deň. Jean Reno je podľa mňa v tomto filme absolútne fantasický a rovnako musím povedať aj všetci ostatní. Na jednej strane to je film a príbeh, ktorý sme počuli miliónkrát predtým, no je podaný tak príjemne, sympaticky a plným príjemných postáv a myšlienok, že človek to jednoducho chce vidieť až do konca. Nikto nie je dokonalý a ani jedna strana nemá nikdy tie správne názory na všetko. A občas si môžeme vziať niečo pekné z niečoho včerajšieho a súčasne ale nájsť pozitíva aj v tom dnešnom. Nič nie je čiernobiele ako sa to v dnešnej dobe občas tvári. A tento film to skutočne dobre adresuje. Keby sme tu nemali niektoré klišé, ktoré sme videli už viackrát, myslím si, že by to stálo viac za to. Alebo možno mohli tie klišé urobiť trošku vtipnejšie, lebo počas celého filmu som si užíval vynikajúci humor, kde som sa skutočne smial. A to ma teší. Ja sa smejem veľmi rád. Ale musím povedať, že John Candy s vŕtačkou vo filme Uncle Buck bude pre mňa asi navždy ochrancom dievčaťa v rodine. To ma vždy pobaví. Nevedel som čo môžem od filmu čakať, no nakoniec je z toho vtipná, príjemná, nenásilná a veľmi dobre stráviteľná dramédia. A pre mňa neostáva nič iné, len odporúčať, aby ste si film pozreli aj vy. Hodnotenie: B+ (04.04.2016)

Prvú hodinu som bol šťastný. Každá minúta predstavovala malý zázrak. Svižné tempo, skvelé postavy, správne typovo vybratí herci, atmosférické Provence, zábavný soundtrack, zo života odpozorované súrodenecké vzťahy, drsný dedko, chápavá babka, nemý chlapec a bernský salašnícky pes. Komu sa tak, ako aj mne, páčila atmosféra francúzskeho letného vidieka v Dobrom ročníku a Noci s nabrúsenou britvou (no vážne), príde si na svoje. Ku koncu síce začne Jean Reno až príliš pobehovať po pľace s brokovnicou, ale stále je to vo svojej malej obyčajnosti“výstižné, milé, vtipné a dojemné, vrátane konca na letisku, ktorý je skromný a pritom je v ňom všetko. Možno to mohlo byť EŠTE VIAC atmosférickejšie a vizuálne podmanivejšie, ale i tak super. A hoci to bežne nerobím, vlastne to nerobím takmer nikdy, odporúčam slovenský dabing. (02.12.2016)

Atmosféra filmu mě dokonale vtáhla do děje a já si vlastně uvědomil že žít v hlavním městě - v Praze není žádná výhra. Scenérie a barvy Provence jsou neskutečné. Herci zahráli skvěle, do jednoho, nebylo to jenom o Jeanovi a to je jedině dobře. Vše dávalo smysl, každá scéna - žádný kýč. Až jsem si uvědomil a trošku vyděsil, jak vás může jeden film trošku ovlivnit a "co tu Jamale ještě děláš, vyjeď do přírody a nečum na tu TV". Hodně dobré byly scény, kde ztlumili zvuk a nechali jen hudbu, aneb někdy stačí pouze obraz beze slov. Typově hodně podobný film je Dobrý ročník, který je dějově o trošku něčem jiném, ale prakticky je to také film o tom, že si máme život užívat každý den, než jenom spěchat do práce. U mě má mistral 90%. (29.10.2016)

Prý sem píšu málo, tak bych rád doporušil tuhle fajn rodinnou verzi Dobrého Ročníku s Jeanem Renem. Nevýhodou tohodle filmu, že v něm až na jednu pětiminutovou pseudozápletku o nic nejde. Výhodou tohodle filmu je, že v něm až na jednu pětiminutovou pseudozápletku o nic nejde. Moc mne bavila linka s pseudo hipster eko teroristkou, která poprvé vyjede z města do přírody. JInak to moc fajn plynulo do závěru přes různé odbočky s konfliktem generací a pomrknutím na Malenu a jiné klasiky. U lehčejšího filmu jsem si asi ještě nepřál prequel. *:))* Není to geniální ani omylem, ale moc fajn na 9/10 stačí u francouzské verze Jak vytrhnout velrybě stoličku naprosto bez pochyby. Alespoň u mne. (13.06.2016)

Film si poklidně plyne v prosluněných paprscích prázdninové Provence a najdete v něm vše co čekáte: letní lásky, objevování venkova, sbližování rozhádaných příbuzných, vzpomínky staré i nové, nějaké to zlomené srdéčko a hřejivý závěr. Milý, nepřekvapivý film. Čupr babička i dědeček. SHRNUTÍ: Krásné je snít pod olivovníky. (30.08.2021)