Moje leto v Provence

Postrádám jemnost, postrádám citlivost. postrádám vzletnost, inteligenci a adekvátní krásu. Dostávám až příliš americké hlouposti a vzdoru. Časem ta konfliktnost vadí, přetéká a nudí. Žádný progres, nic. Prvních pět-deset minut by možná byla i úsměvná, ale všeho moc škodí. Je to celé až příliš přetažené, příliš iPhone. Příliš moderní, včetně hudby, která nezapadá. Škoda... Jako kurativum si musím pustit Tatínkovu slávu. (03.10.2015)

O rodinných výletech naštěstí u mne platí, že je mnohem raději o prázdninách zažívám, než abych koukal na filmy o nich. Většina mi z nich navíc přijde na stejné kopyto, plná dokola ohraných situací, předívatelná... a je zcela jedno, ve které krajině vznikl, a kde se odehrává, i poezie zvolené lokace zůstala zde naprosto nevyužita. Jsem spíše náročnější divák a nebýt zdejší oblíbené akce "Virtuálního kina", na film se určitě nepodívám. Opravdu je zde uveden žánr drama? Ono bohužel i na komedii je ve filmu málo humoru a ještě méně invence. Překvapen jsem byl pouze účastí zpěváka-šansoniéra Hugues Aufraya (známého u nás mj. díky seriálu Píseň pro Rudolfa III.), v roli skloubené se vzpomínkou na americké hippies 60. let. Zdá se, že americkým trendům podléhá i celá francouzská kultura, když film o dovolené v Provence musí být zakončen anglicky zpívanou písničkou. Snesitelný, ale nudný podprůměr. (# Francouzská kinematografie: Virtuální kino) (22.01.2020)

Francouzi tohle prostě umí! Moje léto v Provence je nádherný příběh z krásného prostředí srovnatelný například s Dobrým ročníkem. Obrovskou devizou filmu je Jean Reno, který je prostě herec z herců nejlepší a Francouzi mají být právem hrdí na takovou osobnost, jako je právě on. Ze začátku je film spíše legrační, ale postupem času se v něm promítne série dramatických událostí, na které do té doby spíše jen poukazuje. Hlavně ale ukazuje život lidí v Provence, který je krásný, upřímný a prostý všech stresů a starostí, které trápí nás všude kolem. Netvrdím, že nemají starosti, ale líbí se mi, jak si život umí užít a sledovat je v tomto filmu je obrovským balzámem na duši, který mě dvě hodiny činil šťastným. (15.03.2017)

Prý sem píšu málo, tak bych rád doporušil tuhle fajn rodinnou verzi Dobrého Ročníku s Jeanem Renem. Nevýhodou tohodle filmu, že v něm až na jednu pětiminutovou pseudozápletku o nic nejde. Výhodou tohodle filmu je, že v něm až na jednu pětiminutovou pseudozápletku o nic nejde. Moc mne bavila linka s pseudo hipster eko teroristkou, která poprvé vyjede z města do přírody. JInak to moc fajn plynulo do závěru přes různé odbočky s konfliktem generací a pomrknutím na Malenu a jiné klasiky. U lehčejšího filmu jsem si asi ještě nepřál prequel. *:))* Není to geniální ani omylem, ale moc fajn na 9/10 stačí u francouzské verze Jak vytrhnout velrybě stoličku naprosto bez pochyby. Alespoň u mne. (13.06.2016)

Moje léto v Provence byl dobrý způsob jak strávit páteční velikonoční večer ve výjimečném stavu koronavirové pandemie. V Provence je scenérie krásná, počasí krásné, olivy krásné a lidé krásní. Děda je mladistvý a zábavný. Ale rušivé je, že je soužen odpovědností naloženou na svá bedra. Jeho krásná dcera na mě působila umělohmotně jako bezduchá figurína ze sexshopu. (11.04.2020)