Reklama

Reklama

Atentát: Sarajevo 1914

(TV film)
  • Česko Sarajevo 1914 (viac)
TV spot

Obsahy(1)

Konspirace v pozadí události, která zahájila první světovou válku. Dne 28. června 1914 došlo v Sarajevu k atentátu na rakousko-uherského následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este a jeho ženu Žofii z Hohenbergu, což bývá považováno za spouštěč první světové války. Výpravný koprodukční projekt Sarajevo, 1914 se nezabývá samotným atentátem, ale přináší dramaticky přibarvený pohled na události bezprostředně následující, které ovšem byly oficiálními dějinami potlačeny. Ačkoli atentát zcela jednoznačně provedl Srb, scénář se zabývá možnou konspirací v pozadí celého aktu, sahající až do vysokých míst v Rakousko-Uhersku a Německu. Právě tyto okolnosti odhaluje soudní vyšetřovatel Leo Pfeffer během výslechů střelce Gavrila Principa i jeho spolupracovníků. Nicméně jak záhy zjistí, na pravdu není nikdo z oficiálních míst zvědav, a to nejen proto, že jsou rakousko-uherští a němečtí oficíři již příliš zabraní do plánování války se Srbskem ještě před tím, než by Pfefferovi zadané vyšetřování potvrdilo, že za atentátem stála srbská vláda. Tlak velkých dějin a jejich inscenátorů záhy pocítí sám na sobě i zásadový Pfeffer. Německo-český koprodukční film, na němž se podílela také Česká televize, se soustřeďuje na vykreslení znepokojivé situace člověka, který vidí pravdu, ale nedokáže zastavit tok dějin, ba je dokonce konfrontován s přímými důsledky vývoje, který doufá zvrátit. (Česká televize)

(viac)

Videá (1)

TV spot

Recenzie (51)

Terva 

všetky recenzie používateľa

Je zvláštní s takovým odstupem času sledovat příběh, který započal První světovou válku. Je to velká změna po sérii současných filmů, které se zaobírají jen a jen Druhou světovou. Thriller s velmi dramatickou hudbou je zajímavý, ale mám pocit, že mohl nabídnou o hodně víc. Jako-by se tvůrci báli odhalit něco více šokujícího. CITÁT - Chceme aby jste výslech provedl vy!!:........ ()

Maq odpad!

všetky recenzie používateľa

Nejsou lži jako lži. Některé jsou obyčejné, jiné milosrdné, některé zlé. Sotva bychom hledali lež, která se svým dosahem a důsledky vyrovná tzv. versailleské lži, tedy verzi, že za 1. světovou válku mohlo Německo. Chápeme důvody, proč vítězové (hlavně Francie) tuhle lež zplodili. Britům a Američanům se brzy začala zajídat. A Němci, ti ji vnímali jako nehoráznou křivdu. Nemálo napomohla Hitlerovu nástupu k moci, ba lze spekulovat, že nebýt jí, Hitler by moc nikdy nezískal. A Chamberlain a další by nebyli tak dlouho k Hitlerovi shovívaví, kdyby neměli pocit, že svým způsobem napravují versailleskou křivdu. --- Dnes by se sotva našel slušný historik, který by na německou vinu ještě přísahal. Zajisté, nebylo málo rozumbradů, kteří pro válku horovali. Taková byla doba, a takoví štváči naprosto nebyli německou specialitou. Jeden takový (Poincaré) byl ve Francii prezidentem. Faktem je, že německý generální štáb vytrvale chladil horké hlavy neúprosnou a přesnou logikou: "Možná mocným úderem vyřídíme Francii, možná zatlačíme Rusy až kamsi do stepi, ale nemáme žádnou, ani tu nejmenší naději porazit Británii. A bez toho jsou jakékoli válečné zisky nemyslitelné." Kdepak, německý generální štáb, to byli chytří lidé a neoddávali se iluzím. Proto také, studujeme-li evropské události posledních dvou dekád před vypuknutím války, vidíme jasně, že krom "syté a spokojené" Británie to bylo právě Německo, které se jako velmoc chovalo zdrženlivě a zodpovědně. Nevěříte? Přečtěte si něco o té době, počítejte konflikty a najděte jediný, ve kterém by Německo neslyšelo na rozumnou řeč. --- A kdo tedy tlačil na pilu? Inu, Rusko, Francie, Itálie. A ovšem Srbsko. Samo velkou válku vyhrát nemohlo, ale mohlo ji za příznivé mezinárodní situace vyprovokovat. A když se tzv. "balkánský scénář" probíral na rusko-francouzských štábních konferencích, srbská tajná služba už věděla, kudy na věc. ()

Reklama

Arsenal83 

všetky recenzie používateľa

Škoda zbytočného sústredenia sa aj na ľúbostnú linku, dokonca zaznie niekoľko antisemitských hesiel a o tom Sarajevo 1914 nebolo a nemalo byť. Inak ale správne a trefne ukázané, ako sa celý čas manipulovalo len aby bola vojna, lebo veď plebs nech si zdochýna, keď my veľkí páni si potrebujeme niečo dokazovať. Princip a pár ďalších faganov vojnu už neprežili, pritom ju spustili atentátom na človeka, ktorý chcel ich národu ešte pomôcť, na rozdiel od jeho skostnateného otca dlhofúza. ()

Mikino00 

všetky recenzie používateľa

Velice dobře vypadající a působivá retro kriminálka poodhalující skryté pozadí atentátu na arcivévodu Franze Ferdinanda. Díky postavě vyšetřujícího soudce nabízí film nahlédnutí do dobové nálady, do myšlení lidí z armády i z ulice a vrhá na celou událost zcela jiné světlo. Děj graduje až spíše ke konci, moc mě nepotěšila milostná zápletka naroubovaná do děje, jinak se ale jedná o slušnou televizní podívanou. ()

dr.fish 

všetky recenzie používateľa

Každý film, který se zabývá historií Rakouska-Uherska, tedy potažmo naší vlastní, s radostí vítám. Z období kolem roku 1914 máme svůj skvělý film Evropa tančila valčík. Sarajevo se zabývá stejnými událostmi, ale ne v rámci koncertu velmocí, ale jen jako příběhu člověka, který hledá pravdu o pozadí atentátu. Srbsko stálo zkrátka v cestě Němcům na Balkán. A záminka se musela najít, protože Němci válku chtěli, aby si vydobyli svůj nový životní prostor. Drang nach Osten bylo myšlenkou starou jako Germáni sami. Film dokonale ukazuje, že vinu za rozpoutání první války nenese Německo (jak se často mylně uvádí), ale Rakousko, které Berlín zavleklo do světového konfliktu právě napadením Srbska. Vyšetřování atentátu nevede do Srbska, ale do rakouské armády a tajné služby. Zas mám o čem přemýšlet a co dohledávat...80% ()

Galéria (41)

Zaujímavosti (3)

  • Natáčelo se i v Hradci Králové a v Josefově u Jaroměře. V Hradci Králové, konkrétně na Velkém náměstí, vznikaly scény jako atentát na Ferdinanda či dějové scény na nábřeží Labe. Krom České republiky se natáčelo také v rakouské Vídni. (San Miguel)
  • Film vznikol na v spolupráci medzi nemeckým televíznym kanálom ZDF a rakúskym kanálom ORF. Bol uvedený v rámci 100. výročia začiatku prvej svetovej vojny. (Arsenal83)

Reklama

Reklama