Gándhi

Viděl jsem nějaké staré záběry Gándhího, a Ben Kingsley ho zahrál absolutně dokonale. Film ukazujem jak se dá taky dělat politika. Škoda, že Gándhí byl tolik moc jedinečný. Takového charismatického vůdce by v takovém Izraeli, či Palestině potřeboval celý svět. Ale to se samozřejmě nestane, protože Gándhí byl jen jeden, a nikdo podobný už nikdy v politice nebude. A ten film, to je prostě skvělý film o něm. (18.11.2004)

Monumentální pomník. Gándhí jako osoba vytržená z prostředí a postavená na peidestal. Jakožto proponent idey nenásilí inspirující, ale jako osoba usilující o ta nejlepší řešení již méně. Řadu problematických aspektů filmu a osoby samotného Mahátmá napsal ve svém komentáři uživatel Maq. Byť si myslím, že je přehnaně přísný k filmu i jeho tématické postavě, doporučuji jej k přečtení. Sám doplním jen pár drobností... Gándhí usiluje o nezávilost Indie na Británii, ale zároveň by chtěl, aby se muslimové zřekli nezávislosti na Indii. Pokud mají být muslimové a hinduisté schopni žít v jednom státě, proč by v takovém státě nemohli žít britové? Není vítězství nenásilí možná dáno tím, proti komu ho bylo použito? Gándhí hovoří o boji s Hitlerem a důvěře, že i proti němu by to zabralo, byť za cenu velké bolesti. Židé Hitlerovi moc nevzdorovali, ale nepomohlo jim to vůbec... +++++ Ani se tu příliš neventiluje možnost, že Británie se vzdala svého panství prostě proto, že si její politici uvědomili, že je nadále absolutně neudržitelné. Osoba Gándhího jim nakonec mohla přijít vhod, neboť na ně mohl vrhnout alespoň stín svého humanismu. Portugalci se Goy, Damanu a Diú vzdát nechtěli a tak jim byly v roce 1961 prostě a jednoduše odebrány. +++++ Attenboroughův film se nesnaží nám Gándhího představit a dát nám jej pochopit, prostě jen vytahuje některé linky a přimalovává mu svatozář. V rámci tohoto cíle si vede dobře... ale já jsem slepou oslavu vidět nechtěl. (15.09.2014)

Slavná osobnost s podnětným odkazem, silné Gándhího myšlenky proti válčení a diskriminaci, mnoho krásných záběrů, pár nezapomenutelných scén, poutavé exotické lokace, bohatá výprava, více skvělých herců... žel přesto film, který mi jako celek ne a ne sednout. Za ty tři hodiny jsem se do něj snad nikdy pořádně nedostal natolik, aby mě po skvělém dojmu z vybrané scény zase brzy po střihu do některé z dalších scén „neopustil“. Na to, že hlavní postavu indického vůdce uprostřed indických reálií a množství skutečně indických herců ztvárňuje britský herec, jsem si díky hodně zdařilému výkonu Bena Kingsleyho brzy zvykl. Snažil jsem se zkousnout i to, že komplet všichni Indové i Afričané ve filmu mluví anglicky, jakkoliv to zvláště ve scénách s domorodci (např. na střeše vlaku) působí v takto velkolepě pojatém filmu z reálných lokací uměle. Ale už dlouho jsem neviděl film, jehož styl by mi připadal tak nesourodě mnohotvárný: střídají se tu mj. fascinující panoramata, statické záběry a detailně aranžované velké celky v exteriérech jak z nějakého výtvarně laděného artového filmu + pro změnu rutinně působící rozsáhlé konverzace postav v jedné místnosti + dlouhé akční scény davových bitev, válečných střeleb a protestů + v poslední třetině i scény ve stylu starých archivních záběrů meziválečné éry atd. Že má Attenborough rád jistou roztříštěnost, pochopil jsem již díky Příliš vzdálenému mostu, jenže tam se mi na ní podařilo přistoupit a skrze mapování událostí kolem válečné operace (bez hlavní postavy) mi díky poutavosti většiny scén nevadila – zatímco u životopisného dramatu o jedné osobnosti jsem tento styl vstřebával hůř. Vnímám poselství, kvůli němuž Attenborough tento film primárně natočil, ale bohužel se pro mě až příliš utápělo v přehnané délce a řadě scén, které ho spíše ilustračně obklopovaly, snažíc se zaujmout čímsi jiným (např. obrovským počtem komparzistů), než aby ho působivě podtrhly. [60%] (06.08.2024)

Životopisný mág, Richard Attenborough, vytvořil gigantické dílo o jednom z největších mužů a v hlávní roli nebyl Ben Kingsley, ale sám Mohandás Karamčand Gándhí! To bylo neuvěřitelné. Jeden ze tří nejlepších výkonů ever! Tří hodinový film o velkém boji za mír a nespráví je opravdu monstrozní, už na první pohled hlásá poselství, ale jeho největší stinnou stránkou je spousta nudných scén, které plynou stejně pomalu, jako ty scény dobré. Nemůžu říct, že bych se přímo nudil, ale poměrně často jsem zažíval "bezvětří". ___ Jsem rád, že si mohu říct, že jsem viděl jeden z největších a nejoceňovanějších filmů a jsem rád, že jsem konečně pocítil Gándího snahu, ale přesto ta délka a určitá nezáživnost mě nutí kliknout po třech hvězdičkách. Asi by se hodilo říct, že tomu dám druhou šanci, ale já ji nedám. Tři hodiny je opravdu moc pro každý film, natož pro ty, které se táhnou jak žvýkačka. ___ Odnesl jsem si z toho snad hodně a nikdy nezapomenu na větu: Oko za oko a svět bude slepý. (19.08.2008)

Scénář: John Briley .. Německo mělo Adolf Hitlera, Čína Mao Ce-tunga, Kuba Fidel Castra, Vietnam Ho Či Mina, Indie Móhandás Gándhího - vůdce z lidu, který pozvedl národ a udal jeho směr vstříc událostem 20 století. Tím však jakákoliv podoba končí, jelikož tyran a diktátor z něj nikdy nebyl a o změny k cestě za svobodou se zasadil zcela jiným, trpělivě mírumilovným a pokorným způsobem. Gándhí - velký muž, velké myšlenky, velký portrét. Jak už prolog samotného snímku říká, život žádného člověka nejde shrnout do jednoho vyprávění. A tak je nám Mahátma Gándhí (kterého ztvárnilo jeho dvojče Ben Kingsley, jinak si tu dokonalou podobu a interpretaci neumím vysvětlit) předložen tak, aby se dostal každému co nejblíže srdci. V mnoha momentech zjednodušeně, v jeho případě téměř bezkonfliktně s důrazem na zásadovost a vytrvalost, že cesta pravdy a lásky vždy zvítězí. Richard Attenborough se tímto mamutím portrétem nesmazatelně zapsal do dějin kinematografie a určitě není ztráta času ty tři hodiny ve společnosti takového muže strávit. (26.10.2007)