Creed

No tak tohle je prostě typická Slyovina, on ty chlapský duši fakt rozumí, pár keců, pár momentů ve kterých předvede, že zásadovej chlap možná v dnešní době není cool, ale co na tom, když to uvnitř prostě má tak nastavený a kyž na to přijde umí se rvát, rozdávat rány a i je pěkně schytávat, přesně tak jak káže nejen pobyt v ringu, ale i život sám a proto budu mít Rockyho vždycky ve svým srdci hodně vysoko a když tohle všechno předává mladší generaci, tak jenom dobře. Filmu by možná slušelo víc boxu a míň keců, ale to je prostě Sly, neuděláš nic. 2.10.. Absolutně nechápu co se mě honilo při hodnocení v palici, ale ted po další prokejci na HBO, jdu na plný koule. (24.01.2016)

Musím priznať, že Creed má schopnosť skutočne chytiť za srdiečko a záverečný zápas je presne to, na čo sme zase nejaký ten rok čakali a vôbec nevadilo, že obaja súperi boli úplne noví. Len si neustále musíme odškrtávať všetky klišé a očakávateľné peripetie, ktoré sa musia na ceste za cieľom nevyhnutne stať. Samozrejme nevyhnutne vo filmovom svete, aby sa mohol predlžovať filmový čas a my sme mali dojem, že hlavná postava si musí najskôr uvedomiť svoje chyby a tak prekážky prekoná. Nakoniec vlizelo klišé aj do Rockyho, doslova, a možno tým chcel Sly naznačiť, že toto už bol skutočný koniec. 70% (29.11.2017)

Sly predviedol jedno z najpokornejších rozhodnutí svojej kariéry. Pred takmer 40. rokmi vytvoril kultovú postavu a ako režisér, scenárista, producent a herecká hviezda, ju naprieč desaťročiami dohnal k dokonalosti (a k piatim pokračovaniam). Hoci už je temer sedemdesiatnik, v Expendables ukázal, že na to stále má a tým pádom by zvládol ešte aspoň jeden návrat ako Rocky Balboa. Čo urobí namiesto toho? Naberie imidž zostarnutého chlapa majúceho najlepšie roky bez debaty za sebou, navždy opustí myšlienku návratu do ringu a radšej začne trénovať novú generáciu a ponúkať jej životnú stabilitu, ktorej ho naučilo 39 rokov strávených v ringu a živote, plných fenomenálnych výhier, i smutných prehier. Navyše sa novým hrdinom stáva syn jeho najúhlavnejšieho soka v ringu (a následne paradoxne najlepšieho priateľa), ktorého v štvorke doslova na smrť utĺkol šialený Ivan Drago. Od Slya to bol ohromný ústupok a dôkaz, že to má v hlave zrovnané a vie potlačiť svoje ego. To, čo urobil, si treba vážiť, pretože svoju najobľúbenejšiu a najznámejšiu postavu v Creedovi poslal na cestu, z ktorej je nemožné vrátiť sa naspäť ako boxer, pretože to už by mu ozaj nežrali ani najväčší fanúšikovia. Sly proste dokázal zostarnúť s gráciou, čo sa nepodarí každému. Film je veľmi fajn, od prirodzených dialógov a hereckých výkonov, až po pôsobivú atmosféru starej dobrej Philadelphie. Vtipy fungovali, dojemné scény boli nakrútené citlivo a pri Rockyho mentorovaní sa vám objaví slza v oku. Bohužiaľ, z deja nepochopiteľne miznú kľúčové scény s mamou a frajerkou (s diagnózou, ktorá má len jeden koniec - a happyend to nie je). Prečo sme s nimi nevideli rozlúčkové scény? Čo sa stalo v hotelovej izbe v Anglicku? Ako dopadol Rockyho „boj“? Tieto scény mi vo finálnej verzii chýbali. Napriek tomu je Creed skvelý film. Užite si ho. (01.12.2016)

Jsou filmy a filmové série, ke kterým se divák rád vrací, které jsou srdeční záležitostí a jejichž hlavní postavy natolik zlidověly, že nám ani nepřijde, že jsou fiktivní. Jsou takové filmy, které si nás získaly v minulosti a nepustily nás ani po letech. Dokonalým příkladem je Rocky a všechna jeho pokračování, včetně snímku z roku 2006, kde legendární boxer Rocky Balboa definitivně pověsil boxerské rukavice na hřebík. Jednalo se o krásnou a téměř dokonalou závěrečnou tečkou za úspěšnou rohovnickou ságou. Jenže o 9 let později přišli tvůrci s počinem, který oživuje hned dvě legendární postavy z původní série, tedy Rockyho a Apollo Creeda, resp. jeho nejmladšího potomka Adonise, jenž po svém otci zdědil srdce bojovníka a lásku k bojovému sportu. Film Creed jsem očekával s mírnou nedůvěrou, obával jsem se lacinosti či pošlapání důstojného šestého dílu a celkově hexalogie, na níž volně navazuje. Obavy byly zbytečné. Příběh sám o sobě je poutavý a na poměry žánru poměrně silný, čemuž nejvíce napomáhá vztah mezi stárnoucím šampionem a trenérem Rockym a mladou zápasnickou krví Adonisem. Fanouška série musí potěšit nejen použití záběrů ze starých dílů a zmínky o postavách, které v nich účinkovaly, ale také vkusné zakomponování původní hudby, jež pokaždé prozáří každou scénu, v níž zazní. Zde si můžeme pouze postesknout, že je jich poskrovnu. Tréninkové sekvence tradičně nemají chybu, byť nepřekonávají ty nejlepší z prvního až šestého dílu. Potěší také prostředí Philadelphie, romantická linie mezi mladým Creedem a Biancou, ovšem nejvíce divácké a fanouškovské srdce zasáhne onemocnění Italského hřebce, které je dle mého názoru neskutečně skvěle natočené a nejen v této pasáži snímku předvedl Sylvester Stallone brilantní herecký projev, který si zasloužil oscarové ocenění (i jako poděkování za stvoření dvou kultovních postav, které neodmyslitelně patří do světa kinematografie a jsou takřka světovým filmově-kulturním dědictvím). Mírnou obavu jsem měl rovněž z charisma hlavního hrdiny, avšak brzy mě přesvědčil, že kouzlo osobnosti Michael B. Jordan má a je důstojným následovníkem Carla Weatherse. Potěšení se dostavilo také při sledování finálního duelu, jenž je parádně nasnímán a v mnoha pasážích působí vskutku boxersky, což se ne u všech dílů Rockyho dá říci. Zejména poslední kolo za tónů notoricky známé melodie a samotný výsledek střetnutí mě potěšil, včetně oněch několika málo slov, které zazněly mezi oběma soupeři, ovšem také z úst Rockyho. Pro mne je Creed za jasných 5*, Stallone u mě vyhrává Oscara pro herce ve vedlejší roli a snímek Ryana Cooglera si nachází své zasloužené a čestné místo v sérii Rocky, byť nejde o přímé pokračování, ale spíše o jakýsi spin-off. P. S. Rocky, Adonis a Bianca sledující v televizi Skyfall je další ze záběrů, který potěší. :) (04.03.2016)

Novodobý žánr Filmová reinkarnace zažívá boom, jaký Michael B. Jordan nedokáže dát ani boxovacímu pytli. Rockyho zmrtvýchvstání je tak překvapující asi jako někdejší zakončení samostatných nájezdů Martina Procházky. Jeho blafák do bekhendu byl čitelný až z vedlejší haly, stejně ale gólmanovi nepomohlo ani když si do branky namontoval dveře. Creed je na tom podobně; nepřekvapí, ale udělá radost. Především tím, že ač bez protézy, má Sly pořád co říct. (13.01.2016)