Creed

Někdo by mohl namítat, že příběh kolem Rockyho je už vydojený, ale tenhle film je živoucím důkazem, že tomu tak není. Creed je ve své podstatě úplně to samé co první Rocky, určitý vzorec se od té doby stále dokola recykluje a já nechápu, jak to může pořád fungovat, ale prostě to fachá a opět to na mě silně zapůsobilo. Creed nabízí strhující podívanou, jenž dokáže potěšit všechny old school fanoušky Rockyho a zároveň také oslovit novou generaci, která třeba ani žádný film s Rockym neviděla. Ten moderní háv tomu sluší a zejména mě potěšila brilantní kamera Maryse Alberti, těch pár delších sekvencí bez střihu jsem si opravdu vychutnal. Ryan Coogler se tímto filmem zařadil mezi současnou režisérskou extratřídu. Nemám co bych vytknul. (09.05.2018)

Ne všechno funguje na lusknutí prstů a je to i případ tohoto filmu. Emocionálně se mě Creed vůbec nedotkl a přijde mi, že vznikl jen proto, aby si Sly mohl ještě jednou zafilosofovat. Právě Stallone je (společně s hudbou) jedinou světlou stránkou snímku, ale už to semnou prostě nic nedělá. Svižně natočený, ovšem zbytečný recyklát. (05.12.2016)

Jsou filmy a filmové série, ke kterým se divák rád vrací, které jsou srdeční záležitostí a jejichž hlavní postavy natolik zlidověly, že nám ani nepřijde, že jsou fiktivní. Jsou takové filmy, které si nás získaly v minulosti a nepustily nás ani po letech. Dokonalým příkladem je Rocky a všechna jeho pokračování, včetně snímku z roku 2006, kde legendární boxer Rocky Balboa definitivně pověsil boxerské rukavice na hřebík. Jednalo se o krásnou a téměř dokonalou závěrečnou tečkou za úspěšnou rohovnickou ságou. Jenže o 9 let později přišli tvůrci s počinem, který oživuje hned dvě legendární postavy z původní série, tedy Rockyho a Apollo Creeda, resp. jeho nejmladšího potomka Adonise, jenž po svém otci zdědil srdce bojovníka a lásku k bojovému sportu. Film Creed jsem očekával s mírnou nedůvěrou, obával jsem se lacinosti či pošlapání důstojného šestého dílu a celkově hexalogie, na níž volně navazuje. Obavy byly zbytečné. Příběh sám o sobě je poutavý a na poměry žánru poměrně silný, čemuž nejvíce napomáhá vztah mezi stárnoucím šampionem a trenérem Rockym a mladou zápasnickou krví Adonisem. Fanouška série musí potěšit nejen použití záběrů ze starých dílů a zmínky o postavách, které v nich účinkovaly, ale také vkusné zakomponování původní hudby, jež pokaždé prozáří každou scénu, v níž zazní. Zde si můžeme pouze postesknout, že je jich poskrovnu. Tréninkové sekvence tradičně nemají chybu, byť nepřekonávají ty nejlepší z prvního až šestého dílu. Potěší také prostředí Philadelphie, romantická linie mezi mladým Creedem a Biancou, ovšem nejvíce divácké a fanouškovské srdce zasáhne onemocnění Italského hřebce, které je dle mého názoru neskutečně skvěle natočené a nejen v této pasáži snímku předvedl Sylvester Stallone brilantní herecký projev, který si zasloužil oscarové ocenění (i jako poděkování za stvoření dvou kultovních postav, které neodmyslitelně patří do světa kinematografie a jsou takřka světovým filmově-kulturním dědictvím). Mírnou obavu jsem měl rovněž z charisma hlavního hrdiny, avšak brzy mě přesvědčil, že kouzlo osobnosti Michael B. Jordan má a je důstojným následovníkem Carla Weatherse. Potěšení se dostavilo také při sledování finálního duelu, jenž je parádně nasnímán a v mnoha pasážích působí vskutku boxersky, což se ne u všech dílů Rockyho dá říci. Zejména poslední kolo za tónů notoricky známé melodie a samotný výsledek střetnutí mě potěšil, včetně oněch několika málo slov, které zazněly mezi oběma soupeři, ovšem také z úst Rockyho. Pro mne je Creed za jasných 5*, Stallone u mě vyhrává Oscara pro herce ve vedlejší roli a snímek Ryana Cooglera si nachází své zasloužené a čestné místo v sérii Rocky, byť nejde o přímé pokračování, ale spíše o jakýsi spin-off. P. S. Rocky, Adonis a Bianca sledující v televizi Skyfall je další ze záběrů, který potěší. :) (04.03.2016)

Scénář podle šablony a tak trochu trojka ROCKYHO (kde Creed trénoval Rockyho) naruby s ozvuky čtyřky (Creedova smrt), kdy Rocky trénuje Creedova syna. Ten mohl být snadno otravnou figurou, ale díky Jordanovi je to sympoš, a Rocky - se kterým se divák vždycky znovu rád setká - naštěstí dostal spoustu prostoru. Takže i když to není nic objevného, spolehlivě to vzbuzuje patřičné emoce od napětí po (nostalgické) dojetí a kouká se na to dobře. (15.12.2017)

"Trénujeme, abysme vyhráli, ne se nechali zabít." Zbloudilá spermie Apollo Creeda vyrostla ve velkého černého kluka a jak už to v americkém snu bývá, hned druhý zápas v ringu si zaboxovala o titul mistra světa. Já proti tomu nic nemám, neboť koučující Rocky nemá k sarkastické poznámce daleko, ale je na to bohužel sám. Navíc všichni boxeři jsou jako ze života - plni filozofických mouder a to se skousává trošku hůř. I ty slepice najednou běhaly nějak pomaleji a trénink neměl pořádnou šťávu, ale kdybych napsal, že mi setkání s Rockym nebylo příjemné, tak bych si studem musel celý týden vytírat zadnici s nasazenými boxerkami. (06.06.2016)